Místo abyste se rozčilovali nad tím, co nemáte, začněte se radovat z toho, co máte.
Taoistický učitel Lao-c‘ kdysi řekl: „Buď spokojený s tím, co máš, raduj se z toho, jak se věci mají. Když si uvědomíš, že ti nic nechybí, bude ti patřit celý svět.“ Rozvíjení spokojenosti je skutečně základem šťastného a klidného života.
Pro mnoho lidí je však obtížné udržet si pocit spokojenosti a nezažívají ho často. Množství přijímaného konzumu, srovnávání a představy, které jsme si v průběhu života vytvořili, nás mohou vést k tomu, že toužíme po něčem větším, lepším, kvalitnějším, dokonalejším, úžasnějším atd. Jedna věc je usilovat v životě o určité cíle, ale úplně jiná věc je nekonečně usilovat, aniž bychom se dokázali radovat a být spokojeni s tím, co je.
Na hledání spokojenosti je dobré to, že nemusíte měnit nic ve svém životě, jen své myšlenky. Díky změně myšlení se můžete skutečně „radovat z toho, jak se věci mají“.
Zhodnoťte situaci
Jak se věci mají? Za co ve svém životě nebo v životě obecně můžete být vděční? Máte střechu nad hlavou a oblečení? Máte lidi, na kterých vám záleží, a společenství, jehož jste součástí? Jste vděční za tuto planetu, která přesně obíhá kolem Slunce, a za vánek, který vám ráno proplouvá okny?
Pocit nespokojenosti vzniká, když se naše myšlenky soustředí na to, co nemáme, nebo na to, jak se věci mají. Pocit vděčnosti vzniká, když se soustředíme na všechna úžasná požehnání, kterými jsme byli v životě obdarováni.
Vezměte si tužku a papír a zapište si co nejvíce malých i velkých věcí, za které můžete být vděční. Jakmile se do toho pustíte, pravděpodobně se vám nápady začnou jen hrnout. I když má každý své problémy, je toho tolik, za co můžete být vděční.
Následujte přirozený průběh
Všichni si stanovujeme cíle, plánujeme a připravujeme se na budoucnost, ale často se stává, že život nejde podle plánu. Jak se říká, „my plánujeme a Bůh se směje“. Plánování je sice užitečné pro určení vlastního směru, ale je také důležité mít na paměti, že celou situaci nemáme plně ve svých rukou.
V závislosti na tom, čemu o životě věříte, většina lidí vidí, že i když věci nejdou podle plánu nebo se strašlivě pokazí, nakonec se obvykle najde nějaká světlá stránka, poučení nebo někdy dokonce mnohem lepší dlouhodobý výsledek, než si dokázali představit.
Když si uvědomíme, že ve hře je hlubší souvislost, můžeme se méně rozčilovat nad tím, co považujeme za nedostatek, a místo toho ocenit uspořádání, které existuje.
Zpomalte
Chcete-li si ještě více vážit života, zkuste zpomalit a soustředit se na jedinou věc. Pokud myjete nádobí, soustřeďte se pouze na něj a věnujte mu čas, abyste odvedli dobrou práci. Pokud pracujete na nějakém projektu, odstraňte rozptýlení a soustřeďte se pouze na něj. Věnujte čas metodické a pečlivé práci a hledejte aspekty této práce, které vás mohou obzvláště těšit.
Pečujte o požehnání ve svém životě – o rodinu, přátele, domov a jídlo. Buďte pozorní při péči o různé aspekty svého života.
Nesrovnávejte
Na cestě ke spokojenosti se mnozí z nás potýkají se sklonem srovnávat se s ostatními, přesněji řečeno s tím, jak ostatní vnímáme. Je důležité si uvědomit, že všichni jsme vzácní a jedineční a naše životy nejsou stejné. Když se dokážete vzdát srovnávání a zůstat sami sebou, spokojenost se dostaví snáze. Pokud se chcete s někým srovnávat, porovnejte se s tím, kým jste byli včera, a snažte se v něčem jen trochu zlepšit.
Zbavte se závisti
Pokud se přistihnete, že závidíte druhým lidem jejich štěstí nebo žárlíte na druhé a cítíte k nim odpor, když vidíte, že se jim daří nebo si užívají života, na chvíli se zastavte a zamyslete se nad tím, co tyto negativní myšlenky dělají s vaším srdcem a myslí. Závist může podbarvovat mnoho aspektů života a je v rozporu s jakoukoli možností cítit se spokojeně.
Snažte se závisti postupně zbavit. Nahraďte ji potěšením z dobrých zpráv druhých. Trénujte v sobě soucit s druhými a mějte z nich upřímnou radost.
Všímejte si požehnání
Každý večer před spaním si napište seznam věcí, za které jste ten den vděční. Pokud se vděčnost stane vaším zvykem, stane se pro vás posilování pocitu spokojenosti druhou přirozeností.
–ete–
