Tom Ozimek

20. 2. 2024

Nová studie podvodů praktikovaných při korespondenčním hlasování zpochybňuje oficiální výsledky prezidentských voleb v USA v roce 2020.

Nová studie zkoumající pravděpodobný dopad korespondenčních hlasovacích lístků, odevzdaných nezákonným způsobem (podvodem), na volby v roce 2020, došla k závěru, že bez masivního rozšíření korespondenčního hlasování by byl výsledek „téměř jistě“ jiný.

Studie nevládní organizace Heartland Institute se snažila posoudit pravděpodobný dopad, který by měly korespondenční hlasy odevzdané podvodným způsobem na hlasování pro tehdejšího kandidáta Joea Bidena a pro jeho protikandidáta, prezidenta Donalda Trumpa, a jak by ovlivnily celkové výsledky voleb v roce 2020.

Studie vycházela z údajů získaných z prosincového průzkumu, který provedl Heartland Institute ve spolupráci s firmou Rasmussen Reports. Průzkum odhalil, že zhruba každý pátý volič, který hlasoval poštou, připustil potenciální podvodné jednání v prezidentských volbách.

Poté, co výzkumníci provedli další analýzy údajů, dospěli k závěru, že podvody při korespondenčním hlasování „významně ovlivnily“ prezidentské volby v roce 2020.

Zjistili také, že nebýt obrovského šíření korespondenčních volebních lístků během pandemie, které se často dělo bez schválení zákonodárců, Trump by s největší pravděpodobností vyhrál.

„Kdyby volby v roce 2020 probíhaly jako všechny celostátní volby v posledních dvou stoletích, kdy naprostá většina voličů hlasovala osobně, a nikoli poštou, Donald Trump by byl téměř jistě znovu zvolen,“ napsali autoři zprávy.

Více než 43 % hlasů v roce 2020 bylo odevzdáno poštou, což je nejvyšší procento v historii USA.

V průzkumu v USA se až pětina voličů přiznala k podvodu při korespondenčním hlasování
Průzkum ukazuje, že 17 % voličů, kteří hlasovali poštou, přiznalo, že hlasovali ve státě, kde již nemají trvalý pobyt; 21 % vyplnilo hlasovací lístky za jiné osoby; 17 % podepsalo hlasovací lístky za rodinné příslušníky bez souhlasu (všechny tyto 3 praktiky jsou nezákonné ve všech státech USA) a 8 % respondentů uvedlo, že jim byla za jejich hlas nabídnuta „úplata“ nebo „odměna“. Více…

„Největší příběh roku“

Studie zkoumala údaje z prosincového průzkumu provedeného společně Heartland Institute a Rasmussen Reports, který se snažil posoudit míru podvodného hlasování, k němuž došlo v roce 2020.

Prosincový průzkum, který prezident Trump označil za „největší příběh roku“, naznačil, že zhruba 20 % korespondenčních voličů se ve volbách v roce 2020 dopustilo alespoň jednoho potenciálně podvodného jednání, například hlasování ve státě, kde již nemají trvalý pobyt.

Donald Trump spustil během sčítání hlasů a po jeho skončení masivní kampaň „Stop the Steal“ (Přestaňte krást), v níž prohlašoval, že byla během hlasování spáchána řada podvodů s cílem dosadit do Bílého domu Joea Bidena. Heartland však ve studii uvažoval i nad tím, že některé podvodné hlasy mohly být odevzdány i pro Donalda Trumpa.

V nové studii analytici Heartlandu uvádějí, že po přezkoumání údajů, jejich podrobení dalšímu statistickému zpracování a důkladnější analýze se nyní domnívají, že 28,2 % respondentů, kteří hlasovali poštou, se dopustilo alespoň jednoho typu jednání, které je „za většiny okolností nezákonné“, a potenciálně se tak rovná volebnímu podvodu.

Bývalý prezident Donald Trump hovoří během tiskové konference v Mar-a-Lago v Palm Beach na Floridě 8. února 2024. (Joe Raedle / Getty Images)

„To znamená, že více než každý čtvrtý hlasovací lístek odevzdaný poštou v roce 2020 byl pravděpodobně odevzdán podvodně, a proto neměl být započítán,“ uvádějí výzkumníci.

