Vědci zkoumali, zda lykopen a rostlinné potraviny bohaté na antioxidanty mohou pomáhat při léčbě nebo prevenci deprese.
Vědci znají lykopen už poměrně dlouho – tento přírodní pigment byl poprvé izolován z rajčat již v roce 1876. Jeho potenciální přínosy pro zdraví se však začínají naplno zkoumat teprve v posledních letech.
Výzkumníci se zaměřili na otázku, zda by lykopen – přírodní antioxidant ze skupiny karotenoidů, který se nachází v červeném a růžovém ovoci, jako jsou rajčata nebo guava – mohl pomoci při léčbě deprese. Obecněji pak zkoumají, zda rostlinné potraviny bohaté na antioxidanty mohou přispívat k prevenci nebo zmírnění depresivních stavů.
Souvislost mezi lykopenem a duševním zdravím
Problémy duševního zdraví, jako jsou úzkosti a deprese, bývají často spojovány s nízkou hladinou antioxidantů v těle. Chronický stres může nadměrně aktivovat HPA osu – tedy hypotalamo-hypofyzárně-adrenální systém, který řídí reakce organismu na stres. Důsledkem je zvýšená hladina stresových hormonů, což může vést k oxidačnímu stresu a poškození mozkových buněk, zejména v hipokampu, klíčové oblasti mozku pro regulaci nálady.
Průřezová studie z roku 2024, publikovaná v časopise Journal of Affective Disorders, zjistila, že vyšší hladiny některých karotenoidů v krvi – včetně lykopenu – souvisejí s nižším rizikem deprese. Výzkumníci analyzovali data více než 7 000 dospělých a objevili, že lidé s vyšší hladinou karotenoidů v krvi vykazovali méně depresivních příznaků.
Ze všech zkoumaných karotenoidů měl právě lykopen nejstálejší a nejsilnější vztah k nižšímu riziku deprese. S rostoucí hladinou lykopenu v krvi riziko depresivních příznaků soustavně klesalo – bez zjevného prahu či limitu, což u jiných karotenoidů pozorováno nebylo. Jinými slovy: vyšší příjem lykopenu byl konzistentně spojen s lepším duševním zdravím.
Závěry další systematické přehledové studie a metaanalýzy 12 studií, zahrnujících více než 33 000 účastníků, rovněž naznačují, že stravovací antioxidanty, jako je lykopen, mohou pomoci snížit riziko deprese díky snížení oxidačního stresu a ochraně mozku před poškozením.
„Pokud se oxidační stres podílí na projevech psychických potíží, mohou antioxidanty, jako je lykopen – společně s dalšími – pomoci. Stejně důležité, ne-li důležitější, je však omezit vystavení stresorům, které oxidační poškození způsobují,“ uvedl pro Epoch Times v e-mailu dr. Josef Witt-Doerring, psychiatr, zakladatel a ředitel kliniky TaperClinic a bývalý lékařský pracovník FDA.
Strava má zásadní vliv na duševní zdraví To, co jíme, výrazně ovlivňuje naši psychickou pohodu. Strava bohatá na nezdravé tuky a průmyslově zpracované potraviny může zvyšovat riziko deprese tím, že podporuje zánět a oxidační stres. Naopak rostlinná strava bohatá na ovoce, zeleninu a antioxidanty – například lykopen – může pomoci zmírnit příznaky deprese tím, že snižuje zánětlivé procesy a podporuje zdraví mozku.
Podle výsledků metaanalýzy zahrnující více než 10 000 lidí je deprese úzce spojena s chronickým zánětem. Studie zjistila, že lidé trpící depresí měli trvale zvýšené hladiny zánětlivých markerů, jako jsou CRP (C-reaktivní protein) a IL-6 (interleukin 6) – což naznačuje, že zánět hraje významnou roli v rozvoji deprese.
Výzkumy rovněž ukazují, že zlepšení kvality stravy, zejména díky většímu zastoupení rostlinných potravin, může snížit riziko deprese.
„U lidí, kteří mají pocit, že se jejich příznaky objevují bez zjevné příčiny, mohou změny ve stravování výrazně pomoci,“ říká dr. Witt-Doerring, jenž u svých pacientů zaznamenal pozoruhodná zlepšení při přechodu na stravu ve stylu paleo.
„Nejspíš je to dáno vyloučením běžných zánětlivých složek jako lepek, sója nebo mléčné výrobky, a také snížením výkyvů krevního cukru způsobených konzumací zpracovaných obilovin,“ dodává.
Mechanismy účinku a nové poznatky o lykopenu
Lykopen je antioxidant rozpustný v tucích, který snadno proniká hematoencefalickou bariérou – tedy ochrannou bariérou mezi krví a mozkem – a tím pomáhá chránit a podporovat zdraví mozku. Výzkumy naznačují, že může rovněž zmírňovat negativní účinky environmentálních toxinů a stravy s vysokým obsahem tuku na mozek.
