Policie znovu otevřela případ úmrtí někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka. Zemřel v noci na 10. března 1948, podle dobové verze spáchal sebevraždu. Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV), který je útvarem Policie ČR, má ale nyní podezření na vraždu. Důvodem jsou nově získané dokumenty z diplomatických archivů Francie, Spojených států amerických a Velké Británie. Policie o tom dnes v podvečer informovala na svém webu.
Archiválie získalo ministerstvo zahraničí loni v srpnu, informoval o tom tehdy server Aktuálně.cz. „Cílem je porovnat tyto nové informace s dosud zjištěnými skutečnostmi a odhalit tak případné nové souvislosti, jež by mohly přinést odpovědi na některé dlouho nezodpovězené otázky,“ uvedla dnes policie k opětovnému otevření případu.
První poválečný ministr zahraničí zemřel po pádu z okna svého služebního bytu v Černínském paláci. Co se v bytě stalo, je tématem řady spekulací. Na rozdíl od dobové verze se například vyšetřování z let 2001 až 2003 přiklonilo k názoru, že Masaryk byl zavražděn. Jeho smrtí se později zabývaly desítky odborníků a bylo vedeno několik vyšetřování. Žádné z nich nedokázalo zcela vyvrátit některou z verzí – sebevražda, vražda či nešťastná náhoda.
Naposledy kriminalisté případ odložili v březnu 2021, kdy ÚDV vyšetřování uzavřel, aniž došel k jednoznačnému závěru. Nyní ho ale otevřel znovu. „Úřad věc prověřuje jako podezření ze spáchání trestného činu vraždy,“ uvedla policie. O případu bude informovat dozorující Městské státní zastupitelství v Praze.
Shromáždit dokumenty o Masarykově smrti ze zahraničí inicioval podle serveru předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS). České zastupitelské úřady ve zmíněných třech zemích o ně požádal ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).
Z jednoho dokumentu podle Aktuálně.cz vyplývá, že Masaryk měl před smrtí prudkou hádku s třemi muži. „Tohle pro vás neudělám. Podepíšu všechno, ale tohle ne. Udělám všechno, ale tohle se stane jen přes mou mrtvolu!“ křičel údajně Jan Masaryk večer 9. března 1948. Autor záznamu vycházel ze svědectví svého nejmenovaného zdroje, jemuž převyprávěl Masarykovy údajné výkřiky Bohumil Příhoda, tehdejší Masarykův komorník. Kdo byla trojice mužů, na které údajně Masaryk křičel, záznam neuvádí. Lze také jen hádat, co odmítal podepsat.
Britská tajná služba údajně zase pracovala s poznatkem, podle něhož Masaryk dostal injekci prudce jedovatého kyanidu, a poté byl z okna vyhozen, napsal server. Další příběh přináší tajná depeše z americké ambasády v Londýně sepsaná 5. dubna 1948. Zněla, že Masaryk před smrtí jedné Američance žijící v Praze napsal dopis, že při nejbližší příležitosti opustí Československo. „Komunisté se o vzkazu dozvěděli. Dotyčnou ženu navštívili, než ho stačila zničit. Poté několik ruských a českých agentů navštívilo Masaryka, jehož tělo následně skončilo na nádvoří s modřinami na krku,“ uvádí depeše. Pitevní zpráva se přitom o modřinách na Masarykově krku nezmiňuje.
Jan Masaryk (1886 až 1948) byl synem prvního prezidenta T. G. Masaryka, diplomatem a politikem. Během války v roce 1940 se stal ministrem zahraničí londýnské exilové vlády, po válce zůstal jako bezpartijní ve stejné funkci ve vládách Zdeňka Fierlingera i Klementa Gottwalda. V únoru 1948 se nepřidal k demisi nekomunistických ministrů. Po komunistickém puči a zhroucení demokracie v Československu se chtěl usadit v Londýně a začít nový život. Namísto toho jej v noci na 10. března 1948 stihla tragická smrt.
