Jádro se vrací. Po desetiletích nezájmu o atomovou energii možná nastává její zlatý věk a budoucnost je slibná. Opozice vůči jaderné energii v řadě zemí slábne s rostoucí spotřebou elektřiny a důrazem na hledání čistých, leč spolehlivých zdrojů energie. Můžeme však opravdu hovořit o renesanci?
Mezinárodní agentura pro energii (IEA) uspořádala v pátek 13. prosince v Paříži kulatý stůl s generálním ředitelem Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) Rafaelem Grossim, které se účastnili také velvyslanci některých zemí a zástupci společností. Cílem bylo shrnout současnou pozici jaderné energie ve světě a její vyhlídky do budoucna.
Druhý největší zdroj nízkoemisní elektřiny
Jak prohlásil výkonný ředitel IEA Fatih Birol, jaderná energie je v současnosti druhým největším zdrojem nízkoemisní elektřiny ve světě (hned po fotovoltaice). Birol uvedl, že před 3,5 lety prohlásil na setkání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, že jaderná energie možná zažije comeback.
Dnes již o tom nelze pochybovat. Tento globální comeback jádra je podle šéfa IEA patrný ve třech ohledech – výstavbě nových velkých bloků, prodlužování životnosti stávajících bloků a v rozvoji malých modulárních reaktorů (SMR).
Zároveň však upozornil, že většina jaderných projektů si v poslední době nevedla dobře, co se týče dodržení rozpočtu a časového rámce výstavby nových zařízení. Problémem zůstává také financování, protože na stavbu reaktorů je třeba velký počáteční kapitál. Jeho agentura proto chystá na polovinu ledna zprávu o možnostech financování jádra v různých podmínkách a v různých zemích.
Okolnosti jádru nahrávají
Grossi uvedl, že nerad hovoří o renesanci jaderné energetiky, protože v minulosti se pár takových predikcí nenaplnilo, ale je si vědom patrného zájmu o jádro. Ten podle něj pramení z faktu, že „země mají omezený počet možností co do uspokojení spotřeby elektřiny v budoucnosti“.
Jednou z příznivých okolností je podle něj potřeba reagovat na klimatické změny a z toho vyplývající snaha hledat bezemisní či nízkoemisní zdroje energie. „Jaderná energie je zdrojem zhruba 30 procent čisté elektřiny ve světě a zde v Evropě je to 50 procent,“ poznamenal Grossi s tím, že Evropa má přes sto jaderných reaktorů.
Druhým faktorem, který nahrává jádru, je energetická bezpečnost, která se stala ožehavým tématem v roce 2022 potom, co Rusko napadlo Ukrajinu. Třetím aspektem je pak růst světové poptávky po elektřině.
Sám realisticky očekává, že podíl jaderné energie na výrobě elektřiny ve světě může vrůst ze současných 9 procent na 10 nebo 15 procent. I když nejde o velké číslo, jedná se o „obrovský trh“, uvedl.
Zájem roste
Podle něj lze vidět měnící se postoj zemí k jádru, které jsou ochotny jaderné kapacity navyšovat. Jako příklad uvedl Francii, Velkou Británii nebo Českou republiku. Jiné, jako Švýcarsko, mění legislativu, aby bylo možné začít jaderné elektrárny stavět.
Zmínil také Čínu, která se stává jadernou velmocí. „V tuto chvíli staví 26 reaktorů, které přibudou k více než 30, které již mají. Velmi brzy se přiblíží Francii co do počtu spuštěných reaktorů v provozu,“ řekl Grossi na semináři. Dalších šest reaktorů staví také Indie.
Země, které dosud neměly zkušenosti s jádrem, naskakují na nukleární vagon také. Sem patří například Turecko, které plánuje čtyři elektrárny, nebo Egypt a Bangladéš, které obě chtějí postavit dvě elektrárny. Překvapivé je podle šéfa atomové agentury také to, že jaderné kapacity budují v zemích bohatých na ropu a plyn, jako jsou Spojené arabské emiráty. Tamní elektrárna se čtyřmi bloky uspokojuje 25 procent elektrické spotřeby v zemi. Následovat je má i Saúdská Arábie.
V Jižní Americe chce jádro rozvíjet Argentina, která si dělá zálusk na malé modulární reaktory (SMR).
Poptávka žene výstavbu
Grossi poznamenal důležitou věc, a to, že „poprvé (v historii) máme jádro poháněné poptávkou“. Tento fenomén je patrný zejména u technologických společností, které aktivně uzavírají smlouvy na výstavbu nových jaderných kapacit s energetickými společnostmi ve snaze zajistit si elektřinu pro svá neustále expandující datová centra a umělou inteligenci.
Tito digitální giganti jako Google, Microsoft či Amazon požadují jadernou energii pro její stabilitu a klimatickou přívětivost, uvedl šéf IAEA.
Další sektor, který se velmi intenzivně o jádro zajímá, je podle něj námořní doprava. Zde se jedná nejenom o výrobu elektřiny v přístavech, ale také na lodích, který by, jako vojenské ponorky nebo ruské torpédoborce, mohly mít jaderný pohon. „Tohle v určitém bodě poroste poměrně rychle,“ předpověděl vývoj Grossi.
Nástup malých reaktorů
Co se týče zájmu o malé modulární reaktory (SMR), Grossi uvedl, že na rozdíl od stávajícího modelu klasického reaktoru staví modulární reaktory na „úplně novým obchodním modelu“, kterým je sériová výroba jednotlivých částí.
Grossi řekl, že v jaderné energetice se pohybuje už čtyřicet let a o SMR se hovořilo „už v 80. letech“. V té době to byl pouhý koncept, dnes už to podle něj vypadá více jako realita. V provozu jsou malé reaktory v Číně a Rusku, v USA se začíná konečně stavět první.
„Je to v pohybu, takže to není o tom jestli, ale kdy,“ pronesl a doplnil, že na Západě dle jeho názoru uvidíme první SMR zařízení „nejdříve za pět, šest let“. Ohledně podílu na jaderném trhu, Grossi tipuje pro SMR mezi šesti až třiceti procenty.