„Lykopen vychytává volné radikály a snižuje zánět, čímž potenciálně chrání nervové buňky a stabilizuje chemii mozku,“ vysvětlil pro Epoch Times Timothy Frie, nutriční neurovědec, zakladatel Neuronutrition Centers of America a prezident National Academy of Neuronutrition.
„Nové údaje naznačují, že tento oxidační pufrovací účinek může zmírňovat příznaky deprese, ale jde jen o část širší biochemické mozaiky, nikoli o zázračné řešení,“ dodává Frie.
Oxidační pufrování je přirozený způsob, jakým tělo udržuje rovnováhu mezi škodlivými molekulami zvanými reaktivní formy kyslíku (ROS), aby zabránilo jejich poškozujícím účinkům. Zahrnuje činnost antioxidantů a enzymů, které tyto molekuly neutralizují, a tím chrání buňky a snižují zátěž organismu.
Studie na zvířatech naznačují, že lykopen posiluje spojení mezi nervovými buňkami, a tím snižuje projevy deprese. Studie z roku 2025 například zjistila, že lykopen chrání mozkové synapse a pomáhá napravovat poškození mozku způsobené stresem u myší.
Další zvířecí studie ukazuje, že lykopen podporuje zdraví střev i mozku tím, že udržuje jejich rovnováhu. Myši, kterým byl 40 dní podáván lykopen, měly méně poškození střevní výstelky, nižší zánětlivost a méně stresového chování, jako je úzkost a deprese.
Střevo a mozek jsou úzce propojeny prostřednictvím tzv. střevně-mozkové osy. Výzkumy ukazují, že lidé s depresí často vykazují odlišné složení střevní mikrobioty oproti zdravým jedincům. Narušené střevní prostředí může vést ke zánětům, které následně ovlivňují činnost mozku a způsobují změny nálad či deprese.
„Pacienti se zvýšeným zánětem, metabolickým rozvratem (například obezitou či cukrovkou) nebo ti s počínající depresí mají z nutričních zásahů největší prospěch,“ uvádí dr. Witt-Doerring.
„Protože zánět a metabolické poruchy úzce souvisejí s duševním zdravím, může být zlepšení stravy a zvýšení příjmu antioxidantů důležitým prvním krokem k zotavení.“
Hlavní potravinové zdroje lykopenu
Rajčata patří mezi nejbohatší přírodní zdroje lykopenu. Lykopen se navíc vyskytuje i v zpracovaných rajčatových produktech, jako je rajčatový protlak, kečup, omáčky, džusy nebo polévky. Výzkumy ukazují, že tepelně upravená rajčata obsahují více vstřebatelného lykopenu než ta syrová – a rajčata pěstovaná na poli mají vyšší obsah lykopenu než ta ze skleníků.
Dalšími zdroji lykopenu (v přepočtu na 100 gramů potraviny) jsou například:
- Dýně: 0,38–0,46 mg
- Batáty: 0,02–0,11 mg
- Růžový grep: 0,35–3,36 mg
- Mrkev: 0,65–0,78 mg
- Růžová guava: 5,23–5,5 mg
- Meloun: 2,30–7,20 mg
- Meruňky: 0,01–0,05 mg
- Papája: 0,11–5,3 mg
- Šípek: 0,68–0,71 mg
Lykopen je dostupný také ve formě doplňků stravy, ale jak upozorňuje Timothy Frie, je lepší získávat ho z potravin – ty totiž zároveň obsahují polyfenoly a další živiny, které podporují zdraví mozku. Navíc, protože je lykopen rozpustný v tucích, tělo ho lépe vstřebává ve spojení se zdravými tuky (např. olivovým olejem, avokádem či ořechy).
Vedle výživy je při zvládání deprese důležité také měnit životní styl. Pokud chcete podpořit duševní zdraví pomocí stravy, zde je několik klíčových doporučení:
- Stabilizujte hladinu krevního cukru
- Omezte potraviny podporující zánět
- Optimalizujte kvalitu spánku
- Pravidelně se hýbejte
- Řešte chronické zdravotní potíže i dlouhodobý stres
„Je důležité zaměřit se na skutečné příčiny potíží. Pokud deprese vychází z osamělosti, pracovního přetížení nebo užívání návykových látek, samotný lykopen nestačí,“ říká dr. Witt-Doerring.
„Zvýšení příjmu lykopenu ve stravě rozhodně neuškodí – jde o bezpečnou a potenciálně přínosnou změnu. Ale měli bychom mít realistická očekávání. Žádná jednotlivá živina deprese „nevyléčí“. Pokud však úpravy jídelníčku doplníme i o další změny životního stylu, mohou mít hluboký pozitivní dopad na duševní zdraví.“
–ete–
