Komunistická strana Číny (KS Číny) zavedla svůj první organizační zákon o správě venkovských oblastí, který klade důraz na „veřejné vlastnictví“ a „kolektivní vlastnictví“ půdy na venkově. Odborníci se domnívají, že cílem Xi Jinpingova režimu je pevně kontrolovat všechny venkovské zdroje a vrátit Čínu do éry Mao Ce-tunga.
Dne 28. června, v předvečer třetího plenárního zasedání KS Číny, strana oznámila, že byl přijat zákon o kolektivních hospodářských organizacích na venkově, který bude uplatňován od 1. května 2025. Zákon znovu potvrzuje, že vlastnictví půdy patří kolektivu, přičemž zemědělci mají pouze právo půdu užívat. Kategorizuje „venkovské kolektivní hospodářské organizace“ na úroveň měst, vesnic a skupin a usiluje o komplexní kontrolu nad zemědělci a pozemkovými zdroji.
Odborník: Zpět do éry Mao Ce-tunga
Cai Shenkun, politický komentátor působící v USA, se domnívá, že Xi čelí obrovskému tlaku, který přinášejí změny v čínském ekonomickém a politickém prostředí. Chce vrátit Čínu do éry Mao Ce-tunga, pevně kontrolovat všechny zdroje, zachovat si politickou moc a umožnit si pokračovat ve funkci na neurčito.
„V současné době se Xi Jinpingova moc v mnoha ohledech velmi blíží moci z Mao Ce-tungovy éry a v některých ohledech Maa dokonce předčila.“
„Zavedení tohoto zákona o venkově znamená, že hlavním cílem třetího plenárního zasedání je vrátit všechny zdroje, ať už lidské, potravinové, půdní nebo nerostné, do rukou komunistické strany,“ řekl čínskému vydání deníku Epoch Times. „Takzvaná prohlubující se reforma úřadů není nic jiného než další posilování absolutní kontroly komunistické strany, takže je v podstatě změna na tržní ekonomiku beznadějná.“
Hu Ping, čestný šéfredaktor časopisu Pekingské jaro, souhlasil s tím, že zavedení zákona o kolektivních hospodářských organizacích na venkově signalizuje neúspěch očekávané liberalizační politiky.
„Privatizace půdy je pro další rozvoj čínského zemědělství nezbytná. Zavedení tohoto zákona však naznačuje, že vedení KS Číny nemá privatizaci v úmyslu,“ řekl deníku Epoch Times.
Cai uvedl, že čínská státní média při informování o novém zákonu uváděla, že jeho cílem je „komplexně obnovit a rozvíjet socialistické veřejné vlastnictví s národním vlastnictvím a kolektivním vlastnictvím ve venkovských oblastech“, což zřejmě směřuje k návratu do éry lidových komun.
Mike Sun, severoamerický finanční expert na Čínu, se domnívá, že s výrazným poklesem čínské ekonomiky se KS Číny stále více obává ztráty kontroly nad venkovskými oblastmi.
„Poté, co se KS Číny chopila moci, prostřednictvím takzvaného hnutí za pozemkovou reformu vyvraždila statisíce, dokonce miliony statkářů, zmocnila se jejich půdy a rychle získala plnou kontrolu nad venkovem,“ řekl čínskému vydání deníku Epoch Times.
„Tento zákon o kolektivních hospodářských organizacích na venkově slouží stejnému účelu: pevně ovládnout všechny venkovské zdroje prostřednictvím další kontroly nad venkovskou půdou. Navíc, ačkoli má být současný systém smluvní odpovědnosti za venkovskou půdu obnoven, je třeba jej ještě vyřešit na právní úrovni.“
Systém smluvní odpovědnosti, známý také jako systém odpovědnosti za hospodaření, byl venkovským reformním opatřením zavedeným na 3. plenárním zasedání 11. Ústředního výboru KS Číny v roce 1978. Vůbec poprvé přiznával zemědělcům vlastnická práva k jejich produktům.
Tehdy, tváří v tvář úplnému zhroucení čínského hospodářství způsobenému kulturní revolucí a lidovou komunou, zavedla KS Číny systém smluvní odpovědnosti, který uvolnil zemědělcům práva na užívání půdy. Tím, že toto opatření umožnilo zemědělcům po zaplacení poplatků za užívání půdy volně pěstovat plodiny, podnítilo nadšení zemědělců pro výrobu a rychle oživilo venkovské hospodářství, čímž pomohlo KS Číny předejít první krizi legitimity režimu po převzetí moci.
V roce 1958 zahájila KS Číny Velký skok vpřed a hnutí lidových komun na venkově začalo slepě následovat vysoké cíle v krátkém časovém období. To způsobilo tříletý Velký hladomor v letech 19591961, o němž KS Číny lživě tvrdila, že šlo o „tři roky přírodních katastrof“.
KS Číny rozmístila milice a vojáky u vchodů do vesnic a zakázala zemědělcům odejít hledat potraviny. Velké množství zemědělců, kterým bylo dokonce odňato právo žebrat o jídlo, zemřelo na venkově hlady. Odhaduje se, že až 45 milionů lidí bylo upracováno, vyhladověno nebo ubito k smrti.
Zemědělci se nemohou stát obyvateli měst
Nový zákon zahrnuje také systém registrace venkovských domácností, což může zemědělce ve venkovských oblastech dále omezovat.
V článku 18 zákona se uvádí: „Člen venkovské kolektivní hospodářské organizace nepozbývá členství ve venkovské kolektivní hospodářské organizaci mimo jiné z důvodu navštěvování školy, výkonu vojenské služby, výkonu průmyslové nebo inženýrské práce, podnikání, rozvodu, ovdovění nebo výkonu trestu.“
Jinými slovy, obyvatelé venkova nemění svůj registrační status domácnosti z důvodu studia, práce, služby v armádě, změny manželství atd. a zůstávají registrováni jako obyvatelé venkova.
Poté, co se Komunistická strana Číny v roce 1949 chopila moci, okamžitě prosadila systém registrace domácností v celé zemi a zakázala zemědělcům pracovat a žít ve městech. Lidé s registrací venkovské domácnosti nemohli nakupovat obilí v některých obchodech a jejich děti nemohly navštěvovat školy ve městech. Děti zemědělců se mohly stát pouze zemědělci, kteří nemají zdravotní pojištění ani starobní důchod. V té době se 360 milionů držitelů registrace venkovské domácnosti v Číně stalo druhořadými občany čínské společnosti.
„Nic, co by skutečně patřilo zemědělcům, neexistuje. Pozemky s domy, kde zemědělci žijí, jsou v podstatě v kolektivním vlastnictví a zemědělci je nemohou koupit ani prodat. Dalším krokem může být zpětné získání všech pozemků, které byly dříve smluvně vázány v rámci systému odpovědnosti domácností, a to bez náhrady, což je předvídatelný scénář do budoucna,“ uvedl Cai.
„Po 18. celostátním sjezdu KS Číny Xi upevnil svou moc ve jménu boje proti korupci, provedl čistku velkého počtu vysoce postavených politických nepřátel a zároveň si ve straně vytvořil nepřátele na všech stranách. Proto se neodvažuje vzdát se moci. Ví, že jakmile ztratí moc, on ani jeho rodina nemohou přežít, a proto musí svou moc chránit až do smrti.“
–ete–
