Pan Takashi Hosoda, výzkumný pracovník z Univerzity Karlovy, v rozhovoru s deníkem The Epoch Times hovoří o současné strategii Japonské vlády pro spolupráci s Čínou a řešení bezpečnostní situace v Indo-Pacifiku.
Japonská vláda se podle Hosody soustředí na snižování závislosti na Číně ve strategických oblastech, zejména pokročilých technologií. „Například pro výrobu polovodičů se Japonsko zcela dohodlo se Spojenými státy na zákazu vývozu výrobního zařízení polovodičů do Číny. Na druhou stranu, co se týče oblasti automobilového průmyslu a dalšího spíše spotřebního zboží, japonská vláda nechce tento druh obchodu regulovat.“
Podle Hosody, který vyučuje na institutu mezinárodních studií na Karlově univerzitě, je „hospodářský vztah mezi Japonskem a Čínou důležitým hlediskem“ pro vztah obou zemí.
Významný zvrat nastal v roce 2020, kdy čínské lodě začaly narušovat pásmo okolo ostrůvků Senkaku v Jihočínském moři, které patří Japonsku. Podle serveru Diplomat narušily lodě čínské pobřežní stráže vody přiléhající k Senkaku v roce 2020 v celkem 333 dnech, v roce 2021 v celkem 332 dnech, a k 19. srpnu 2022 byla narušení zaznamenána už ve 220 dnech od počátku roku.
Jak uvádí Hosoda, politické kruhy v Japonsku v té době velice „zpozorněly“ a začaly uvažovat o Číně jako o „bezpečnostní hrozbě“. „Ale i v tomto období se nadále udržovaly hospodářské vztahy mezi Japonskem a Čínou,“ říká Hosoda a dodává, že vzájemná ekonomická závislost a „pragmatické vztahy mezi Čínou a Japonskem jsou pro udržení míru důležité“.
Na druhou stranu tyto události v japonské vládě obnovily významnost úseku bezpečnosti země ve vztahu k Číně a „proto musíme přemýšlet o tom, jak v rámci vzájemného obchodu oddělit strategicky důležité oblasti od těch spotřebitelských“.
TIP: Celý rozhovor v angličtině naleznete zde.
Jak je to s populací Japonců žijících v Číně?
„Pokud vím, posledních pět jsme hovořili o celkovém počtu našich japonských obyvatel žijících na území Číny 120 tisíc. Ale nyní se tento počet snížil ze 120 na 100 tisíc,“ popisuje Hosoda snižující se počet Japonců žijících na čínském území.
Důvodem je podle Hosody odliv japonských firem z Číny. „Komunita Japonců žijících v Číně se skládá z lidí, kteří tam pracují pro japonské společnosti. Žijí tam oni i jejich rodiny. Dnes začíná mnoho japonských
společnost přemisťovat své továrny z Číny do jiných míst.“
„Strategicky přemisťují výrobny z Číny do Vietnamu, na Filipíny, do Thajska a tak dále,“ což v jistém smyslu podle Hosody ovlivňuje klesání japonské populace v Číně, ale ve hře může být i další faktor. „Je možné říci, že v určité míře začíná Čína s Japonci v Číně jednat jako s možnými špióny, což se v jistém smyslu stalo zdrojem vážných obav mezi Japonci žijícími v Číně.“
Důsledky tohoto přístupu měly podle pana Hosody, který se profesně zabývá také oblastí bezpečnosti, „docela vážný dopad“, a mnoho Japonců a japonských společností „se již rozhodlo omezit své obchodní aktivity v Číně“ nebo se tam už pohybují pouze zaměstnanci firem bez rodinných příslušníků.
Jaký je počet Číňanů na území Japonska
„Pokud vím, pobývá na území Japonska téměř 700 tisíc lidí čínského původu. Někteří z nich chtějí získat japonské občanství. Někteří z nich sice mají japonskou národnost, ale vytvářejí loajalitu k čínské komunistické vládě,“ vysvětluje Hosoda známý fakt, že občané čínské národnosti zůstávají i v zahraničí pod silným vlivem, dohledem a kontrolou čínského režimu a jsou využívání v rámci takzvané Sjednocené fronty k podporování „vlivových operací“ čínského režimu.
„Pokud se něco stane v japonské společnosti, budou se angažovat v některých protijaponských operacích nebo v něčem podobném,“ říká Hosoda a dodává, že japonská politická scéna už začíná diskutovat o „nějakých možnostech“, jak tomuto druhu vměšování zabránit.
Situace je podle Hosody „složitá“, protože někteří Japonci jsou více pro-japonští, někteří z nich jsou pro-čínští a proto je „těžké“ dělat nějaká opatření a rozdělit věci na „bílé a černé“.
„Japonská vláda, zejména japonští politici, se těchto problémů nechtějí dotknout. Tyto problémy jsou velmi komplikované,“ míní doktor Hosoda.
Vztahy mezi ČR a Japonskem
„Upřímně řečeno, žiju v České republice téměř 21 let. Byl jsem svědkem změny a posunu bilaterálního vztahu mezi Japonskem a Českou republikou. Víte, záleží na kulturní výměně nebo ekonomické výměně, ale bilaterální vztahy v posledních letech rostou v závislosti na bezpečnostní dimenzi a spolupráci v oblasti bezpečnosti,“ vysvětluje doktor Hosoda.
Spojení mezi Japonskem a Českou republikou je podle něj pro japonskou stranu „docela pozitivní“. V prosinci přijala japonská vláda nový bezpečnostní protokol v rámci obranných strategií a podle Hosody přímo zmiňuje Českou republiku.
„Japonsko historicky poprvé zmiňuje Českou republiku v oficiálním dokumentu jako podobně smýšlející zemi. Myslím si, že spolupráce mezi Českou republikou a Japonskem poroste nejen v oblasti kultury nebo ekonomických zkušeností, ale také v bezpečnostní sféře, a stejně tak v otázce Indo-Pacifické oblasti,“ míní Hosoda.
