Molekula, kterou zkoumají čeští a slovenští vědci, se v lidském těle podílí jak na hojení ran, tak vzniku rakoviny. Zjištění může pomoci s léčbou nádorů. V tiskové zprávě o tom dnes informoval Národní ústav pro výzkum rakoviny (NÚVR). Vědci, kteří se na výzkumu podílejí, působí na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy (1. LF UK), v centru BIOCEV a v Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR a na Univerzitě Pavla Jozefa Šafárika v Košicích, jejich práci otiskl mezinárodní odborný časopis Frontiers in Immunology.
Hojení ran je složitý proces, na jeho začátku vzniká zánět, který je nutný pro eliminaci infekce. V této fázi v ráně nejvíce pracují bílé krvinky, které ničí bakterie. Ve druhé fázi vznikají nové buňky, které se množí, a tvoří takzvanou granulační tkáň, která přerůstá přes poškozená místa v ráně a vede k jejímu zahojení.
„V mikroskopu vypadá granulační tkáň hojící se rány velmi podobně jako takzvané nádorové stroma, mikroprostředí tvořené jak nádorovými buňkami, tak dalšími buněčnými i nebuněčnými složkami v bezprostředním okolí,“ uvedl vedoucí výzkumné skupiny Nádorové prostředí 1. LF UK a NÚVR Karel Smetana.
V hojící se ráně i v nádorovém mikroprostředí spolu buňky navzájem komunikují a koordinují svou činnost pomocí signálů přenášených informačními molekulami zvanými cytokiny. Jeden z nich, vědci nazvaný interleukin IL-6, má podle Smetany vliv na růst nádoru a cestování nádorových buněk organismem, což vede ke vzniku nádorových ložisek na různých místech v těle, takzvaných metastáz.
Po zahojení rány se komunikace mezi buňkami ukončí a jejich množení se zastaví, nádorové buňky trvale vysílají signály stimulující tvorbu nové tkáně a nádor roste dál. Pokud by se podařilo tento proces ovlivnit, otevřelo by to podle vědců cestu k novým možnostem léčby rakoviny i předcházení vzniku metastáz.
„Existují již molekuly, které by mohly aktivitu IL-6 zablokovat, na vývoji některých z nich se podílela i naše výzkumná skupina,“ uvedl Smetana. Samotná blokáda komunikace buněk by podle něj ale k léčbě rakoviny pravděpodobně nestačila. „Mohla by se však vhodně kombinovat s jinými protinádorovými léky,“ doplnil.
V roce 2022, ze kterého jsou poslední dostupná data, si diagnózu rakoviny v Česku vyslechlo přes 92.000 lidí. Od roku 1989 se jejich počet více než zdvojnásobil. Se zkušeností s rakovinou žije téměř 658.000 lidí. V roce 2022 rakovině podlehlo asi 27.500 českých pacientů, navzdory nárůstu počtu nemocných je počet zemřelých stabilní od 90. let minulého století.
Po nemelanomových kožních nádorech jsou nejčastější nádory prostaty, prsu, tlustého střeva a konečníku a plic. Výrazně nejčastější příčinou úmrtí v důsledku nádoru je rakovina plic, následují nádory tlustého střeva a slinivky.
