Od vypuknutí války na Ukrajině v roce 2022 vzrostla světová cena zlata za unci z přibližně 1 900 dolarů na více než 3 300 dolarů a nejsou patrné žádné známky oslabování poptávky, ba právě naopak: velké ozbrojené konflikty na Ukrajině, na Blízkém východě a výbušná situace mezi Čínou a Taiwanem, stejně jako mezi Indií a Pákistánem, činí útěk ke zlatu ještě přitažlivějším.
K tomu všemu se přidávají obchodní spory, jejichž symbolem se stala americká celní politika. Washington si tuto skutečnost uvědomuje a snaží se do země dostat co nejvíce zlata jakožto kotvy stability. Jádrem světové poptávky jsou bohaté zásoby zlata v Africe.
Dovozy zlata bez cla
Americký prezident Donald Trump záměrně vyňal dovoz zlata ze svých celních opatření. Nákupy však začaly ještě před jeho nástupem do úřadu. V roce 2024 vyvezla Jihoafrická republika do USA zboží v hodnotě přibližně 8,21 miliardy dolarů. Mezi nejvýznamnější položky patřilo zlato a další cenné nerosty.
Vývoz zlata z Ghany v roce 2024 rovněž vzrostl, a to přibližně o 53,2 procenta, na 11,64 miliardy dolarů. Z toho více než desetina – v hodnotě 1,5 miliardy dolarů – směřovala do Spojených států. Spojené státy rovněž dovezly zlato v hodnotě 1,1 miliardy dolarů z Kanady a ve větším množství také ze Švýcarska (575 milionů dolarů), Mexika (414 milionů) a Austrálie (404 milionů).
Podle údajů Světové zlatnické rady (World Gold Council, WGC) dovezly Spojené státy jen od prosince 2024 do země více než 20 milionů uncí, tedy přes 600 tun zlata. To je uchováváno ve skladech COMEX, nejvýznamnější komoditní burzy na světě.
USA rozšiřují zásoby zlata – Evropa pod tlakem
Podle Světové zlatnické rady mají Spojené státy již nyní největší rezervy zlata na světě – 8 133,46 tuny. Německo (3 352 tun), Itálie (2 452), Francie (2 437) a Čína (přibližně 2 300) výrazně zaostávají.
Richard Mubilu, poradce v oblasti nerostů a analytik obchodu ve společnosti Pearl Precious Metals v Ugandě, řekl pro americkou edici Epoch Times, že poptávka ze strany USA dokonce vede k úbytku zásob ve státech jako Velká Británie a Švýcarsko.
Evropské země měly v určitých obdobích obavy, že odkup evropského zlata Američany by mohl vést ke globálnímu nedostatku suroviny. Pokud by se to potvrdilo, je nepravděpodobné, že by růst cen zlata brzy skončil. V každém případě jsou evropské státy agresivní nákupní politikou USA vytlačovány z globálního trhu.
Zároveň varují bezpečnostní složky před bujícím nelegálním obchodem ve stínu nové zlaté horečky. Podle Jalela Chelby, šéfa Organizace pro policejní spolupráci Africké unie, jsou do nelegálních aktivit souvisejících s obchodem se zlatem více než kdy dříve zapojeny zločinecké skupiny, včetně těch napojených na ozbrojené milice.
Nárůst nelegálního obchodu se zlatem
Oficiálně je Afrika v současnosti zodpovědná za více než čtvrtinu světové produkce zlata. V roce 2024 to bylo více než 680 tun. Vzhledem ke clům, která zavedl prezident Trump, je vývoz tohoto drahého kovu do Spojených států pro dotčené země vítanou obchodní příležitostí. Protože je zlato považováno za strategickou surovinu, nevztahují se na jeho dovoz cla, která by jinak činila mezi 30 a 50 procenty.
Největšími producenty jsou Ghana, Jihoafrická republika, Súdán, Mali, Burkina Faso a Tanzanie. Súdán a Mali jsou zmítány občanskými válkami a v Burkina Fasu vládne vojenská junta. Vztahy mezi Spojenými státy a Jihoafrickou republikou jsou napjaté. Washington zrušil rozvojovou pomoc ve výši 440 milionů dolarů určenou pro Pretorii, a to s odkazem na diskriminaci bělošských farmářů. Dalším důvodem je kritický postoj jihoafrické vlády vůči Izraeli.
Očekává se, že rostoucí poptávka povzbudí těžební společnosti k investicím do zemí jako Guinea a Pobřeží slonoviny. Profesor Gilbert Khadiagala z Johannesburgu uvedl, že některé vlády zvažují nabídnout Spojeným státům exkluzivní přístup nebo těžební práva jako vyjednávací nástroj pro získání nižších cel.
Chelba pro Epoch Times uvedl, že skupiny, které se dříve specializovaly na obchod s drogami a s lidmi, přecházejí na výnosnější obchod se zlatem. Zásoby většinou pocházejí z konfliktních oblastí, jako je Demokratická republika Kongo, Středoafrická republika nebo Súdán.
Zlatá horečka také v Asii a východní Evropě
Vedle Spojených států patří mezi největší světové kupce zlata také centrální banky jiných zemí. Jak uvádí WGC, v roce 2024 pokračovaly centrální banky v celosvětovém navyšování svých zlatých rezerv, přičemž celkový čistý nákup dosáhl 1 045 tun.
Z Evropské unie jsou nejvýznamnějšími odběrateli Polsko a Česká republika. Národní banka Polska vedla v loňském roce s nákupem 90 tun, čímž zvýšila své rezervy na 448 tun, což představuje 17 % jejích celkových devizových rezerv. Česká národní banka vloni podle WGC přikoupila 20 tun, čímž dosáhla celkových rezerv přes 50 tun. Z ostatních států vloni nakupovaly významněji Turecko, Indie nebo Čína.
Nelegální obchod se zlatem se naproti tomu snaží využívat Spojené arabské emiráty nebo Saúdskou Arábii jako uzly pro „praní špinavého zlata“, tedy převedení nelegálně získaného zlata do legální ekonomiky. To je jedním z důvodů relativně nízkých cen určitých typů zlatých šperků v těchto zemích.
–etg–