Zatímco světoví lídři nadále vyjadřují soustrast rodině bývalého japonského premiéra Šinzóa Abeho, který byl 8. července zavražděn při předvolebním projevu své strany, odborníci na Abeho vzpomínají kvůli jeho úsilí o prosazení indo-pacifické strategie, která má ještě dlouho v budoucnu utvářet svět.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken prodloužil svou cestu do Asie, aby navštívil Tokio, kde se setkal s japonským premiérem Fumiem Kišidou a jménem amerického prezidenta Joea Bidena a amerického lidu osobně vyjádřil soustrast v souvislosti s tragickou událostí.
Blinken podle NHK označil Abeho za věrného zastánce spojenectví Spojených států a Japonska. Pochválil ho za prosazování vize svobodného a otevřeného Indo-Pacifiku a za upevňování vazeb se Spojenými státy a dalšími podobně smýšlejícími zeměmi.
„Za dobu svého působení v úřadu udělal premiér Abe více než kdokoli jiný pro pozvednutí vztahů mezi USA a Japonskem na novou úroveň,“ řekl Blinken.
Vizionář Abe
Bývalý poradní člen tchajwanské Rady národní bezpečnosti Wong Ming-hsien řekl 10. července deníku The Epoch Times, že Abe si již dlouho uvědomoval hrozbu ze strany vládnoucí Komunistické strany Číny (KS Číny) v Pekingu.
Podle Wonga, který je rovněž profesorem na Institutu mezinárodních záležitostí a strategických studií Tamkangské univerzity, Abe v letech 2014 a 2016 zahájil indo-pacifickou strategii, která měla přímý vliv na deklaraci bývalého amerického prezidenta Trumpa v Tokiu v listopadu 2017 a na zprávu amerického ministerstva obrany o této strategii ze září 2021.
Tchajwanský stratég a přidružený výzkumný pracovník tchajwanského Institutu pro výzkum národní obrany a bezpečnosti Su Tzu-Yun uvedl, že Abe během svého působení v úřadu označil Komunistickou stranu Číny za nejvyšší hrozbu pro světový mír, a to navzdory debatám mezi levicovými a pravicovými stranami. Jeho vizí byl indo-pacifický rámec čelící Číně, který však za Obamovy éry zůstal bez odezvy.
Právě za Trumpova prezidentství američtí a japonští představitelé oživili QUAD (Čtyřstranný bezpečnostní dialog), který se nyní stal součástí americké strategické architektury.
„To podtrhuje Abeho vizi v bezpečnostních otázkách, která se ukázala jako značně účinná při omezování výstupů autoritářství čínské komunistické strany,“ uvedl výzkumník.
Sebevědomé Japonsko
Mezitím Abeho mírový odkaz zahrnuje jeho prosazování změny japonské ústavy, usilující o normalizaci armády země.
„Jeho myšlenka, že mír musí být zaručen ozbrojenými silami, byla přijata až nedávno,“ řekl Su, „ačkoli ji navrhl již téměř před 15 lety.“
Expert dále poznamenal, že Abeho cíle změny ústavy a posílení japonských vojenských schopností vycházejí z jeho pochopení, že čínská komunistická strana pravděpodobně nezmění svůj autoritářský systém. To následně vytvoří právě hrozby pro japonskou vnitřní a regionální bezpečnost.
Zatímco rodinu zesnulého japonského vůdce zaplavily kondolence, velké množství čínských uživatelů internetu se ho na čínských sociálních sítích WeChat a Weibo pokusilo zesměšnit a ponížit s odvoláním na obvinění, která komunistická strana používala ve svých předchozích propagandistických kampaních proti bývalému premiérovi a jeho japonským kolegům.
Su přičítá kyberšikanu dlouhodobé indoktrinaci ze strany čínského režimu.
„Komunistická strana Číny nesprávně vykládá obranné postoje, které vůči jejímu autoritářskému režimu zaujímají všechny demokracie, jako ,protičínské‘,“ uvedl. „[Strana] neustále přilévá olej do ohně nacionalismu na domácí půdě, což je největší hrozbou [pro mír v regionu].“
Na této zprávě se podíleli Lin Cenxin a Yi Ru.
Přeloženo z anglického originálu. (jas)
