Aktualizováno 28.2. 2025.
Nedávný komentář ekonomky Markéty Šichtařové na Epoch Times s názvem Chystá se bezprecedentní zásah do vlastnických práv vyvolal mezi našimi čtenáři velký zájem. Reagovala na směrnici EU o energetické náročnosti budov, která se má v ČR teprve implementovat. Ministerstvo průmyslu a obchodu její obavy rozporuje.
Šichtařová v komentáři uvedla, že směrnice nutí majitele nemovitostí zrenovovat své domy podle požadavků Evropské komise, jinak s nimi nebudou moci majetkově nakládat. „A to v praxi znamená, že nebude možno ji pronajímat, prodávat, darovat ani dědit,“ napsala.
Podle ní jde o „největší zásah do majetkových práv nejen od roku 1989, ale nejspíš minimálně od druhé světové války“.
Požádali jsme proto o vyjádření ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), aby tato tvrzení potvrdilo nebo vyvrátilo.
Povinnost renovací?
Podle úřadu žádná povinnost renovovat ve směrnici zapracována není a „vlastníci nemovitostí určených k bydlení (rezidenční budovy) se nemusí obávat povinných renovací“. Stát plánuje podporovat a motivovat vlastníky starších budov, aby si je sami renovovali. Činit tak budou „prostřednictvím dotací, poradenství a osvětových kampaní“.
Povinnost renovací však podle ministerstva vyvstane nejspíše do určité míry v nerezidenčním sektoru. O způsobu jejich provedení rozhodnou jednotlivé členské státy a bude „předmětem odborných diskuzí s příslušnými zainteresovanými stranami“. MPO již pracuje na konkrétních opatřeních prostřednictvím expertních pracovních skupin.
Z těchto diskuzí vznikne strategie pro snižování energetické náročnosti fondu budov do roku 2050. Na zapracování směrnice do českého práva má Česko dva roky. Lhůta končí v červnu 2026. Finální podobu ještě ovlivní pomocné dokumenty pro implementaci směrnice, na kterých Evropská komise stále pracuje. V těchto dokumentech se upřesňuje, „jak by vybrané povinnosti ze směrnice měly být provedeny v národní legislativě“, uvádí ministerstvo.
Ne všechny budovy musí být bezemisní
Směrnice nestanovuje povinnost, aby bezemisního standardu dosáhly všechny budovy. Jde pouze o všechny nové budovy od roku 2030 a veřejné budovy od roku 2028. Směrnice umožňuje členským státům přizpůsobit pravidla vlastním podmínkám, včetně definice bezemisního standardu.
„U stávajících budov se klade důraz na zlepšení energetické náročnosti a zdravé vnitřní prostředí, nikoli povinné renovace,“ uvádí MPO. A dodává: „V budovách určených k bydlení ČR momentálně neplánuje zavést ani žádná omezení, která by zasáhla nakládání s majetkem – například nakládání s budovou při prodeji, pronájmu či např. dědickém řízení, ani samotná směrnice nic takového nestanovuje.“
ČR má podle MPO nadprůměrnou míru renovací v porovnání s EU. Pro splnění cílů směrnice ji však bude i tak nutné „minimálně zdvojnásobit“. Na snížení energetické náročnosti budov je do roku 2030 alokováno historicky nejvíce peněz, a to řádově 200 miliard korun, poznamenal také úřad.
Přestože renovace nebudou povinné, směrnice stanovuje, že pokud budou většího rozsahu a přesáhnou určitou míru (tu si musí každá země zvolit sama, např. 25 % hodnoty nemovitosti), majitel musí snížit energetickou náročnost s cílem splnit příslušné požadavky.
Lidé, kteří si například budou přestavovat nemovitost po rodičích k obrazu svému, budou muset tyto požadavky splňovat. Díky dotacím z EU by však náklady na zateplování a další úpravy neměly být tak vysoké, jako když si je člověk bude platit z vlastní kapsy. Otázkou je, kolik nadbytečných požadavků bude muset renovovaná budova splňovat a zda na jejich podporu EU a národní vlády budou mít.
Ďábel se skrývá v detailech
Šichtařová na náš dotaz ohledně svého prohlášení uvedla, že čerpala ze svého rozhovoru na rádiu Prostor s Hanou Landovou z Hospodářské komory, která je předsedkyní odborné sekce územního a regionálního rozvoje. Ta v něm mimo jiné tvrdí, že směrnice je napsána tak, že k jakémukoliv nakládání s nemovitým majetkem bude vyžadován minimální energetický standard a ten se bude postupně zpřísňovat.
Pro Epoch Times Landová vysvětlila, že ďábel se skrývá v detailech. Převody nikdo nezakáže ani nepřikáže budovy renovovat, nicméně by mohlo dle ní dojít k tomu, že katastr odmítne majitele zapracovat, pokud nebude standard splněn, myslí si Landová.
Podle ní bude minimální energetický standard vycházet z energetického štítku, který je platný už dnes a rozděluje nemovitosti do tříd A až G. Evropská směrnice určuje povinnost, aby Česká republika každých pět let štítky zpřísňovala, což bude mít na starosti Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Jestliže se zvýší požadavek na minimální standard energetické účinnosti např. pro nejhorší třídu G a přidá se tam byť i jen jeden parametr, např. zateplení budovy, bez splnění tohoto parametru nebude převod možný, obává se proto Landová.
MPO s Hospodářskou komorou v této věci nekomunikuje, stěžuje si a dodává, že to vyvolává „zásadní obavu z neznáma“. U sestavování technického výpočtu u jednotlivých tříd energetických štítků musí proběhnout veřejná diskuze, říká Landová a ta se podle ní neděje. Ministerstvo ve svém prohlášení uvedlo, že jedná se zainteresovanými stanami. Zeptali jsme se proto, kdo tyto strany jsou. Na odpověď čekáme.