Redaktor a výzkumný pracovník Heartland Institute v telefonickém rozhovoru s deníkem Epoch Times vysvětlil, že existují úzké výjimky, kdy může být zkoumané chování legální, například vyplnění korespondenčního hlasovacího lístku jménem jiného voliče, pokud je tato osoba slepá, negramotná nebo zdravotně postižená a požádá o pomoc.

Výzkumný pracovník Jack McPherrin však uvedl, že takové případy jsou v rámci chyby a nejsou statisticky významné.

Jaké jsou důsledky?

Kromě přehodnocení pravděpodobné celkové míry podvodně vyplněných nebo odevzdaných korespondenčních hlasovacích lístků ve volbách 2020 analytici Heartlandu vypočítali potenciální dopad, který by tyto hlasy mohly mít v šesti klíčových státech, ve kterých získal Joe Biden více hlasů.

Na základě toho pak určili dopad potenciálně podvodných korespondenčních hlasovacích lístků na celkový výsledek voleb v roce 2020.

Výzkumníci nejprve analyzovali volební výsledky šesti rozhodujících států, kde bylo hlasování nejtěsnější –⁠⁠⁠⁠⁠ Arizony, Georgie, Michiganu, Nevady, Pensylvánie a Wisconsinu –⁠⁠⁠⁠⁠ podle scénáře 28,2 % podvodných korespondenčních hlasů, který odhadli na základě údajů z průzkumu.

Poté vypočítali volební výsledky v šesti státech podle různých scénářů, přičemž každý z nich počítal s nižším předpokládaným procentem zfalšovaných hlasů, a to od 28,2 % až po 1 %.

Pro každý z 29 scénářů výzkumníci vypočítali odhadovaný počet podvodných hlasů, který pak odečetli od celkových výsledků hlasování v roce 2020 a získali nový odhad celkového počtu hlasů. Výzkumníci dospěli k závěru, že Trump by volby v roce 2020 vyhrál ve všech případech kromě tří.

Konkrétně spočítali, že jediné scénáře, které by potvrdily oficiální výsledek voleb 2020, se týkaly úrovně podvodů při korespondenčním hlasování mezi jedním a třemi procenty odevzdaných hlasovacích lístků.

Protože korespondenční hlasy byly z velké míry odevzdány pro kandidáta Bidena, míra podvodů při korespondenčním hlasování vyšší než tři procenta by podle studie znamenala více podvodných Bidenových hlasů, které by měly být odečteny od celkového počtu, což by znamenalo náskok prezidenta Trumpa.

Úprava součtu hlasů při procentuální míře podvodů mezi 13 a šesti procenty by znamenala, že prezident Trump by vyhrál v Arizoně, Georgii, Pensylvánii a Wisconsinu.

Podle takového scénáře by prezident Trump získal 289 hlasů ve Sboru volitelů oproti 249 hlasům kandidáta Bidena. Což jinými slovy znamená, že by byl zvolen prezidentem USA.

Při scénáři podvodu 5–⁠⁠⁠⁠⁠4 procenta by každý kandidát obdržel 269 hlasů ve Sboru volitelů, ale Trump by pravděpodobně přesto zvítězil, protože republikáni by ovládli více delegací jednotlivých států a v případě rovnosti hlasů by Kongres hlasoval na základě počtu delegátů.

Kombinace snímků vytvořených 22. října 2020 ukazuje prezidenta Donalda Trumpa (vlevo) a demokratického kandidáta na prezidenta Joea Bidena během závěrečné prezidentské debaty na Belmont University v Nashvillu ve státě Tennessee 22. října 2020. (Brendan Smialowski a Jim Watson / AFP prostřednictvím Getty Images)

Výzkumníci z Heartlandu však vyjádřili důvěru ve své celkové hodnocení, tedy že míra podvodně vyplněných nebo odevzdaných hlasů při korespondenčním hlasování byla vyšší než 25 procent, což by analyticky svědčilo o vítězství kandidáta Donalda Trumpa.

