Praktického lékaře podle dat ministerstva zdravotnictví (MZd) prezentovaných v pořadu České televize Otázky Václava Moravce nemá přes 920 000 lidí, mezi nimi více než 131 000 dětí. Čtyřicet procent praktických lékařů je navíc starších 60 let, dá se tedy očekávat jejich odchod do penze. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) se situace zlepší do několika let, na profesi se připravuje 1667 nových. Podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky je ale problém nové lékaře do některých regionů dostat.
„Proces trvá několik let, když se lékař rozhodne stát praktickým lékařem nebo praktickým lékařem pro děti a dorost,“ řekl Válek. Podle něj se na tyto obory v současné době připravuje 1667 lékařů. „Do roku 2030 bude narůstat počet lékařů do 34 let v těchto oborech, průměrný věk začíná klesat,“ dodal.
Podle šéfa sdružení praktiků Šonky každý rok složí příslušné zkoušky a může začít pracovat jako praktický lékař pro dospělé asi 120 doktorů. Takové číslo by podle něj pro běžné doplňování odchodů do penze stačilo, pokud by jich nebylo v předcházejících letech výrazně méně. Upozornil také na to, že 70 procent jsou ženy, které ze systému vypadnou po dobu mateřské dovolené.
Příští rok vyjde z lékařských fakult o 25 procent absolventů víc, bylo by podle Šonky vhodné jim nabídnout více rezidenčních míst, tedy pracovních pozic, na nichž se vzdělávají v ordinacích zkušených praktických lékařů. Problém je ale podle něj ten, že do některých regionů mladí lékaři nechtějí.
Stát podle něj za ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) zkusil dát na jejich místa v regionech, kde chybějí, vyšší dotace. Bylo to ale zrušeno jako diskriminační. „Možná by to mohly dělat zdravotní pojišťovny nebo kraje,“ dodal.
Systém veřejného zdravotního pojištění má k dispozici pro příští rok asi 530 miliard korun, za deset let se částka zhruba zdvojnásobila. Podle poslankyně SPD Ivety Štefanové je namístě hledat nejdříve úspory a vyšší efektivitu, až potom lze uvažovat o případném navýšení pojistného. „Na prvním místě je zejména prevence a dostupnost primární péče,“ uvedla. Pomoci by podle ní mohla také digitalizace a moderní technologie, které náklady snižují.
Podle Válka z peněz, které zdravotní pojišťovny za péči platí, jde zhruba 60 procent na platy a deset až 15 procent na provozní výdaje, jako jsou energie nebo voda. Možnost šetřit na neefektivitě nebo prevenci je podle něj jen ze zhruba čtvrtiny částky, tedy ze 171 miliard korun.
