Sněmovní konference přinesla na začátku května mimo jiné i téma charakteristiky současné rodiny. O podstatných rysech současné rodiny hovořila profesorka psychologie z Karlovy univerzity Lenka Šulová, která je zároveň autorkou několika odborných publikací. Hovořila o důležitosti rodiny i o stoupajícím věku žen-prvorodiček.
„Když mám říci, co charakterizuje současnou rodinu a opravdu si vyhmátnout ty podstatné momenty, řekla bych, že to co nás Čechy momentálně velmi charakterizuje, je, že odsouváme rodičovství do pozdějšího věku,“ říká profesorka, která se tématem rodiny zabývá celý život.
„Je to strašně rychlá změna. Jedna z nejvýraznějších změn od roku 1989, protože průměrný věk prvního mateřství byl v roce 1989 osmnáct až dvacet jedna let. Teď je to dvacet devět až třicet dva, ale pozor – vysokoškolačky a velké městské aglomerace 32 až 35 let. To je obrovská změna.“
Průměrný věk prvního mateřství byl v roce 1989 osmnáct až dvacet jedna let. Dnes je to dvacet devět až třicet dva let.
— Prof. PhDr. Lenka Šulová, CSc., psycholožka, Karlova univerzita
Šulová také uvádí, že řada rodin má pouze jedno dítě, což je také větší změna. Podstatný je podle profesorky věk současných rodičů, kteří přistupují jinak než rodiče mladší.
„Dítě přichází ve věku rodičů, kdy jsou nejvíce zaměřeni na svou vlastní profesní kariéru, na potřebu se reprodukovat ve společnosti ve smyslu, že něco realizují, vymyslí, má projekty, někdo si jich váží – a přiberu si k tomu dítě a chci po něm totéž,“ uvádí profesorka Šulová. „Chci, aby bylo senzační, nejlepší, rychle se vyléčilo, abych mohla při něm dělat home office…“
„Zkrátka současná rodičovská generace má na své děti neuvěřitelně tvrdé nároky, jdou po výkonu a chtějí jenom perfektní děti,“ míní Šulová a dodává, že rodiče by měli u dítěte oceňovat spíše charakterové vlastnosti a schopnosti, a nezužovat ocenění pouze na výkonnost.
Rodiče by měli dát dětem na vědomí, že výkon není jedinou hodnotou člověka. Měli bychom u dětí také ocenit, že jsou laskavé, všímavé, nesobecké a nezištné.
„Děti nejsou jenom perfektní. Děti jsou podle Gausovy křivky – jsou podprůměrní, průměrní, nadprůměrní,“ vysvětluje profesorka rozdíly mezi očekáváním a skutečností.
Rodiče by podle ní měli „dát dětem na vědomí, že všichni tady můžeme prožít šťastný život“, ať už jsme výkonnostně podprůměrní, průměrní nebo nadprůměrní. „Že ten výkon ve škole není úplně to nejdůležitější, že naše kredity, body a známky… že výkon není jedinou hodnotou člověka,“ mýní Šulová.
„Měli bychom u dětí také ocenit, že jsou laskavé, všímavé, že jsou altruisti (nesobečtí nebo nezištní), že jejich charakterové hodnoty jsou pro ně, pro jejich blízké a okolí také velice důležité a spoluvytvářejí hodnotu člověka.“
Rodina je podle expertů, kteří spolu s profesorkou Šulovou promlouvali ve Sněmovně, základem lidského života a jedním z nejdůležitějších pilířů osobního růstu a stability, místem předávání hodnot, učení se lásce, respektu a vzájemné podpoře. Síla rodiny podle nich spočívá v její schopnosti poskytovat emocionální, psychologickou a materiální podporu v těžkých chvílích a vytvářet bezpečné prostředí.
Profesorka Šulová hovořila také o tom, co přinesl věkový odklad mateřství a jaký to má dopad na děti a jejich výchovu. Zpracování těchto otázek připravujeme.
Co charakterizuje současnou rodinu dle prof. Šulové
– Odklad uzavření prvního mateřství do pozdějšího věku
– Odsouvání rodičovství na pozdější období
– Nízká stabilita rodiny
– Chybí očekávání trvalosti vztahu
– Předmanželská zkušenost v oblasti sexu
– Intimní vztah i trvalé partnerství bez vazby na jeho přirozené trvalé důsledky