„Nemáme důvod se domnívat, že náš průzkum nadhodnotil volební podvody o více než 25 procent, a proto musíme dospět k závěru, že nejlepší dostupné důkazy naznačují, že podvody při korespondenčním hlasování významně ovlivnily prezidentské volby 2020, a to ve prospěch Joea Bidena,“ uvádějí autoři studie.

Kritika průzkumu

Jim Womack, prezident North Carolina Election Integrity Team (NCEIT), v dřívějším rozhovoru pro Epoch Times a v dalších písemných komentářích v reakci na novou studii uvedl, že podle jeho názoru byly otázky v průzkumu chybné a průzkum je statisticky bezvýznamný, i když ne bez hodnoty.

„Víme, že ve volbách v roce 2020 došlo k podvodům, ale na základě průzkumu nemůžete dojít k závěru, že to bylo 20 %, 10 % nebo dokonce 5 %, protože otázky, které by mohly vést k takovým závěrům, byly nejasné,“ říká Womack.

Podle Womacka pokládané otázky směšovaly legální a nelegální činnost, což znemožňovalo s jistotou vyvodit konkrétní procenta podvodů při korespondenčním hlasování.

Poukazuje například na skutečnost, že ve všech státech je legální a přípustné, aby lidé, kteří z důvodu slepoty, postižení nebo negramotnosti, požádali o pomoc při vyplňování korespondenčních hlasovacích lístků a tuto pomoc dostali.

To se podle Womacka týká formulace jedné z otázek průzkumu: „Vyplnil/a jste během voleb 2020 hlasovací lístek částečně nebo úplně, jménem přítele nebo člena rodiny, například manžela/manželky nebo dítěte?“ Otázka podle něj nerozlišovala mezi legální a nelegální formou vyplnění korespondenčního hlasovacího lístku něčím jménem.

Proto 21 procent lidí, kteří na tuto otázku odpověděli „ano“, nemusí nutně znamenat, že se toto procento lidí skutečně dopustilo volebního podvodu, tvrdí Womack.

Další otázka průzkumu je podle něj také problematická: „Odevzdali jste v průběhu voleb 2020 korespondenční hlasovací lístek ve státě, kde jste již neměli trvalý pobyt?“ Na ni odpovědělo 17 procent respondentů „ano“. Jejich odpověď podle Womacka rovněž nepodporuje závěr, že všechny takové případy byly nezákonné.

Federální a státní zákony umožňují některým voličům (například občanům registrovaným v UOCAVA) za určitých okolností odevzdat hlasovací lístek ve státě, kde již nemají trvalý pobyt.

„Museli bychom se do těchto odpovědí ponořit hlouběji, abychom zjistili, zda se jedná o podvod, či nikoliv,“ míní Womack.

Bez ohledu na to pochválil Heartland Institute za to, že se tématem podvodů při korespondenčním hlasování zabývá a zvyšuje povědomí veřejnosti o tomto podle něj důležitém problému.

Reakce na kritiku

Fotografie přebalu analytické studie Heartland Institute o vlivu podvodně odevzdaných korespondenčních hlasů ve volbách v roce 2020. (The Epoch Times)

Požádali jsme pana McPherrina z Heartland Institute o vyjádření k vzneseným námitkám. McPherrin uznává racionalitu a věcnost námitek, ale když tyto varianty zvažovali, mohou podle něho mít na výsledky výzkumu pouze nepatrný vliv.

McPherrin uznal, že je legální, aby lidem, kteří jsou nevidomí, postižení nebo negramotní, někdo pomohl s vyplněním volebního lístku. Tvrdí však, že počet takových osob, které by odpověděly na průzkum Heartland/Rasmussen (který byl založen na reprezentativním vzorku 1 085 pravděpodobných voličů), by byl statisticky nepatrný.

Ale i kdyby byla tato konkrétní otázka vynechána kvůli obavám o její srozumitelnost, procento lidí, kteří by se přiznali k potenciálně podvodné volební činnosti, by stále činilo asi jednu pětinu dotazovaných, dodává McPherrin.

