Mladí lidé, kteří mají potíže s mírou používání sociálních médií, mohou trpět horším psychickým zdravím, anebo sociálním a školním prospěchem.
Nová studie zaznamenala nárůst problematického používání sociálních médií mezi dospívajícími a upozornila na chování podobné závislosti a rozšíření každodenního hraní her.
Podíl mladých lidí klasifikovaných jako problematičtí uživatelé sociálních médií se zvýšil ze 7 % v roce 2018 na 11 % v roce 2022. Údaje ze studie, kterou zveřejnila evropská odnož Světové zdravotnické organizace (WHO), rovněž zaznamenaly nárůst herních návyků mezi dospívajícími.
Výzkumníci analyzovali údaje od téměř 280 000 mladých lidí ve věku 11, 13 a 15 let ze 44 zemí a regionů. Více než 36 % dospívajících uvedlo, že jsou v nepřetržitém online kontaktu s přáteli a dalšími osobami, a to téměř po celý den.
Bylo zjištěno, že dívky se více zapojují do nepřetržitých online interakcí, přičemž nejvyšší podíl byl zjištěn u patnáctiletých dívek (44 %).
Výzkumníci také uvedli, že mladí lidé z dobře situovaných rodin tráví na sociálních sítích více času komunikací s ostatními než ti z rodin s nízkým příjmem.
Sociálně-ekonomické rozdíly byly zaznamenány v zemích, jako je Portugalsko a Srbsko. V Belgii a Dánsku však byl rozdíl mezi dospívajícími z rodin s vysokým a nízkým příjmem pouze jednoprocentní.
Herní návyky
Dospívající s problematickým používáním sociálních médií mají tendenci pociťovat abstinenční příznaky, když nejsou na sociálních sítích, a stres, když je jejich používání omezeno. Studie Health Behaviour in School-Aged Children (HBSC) uvádí souvislosti mezi problematickým používáním sociálních médií a horším psychickým, sociálním a školním prospěchem.
Podobně jako v případě využívání sociálních médií se digitální hry staly rozšířenou zábavou mladých lidí.
Třetina respondentů uvedla, že hraje digitální hry denně, přičemž 22 % z nich hraje v některých dnech alespoň čtyři hodiny.
U dospívajících ohrožených problémovým hraním se projevují příznaky podobné závislostem. Tento trend byl zaznamenán u 12 % dospívajících, přičemž chlapci vykazovali příznaky častěji než dívky.
Jedna z autorek studie Claudia Marinová uvedla, že rozdíly mezi pohlavími v herních vzorcích jsou zarážející, a vyzvala k cílené intervenci.
Výzkumníci také upozornili, že u dospívajících s problematickým užíváním sociálních médií byla zaznamenána vyšší míra zneužívání návykových látek. Pokud budou tyto trendy pokračovat, mohou mít podle studie dalekosáhlé důsledky pro vývoj a dlouhodobé zdraví mladých lidí.
„To, čeho se v konečném důsledku snažíme pro mladé lidi dosáhnout, jsou pevné základy pro život v našem digitálním věku, což si začínají uvědomovat jak společnosti provozující sociální média, tak mladí lidé po celém světě,“ uvedl dr. Hans Henri P. Kluge, regionální ředitel WHO pro Evropu.
Přísliby a úskalí
Výzkumníci sice uznávají přínosy zodpovědného používání sociálních médií a digitální gramotnosti, ale zdůrazňují potřebu vyvážit online a offline svět dospívajících.
Dr. Natasha Azzopardi-Muscatová, ředitelka pro zdravotní politiku a systémy WHO v Evropě, uvedla, že ochrana mladých lidí, kteří se pohybují v digitálním prostředí, je zásadní.
„Stručně řečeno, oni by měli vládnout sociálním médiím, a ne aby sociální média vládla jim,“ řekla.
Studie stanovila řadu doporučení pro tvůrce politik, pedagogy a poskytovatele zdravotní péče. Patří mezi ně školní programy zaměřené na zodpovědné využívání sociálních médií a zdravé herní návyky, jakož i specializovaná školení pro pedagogy.
„Je zřejmé, že sociální média mohou mít jak pozitivní, tak negativní důsledky na zdraví a pohodu dospívajících. Proto je vzdělávání v oblasti digitální gramotnosti tak důležité. Přesto je v mnoha zemích stále nedostatečné, a tam, kde je k dispozici, často nedokáže držet krok s mladými lidmi a rychle se vyvíjejícími technologiemi,“ uvedl Kluge.
Jiné studie o nezdravých digitálních návycích mladých lidí zjistily, že nezdravá fixace na chytré telefony u dospívajících souvisí s depresemi, úzkostmi a nespavostí.
Ve zprávě o problematickém používání chytrých telefonů výzkumníci uvedli, že mladí lidé se cítí rozrušení, když je telefon nedostupný, a snaží se kontrolovat množství času stráveného na něm.
Bylo také zjištěno, že mladí lidé s problematickým používání chytrého telefonu častěji bojují s problémy duševního zdraví než jejich vrstevníci bez těchto příznaků.
–ete–
