Český sinolog a univerzitní profesor Martin Hála v rozhovoru zveřejněném na stránkách projektu Sinopsis komentuje aktuální ekonomickou kondici Číny, která se podle jeho pozorování v poslední době potýká s vážnými ekonomickými problémy.
Ty jsou dle sinologa „z větší části důsledkem její vlastní dlouhodobé politiky“, ale prohlubuje je současný vývoj na mezinárodní scéně. Ovšem vývoj na mezinárodní scéně Hála rovněž vidí jako z větší části „důsledek dlouhodobé politiky Pekingu“ a reakce na ni.
„Čínská ekonomická a průmyslová politika je systémově koncipována nikoliv s cílem zvýšit prosperitu obyvatel, ale mocensky posílit silně centralizovaný stát, tedy konkrétně státostranu, čili vedení Komunistické strany Číny,“ vysvětluje doktor Hála.
Peking podle sinologa několik desetiletí „obratně využíval“ a „těžil“ z lukrativního přístupu na bohaté západní trhy, „aniž by sám otevřel vlastní domácí trh“.
Čína se dostává do deflační spirály a trochu paradoxně do situace, která hodně připomíná Marxovu definici krize z nadvýroby.
— Martin Hála, ředitel projektu Sinopsis, člen výzkumného týmu KREAS
„Spolu s mohutným transferem technologií, často vynuceným či přímo nezákonným, to vedlo k postupnému přesunu velké části světové průmyslové produkce a dodavatelských řetězců do Číny,“ a to vedlo podle Hály k vytvoření obrovských devizových rezerv, které hromadí a kontroluje čínská komunistická strana.
Obyvatelé Číny dostávají od vládnoucího režimu pouze menší část shromažďovaného přebytku, „ony příslovečné drobky pod stolem“, dodává sinolog.
Tento přístup – soustředění se na export, politika nízkých (státem dotovaných) cen výrobků a ignorování „chronicky nízké domácí spotřeby“ – zavedl dle Hály Čínu do slepé uličky.
„Otevřenost zahraničních trhů začala v posledních letech zadrhávat, mimo jiné i v důsledku nového povědomí o rizicích jednostranných obchodních závislostí, jak je odhalila pandemie covidu,“ vysvětluje Hála. „Již před ní docházela trpělivost s tímto asymetrickým modelem zejména Spojeným státům, jak demonstrovala Trumpova cla v jeho prvním funkčním období.“
Problém současné čínské ekonomiky tkví v jednostranné orientaci na export. „Chrlí zboží, které dnes už není schopná prodat na cizích trzích, ale nemůže ho absorbovat ani po léta zanedbávaný trh domácí,“ říká sinolog.
„Dostává se tak do deflační spirály a trochu paradoxně do situace, která hodně připomíná Marxovu definici krize z nadvýroby. Ta ovšem tentokrát není způsobena inherentní nedokonalostí kapitalistického trhu, nýbrž krátkozrakostí komunistického plánování.“
Krizi prohlubuje podle Hály celá řada souvisejících akutních problémů. Největší vliv má podle něho „propad realitního trhu, který tvoří hlavní zdroj příjmů místních vlád“.
Kombinace všech zmiňovaných faktorů a nová nastupující americká administrativa pod vedením Donalda Trumpa mohou podle sinologa vést ke „vzniku dokonalé ekonomické bouře“.
