Poslech klasické orchestrální hudby synchronizuje sluchovou kůru mozku s „okruhem odměn“, což je slibný poznatek pro osoby trpící depresí.
Slyšíte ji, když jste na masáži, když čekáte na fakturačním oddělení a když vám opravují auto. Klasická hudba nás často uklidňuje a výzkumy prokazují, že hudba může mít potenciál nás léčit. Čínští vědci se nyní ponořili do mozku, aby odhalili mechanismus, jakým hudební zvukové vlny ovlivňují naši mysl a náladu.
Předchozí práce vědců z celého světa ukazují, že hudba vyvolává v mozku emoce. Vědci z univerzity Jiao Tong v Šanghaji nedávno zkoumali, jak může poslech hudby – konkrétně západní klasické hudby – ovlivnit okruh v mozku a vést ke zmírnění deprese. Jejich zjištění jsou příslibem – ale zatím ne lékem – pro lidi trpící depresí.
„Klasická hudba může mít uklidňující účinek na mysl a tělo, což je prospěšné pro regulaci nálady,“ uvedl pro Epoch Times hlavní autor studie dr. Bomin Sun, ředitel a profesor Centra funkční neurochirurgie na Shanghai Jiao Tong University. „Studie prokázaly, že poslech klasické hudby může snížit úzkost, zlepšit kvalitu spánku a snížit hladinu stresu, což jsou všechno faktory důležité pro zvládání deprese.“
Sun a jeho kolegové se rozhodli prozkoumat specifické nervové mechanismy, kterými klasická hudba působí antidepresivně.
Ve studii zveřejněné 9. srpna v časopise Cell Reports zkoumali účinky klasické hudby na 13 osobách s neřešitelnou depresí, kterým byly do mozku předtím umístěny elektrody za účelem hluboké mozkové stimulace.
Elektrody byly podle univerzity umístěny v okruhu spojujícím dvě oblasti v předním mozku – lůžko jádra stria terminalis (BNST) a nucleus accumbens (NAc). Vědci identifikovali oscilační spojení BNST a NAc – synchronizaci sluchové kůry a mozkového „okruhu odměn“ – jako jev zodpovědný za antidepresivní účinek.
Hudba tlumila depresi pacientů „synchronizací nervových oscilací mezi sluchovou kůrou, která je zodpovědná za zpracování smyslových informací, a okruhem odměn, který je zodpovědný za zpracování emočních informací“, uvedla univerzita v tiskové zprávě.
Čím více se pacientům poslouchaná hudba líbila, tím více jim zlepšovala náladu. „Míra, do jaké subjektivní požitek z hudby ovlivňoval antidepresivní účinky, byla výraznější, než jsme původně očekávali,“ uvedl Sun pro Epoch Times.
Lepší oscilační spojení, lepší nálada
Pacienti byli rozděleni do dvou skupin: jednu tvořilo 13 osob, které klasickou hudbu neznaly (tzv. skupina UF), a druhou 10 osob, které ji znaly lépe (skupina FA).
Pacienti poslouchali Čajkovského 6. symfonii, která představuje smutek, a třetí větu Beethovenovy 7. symfonie, která podle vědců představuje radost a vzrušení. Zatímco 13 pacientů UF poslouchalo, vědci současně zaznamenávali signály jejich elektroencefalogramů a intrakraniální záznamy z oblastí BNST a NAc jejich mozku.
Deprese pacientů byla hodnocena před poslechem hudby a po něm pomocí vizuální analogové stupnice pro depresi, úzkost a potěšení.
Při testování pacientů ve skupině FA, kteří dostávali hudební segmenty k poslechu třikrát denně po dobu 14 dnů, vykazovali vědci lepší oscilační spojení a zlepšení příznaků deprese než pacienti ve skupině UF.
Když však výzkumníci přidali k hudbě šum o frekvenci theta (3,5–7,5 Hz), aby posílili oscilační spojení BNST-NAc, pacienti ve skupině UF uváděli vyšší požitek z hudby. Tóny o frekvenci théta rezonují s frekvencemi mozkových vln během spánku a hluboké relaxace.
Zajímavé je, že „nálada“ hudebních segmentů, které pacienti poslouchali (ať už smutná nebo veselá), neměla žádný vliv na depresi, úzkost nebo požitek z hudby, což naznačuje, že terapeutický účinek hudby „může být nezávislý na emocionálním efektu“, napsali vědci.
Proč klasická hudba?
Vědci si vybrali západní klasickou hudbu, protože ji účastníci výzkumu znali jen málo a je méně pravděpodobné, že si s ní dříve spojovali vzpomínky a emoce.
„Klasická hudba je dobře zdokumentovaná a prozkoumaná a nabízí bohatou škálu skladeb s různými emocionálními tóny, rytmy a strukturami, které mohou být pečlivě vybrány pro zkoumání specifických nervových reakcí,“ uvedl Sun pro Epoch Times. Poznamenal, že asijské subjekty často klasickou hudbu neznají, takže je u této populace snadněji kontrolovatelnou proměnnou.
Klasická hudba je v posledních letech celosvětově na vzestupu popularity a zejména mladí lidé zjišťují, že je baví. Rezonuje s námi možná díky oscilačnímu spojení, které bylo pozorováno v nové studii.
Sun v tiskové zprávě univerzity poznamenal, že on a jeho kolegové jsou optimističtí a věří, že se jejich poznatky ukáží jako praktické a snadno využitelné pro lidi s depresí. „Nakonec se domníváme, že se nám podaří převést výsledky našeho výzkumu do klinické praxe a vyvinout vhodné a účinné nástroje a aplikace hudební terapie,“ řekl.
Sun pro Epoch Times uvedl, že nejpříznivější je hudba, která odpovídá preferencím člověka. „Lidem s depresí může prospět poslech hudby, která je baví a uklidňuje, což může zahrnovat klasickou hudbu nebo jiné žánry,“ řekl.
„Pravidelný poslech hudby, která s nimi rezonuje, by mohl pomoci zlepšit náladu a snížit příznaky deprese,“ dodal. Poznamenal však, že muzikoterapie by měla být považována za doplňkovou léčbu k jiným formám terapie a lékům na léčbu deprese.
–ete–