Dále uvedl, že on a jeho tým obdrželi a přezkoumali kritické námitky pana Womacka a domnívají se, že body, které uvádí, mají určitou platnost, ale ne takovou, aby významně ovlivnily jejich zjištění.

Dodává, že studie podle něho jasně ukazuje, že pokud by volby v roce 2020 byly stejně spravedlivé a bezpečné jako předchozí volby, prezident Trump by byl „téměř jistě“ znovu zvolen na druhé funkční období.

Pokračující spor o formu a výsledky studie

Pan Womack si nadále stojí za svou kritikou konstrukce pokládaných otázek v průzkumu a 8. února zaslal deníku Epoch Times písemné prohlášení, v němž průzkum dále tvrdě kritizuje a označuje za „velmi špatně konstruovaný, který nedokázal zachytit ani jediný případ pravděpodobného volebního podvodu“.

Podle něho byly otázky průzkumu „vágní a nejednoznačné, směšovaly přípustné a nepřípustné chování, čímž snižovaly kvalitu a užitečnost odpovědí“.

Dále pan Womack uvedl, že šíření obsahu průzkumu přináší více škody než užitku a potenciálně podkopává práci a pověst „legitimních organizací pro integritu voleb, jako je [jeho] Election Integrity Team“, přičemž se odkázal na Election Integrity Network, projekt organizace Conservative Partnership Institute.

Autoři studie mezitím vyzývají zákonodárce jednotlivých států USA, aby učinili vše, co je v jejich silách, aby zajistili co největší bezpečnost prezidentských voleb v roce 2024. Především tím, že výrazně omezí korespondenční hlasování a přijmou další rozumná opatření, která zabrání podvodům při korespondenčním hlasování.

Článek původně vyšel na stránkách americké redakce Epoch Times.

Související témata

Související články

Přečtěte si také

ČR by podle migračního paktu přispívala půlmiliardou Kč ročně, řekl Rakušan
ČR by podle migračního paktu přispívala půlmiliardou Kč ročně, řekl Rakušan

Česká republika by podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) přispívala na základě migračního paktu částkou zhruba 480 milionů korun ročně.

Díky vyzbrojování Ukrajiny se z opraváře tanků ze SSSR stal miliardář
Díky vyzbrojování Ukrajiny se z opraváře tanků ze SSSR stal miliardář

Otec Michala Strnada s opravami bojových vozidel začal v 90. letech. Nyní jeho syn díky válce na Ukrajině vydělává obrovské peníze a stará továrna na okraji moravského Šternberku je součástí komplexu, který produkuje těžkou techniku v situaci, kdy je v Evropě nejsilnější poptávka po zbraních od konce studené války.

Cizinci ze sedmi zemí nebudou v ČR potřebovat povolení k práci dle nového návrhu vládního nařízení
Cizinci ze sedmi zemí nebudou v ČR potřebovat povolení k práci dle nového návrhu vládního nařízení

Cizinci z Austrálie, Japonska, Kanady, Jižní Koreje, Nového Zélandu, Británie a USA nejspíš nebudou potřebovat od července v Česku pracovní povolení či zaměstnanecké karty.

Jihočínská provincie Kuang-tung se po silném dešti připravuje na stoleté povodně
Jihočínská provincie Kuang-tung se po silném dešti připravuje na stoleté povodně

Silný vytrvalý déšť v jihočínské provincii Kuang-tung by mohl způsobit vylití velkých řek, umělých vodních toků a nádrží z břehů a rozsáhlé záplavy, které mohou ohrozit až 127 milionů lidí v regionu.

Zákon o miliardové vojenské pomoci Tchaj-wanu prošel Sněmovnou reprezentantů USA
Zákon o miliardové vojenské pomoci Tchaj-wanu prošel Sněmovnou reprezentantů USA

Americká Sněmovna reprezentantů dnes většinou 385 ku 34 hlasům přijala návrh zákona, který vyčleňuje téměř osm miliard dolarů (190 miliard korun) ve vojenské pomoci pro Tchaj-wan a další americké spojence v jihovýchodní Asii.