Seriál o armádních soustavách zemí Evropské unie
K 1. lednu 2024 čítaly ozbrojené síly ČR, včetně „civilů“ a státních zaměstnanců, více než 36 000 lidí plus přes 4 200 záložáků. Pozemní síly disponovaly přibližně 70 tanky, 300 obrněnými vozy, 160 dělostřeleckými systémy a zhruba 250 dalšími vozidly. Letectvo 38 bojovými a cvičnými letouny, 14 dopravními a pozorovacími letouny, 4 bitevními a 39 dopravními a víceúčelovými vrtulníky.
Letošní přehled ale Armáda ČR již nezveřejní z důvodu přerušení provádění Smlouvy o konvenčních silách v Evropě.
„Do roku 2030 chce mít armáda podle svých strategických dokumentů třicet tisíc vojáků z povolání a deset tisíc aktivních záloh,“ uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v červnu 2024. Tento cíl, včetně zamýšlených nákupů nové techniky, nalezneme např. v Koncepci výstavby Armády České republiky 2035.
Na začátku roku 2024 bylo v resortu obrany 27 826 vojáků z povolání a 4 266 členů aktivních záloh.
Pozemní síly
2 brigády a 6 pluků
Pozemní síly představují podle armády „jádro struktury Armády České republiky, tvoří jej přibližně 13 tisíc vojenských profesionálů“ zahrnujících mechanizované, výsadkové, tankové a lehké motorizované jednotky. Velitelství pozemních sil sídlí od poloviny roku 2020 v Olomouci.
Tvoří jej dvě brigády (mechanizovaná a rychlého nasazení) a šest pluků od dělostřeleckého přes ženijní až k pluku elektronického boje.
Výzbroj zahrnuje pěchotní zbraně od pistolí a pušek přes samopaly, kulomety, pancéřové pěsti, minomety po bojová či obrněná vozidla a tanky.
V roce 2024 disponovala podle některých zdrojů Armáda ČR 77 tanky, 308 obrněnými vozy a 166 dělostřeleckými systémy a zhruba 250 dalšími vozidly. Armáda techniku obnovuje. Např. ruské tanky se vyřazují a nakupují se místo nich německé Leopardy 2A4 a výhledově 2A8.
Vzdušné síly
3 letecké základny, 2 pluky
Tvoří je systém protivzdušné a protiraketové obrany. V míru zabezpečují pátrací a záchranné operace, přepravují vojsko, ústavní a vládní činitele a jsou součástí integrovaného záchranného systému (IZS)
pro pomoc při katastrofách a živelních pohromách.
Zahrnuje tři letecké základny (taktického letectva, vrtulníků a dopravních letadel) a dva pluky – protiraketový a průzkumný.
Stroje vzdušných sil zahrnují bojové, dopravní a transportní letouny, vrtulníky a bezpilotní letouny.
Vzdušné síly AČR v roce 2024 měly disponovat 38 bojovými a cvičnými letouny, 14 dopravními a pozorovacími letouny, 4 americkými bitevními vrtulníky Viper a 39 dopravními a víceúčelovými vrtulníky.
Armádní piloti létají na 14 pronajatých švédských stíhacích letounech Gripen a 16 českých letounech Alca. Vláda v roce 2023 schválila pořízení 24 letounů F-35A Lightning II. První kusy mají dorazit až v roce 2031 a do roku 2035 nahradit stávající Gripeny.
Speciální síly
Speciální síly jsou samostatným druhem sil v přímé podřízenosti náčelníka Generálního štábu. Podle armády mají „plnit politicky citlivé úkoly nebo úkoly spojené s vysokou mírou rizika“, přičemž jejich použití definuje důvěrný dokument „Použití speciálních sil a vedení speciálních operací“, schválený usnesením vlády z května 2010.
Patří sem 601. skupina speciálních sil generála Moravce, která má na starosti například průzkum nebo boj s terorismem, ale také zabezpečují „odpor proti povstání“ nebo „záchranné a humanitární operace“.
Teritoriální síly
Tato část armády zodpovídá za případnou mobilizaci, obranu vnitřního území republiky a jejích strategických objektů. Podílí se také na řešení nevojenských krizových situací. Zahrnuje aktivní zálohy tvořené občany, kteří se dobrovolně zúčastňují branné povinnosti a pravidelných cvičení.
Informační a kybernetické síly
Uskupení tvoří dvě jednotky 91. skupina informačního boje a 92. skupina kybernetického boje.
91. se podle armády zaměřuje na „psychologické operace, informační operace, civilně-vojenskou spolupráci, monitoring a analýzu informačního prostředí“ a disponuje „vlastní schopností komplexní tvorby audiovizuálních produktů podporující vedení operační činnosti informačních a kybernetických sil“.
92. funguje teprve od července 2024 a zaměřuje se na operace v kybernetickém prostoru. „Zajišťuje monitoring a ochranu informačních a komunikačních sítí AČR včetně kybernetické ochrany vyspělých zbraňových systémů,“ uvádí webové stránky armády. Má také „aktivně působit v kybernetickém prostoru a informačním prostředí“.
Velitelství výcviku – Vojenská akademie
Všichni noví vojáci začínají svoji armádní kariéru základním výcvikem ve Vyškově.
Vojenská akademie Vyškov má zajišťovat základní, odbornou a speciální přípravu vojáků, včetně kariérového vojenského vzdělávání a výcviku důstojníků, praporčíků a rotmistrů. Připravuje také příslušníky Aktivní zálohy.
Zajišťuje výcviková zařízení, prostory nebo simulační a trenažérové technologie. Cvičí zde různé velikosti jednotek a vojsk české armády ale i NATO.
Vysokoškolskou přípravu důstojníků a vědecko-výzkumnou činnost pak zajišťuje Univerzita obrany v Brně, která spadá pod velitelství.
Další součásti ozbrojených sil ČR
Do ozbrojených sil patří také několik dalších složek Armády ČR, Hradní stráž, Vojenské zpravodajství nebo Vojenská policie.
Jednotky a jejich velikosti
Armádní sbor: je větší vojenská jednotka, která je ve většině armád tvořena dvěma či více divizemi.
Divize: vyšší vojenská jednotka, čítající asi 20 000 vojáků.
Brigáda: velikost kolísá v rozmezí 2 až 5 pluků s počtem vojáků od 1 000 do 8 000 (dle velikosti armády).
Pluk: má velikost 2 dvou až čtyř bojových praporů, s celkovým počtem od několika set do 3 000 vojáků.
Prapor: čítá od 300 do 1 500 vojáků a obvykle jej tvoří jednotlivé roty.
Rota: skládá ze 75 až 200 vojáků a je tvořena 3 až 5 četami.
Četa: jedna četa čítá od 20 do 80 vojáků.
