Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) připravuje zavedení evropské směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD). Norma stanovuje, že od roku 2030 se budou moci stavět pouze budovy, které dosáhnou bezemisního standardu, pro veřejné budovy to bude platit o dva roky dříve. Pravidla jsou zhruba o deset procent přísnější než aktuální standard budovy s téměř nulovou spotřebou energie, uvedlo ministerstvo. Podle předběžných odhadů stavebníků, které oslovila ČTK, mohou opatření výstavbu dále prodražovat.
Evropský plán na zvýšení energetické účinnosti budov vyžaduje, aby nové budovy měly od roku 2030 nulové emise, veřejné budovy už od roku 2028. Od roku 2040 by se podle plánu měly úplně přestat používat kotle na fosilní paliva, přičemž už od roku 2025 bude zakázáno na tyto kotle poskytovat dotace. V případě hybridních systémů vytápění, které kombinují kotel například s tepelným čerpadlem, budou finanční pobídky možné i nadále.
Na konkrétním znění novely, která zanese evropskou směrnici do českého právního řádu, nyní pracují odborníci z ministerstva průmyslu. Řeší, jak zavést do zákona například podmínky pro výstavbu dobíjecí infrastruktury pro elektromobily, požadavky na nový standard výstavby a renovace budovy nebo instalace solární technologie na střechy. Standard budou muset plnit všechny nové budovy.
„Implementace bude provedena s ohledem na naše podmínky a stávající fond budov. A to tak, aby se nejednalo o nesmyslná a nesplnitelná opatření, která by zatěžovala domácnosti a firmy. Snižování energetické náročnosti budov snižuje domácnostem a firmám výdaje za energie a zvyšuje komfort bydlení,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN).
Konkrétní dopady směrnice na novou výstavbu podle analytika developerské společnosti Central Group Ondřeje Šťastného zatím nelze stanovit, dokud nebude novela zákona připravená. I tak ale podle předběžných odhadů mohou být poměrně výrazné a v krajním případě prodražit výstavbu o 20 i více procent. „Nejde přitom jen o cenu samotných technologií, ale i o prostor, který zaberou. To má dopad do prodejních ploch, a tím i do cen bytů. Vzhledem k tomu, že jde o složitější technologie, dá se i očekávat, že to zdraží i provoz a správu budov,“ dodal.
Každé zlepšení kvality energetické náročnosti budov zvyšuje náklady na výstavbu také podle výrobního ředitele stavební firmy Skanska Vladimíra Bešty. Nárůst cen ale nemusí být skokový. „Pokud se tyto změny dějí od počátku plánování projektu, je to daleko snazší na implementaci a za nižší náklady, než když se takto upravuje hotový projekt. Pokud bude samotná výstavba finančně náročnější, tak o to méně by měl být náročný provoz,“ uvedl Bešta.
Na snižování energetické náročnosti budov je podle MPO v programech podpory do roku 2030 vyčleněno z evropských i národních zdrojů zhruba 200 miliard korun. Ministerstvo předpokládá, že podpora bude pokračovat i po roce 2030.
