Čínský megaprojekt v Tibetu vyvolává vážné obavy o bezpečnost a životní prostředí, protože se nachází v seismicky aktivní a biologicky rozmanité oblasti.
Analýza zpráv
Čína oficiálně zahájila stavbu masivní vodní elektrárny na řece Jarlung Cangpo v Tibetu, a to navzdory ostrým varováním vědců před křehkým ekosystémem regionu a složitými geologickými podmínkami.
Jeden z čínských hydrologů označil projekt za vyloženě nelegální s tím, že porušuje řadu mezinárodních dohod i čínských environmentálních zákonů.
Odhadovaný projekt v hodnotě 167 miliard dolarů (přibližně 3,8 bilionu korun), oficiálně známý jako vodní elektrárna Motuo, se nachází na východním okraji Tibetské plošiny. Má se stát největší vodní elektrárnou na světě s plánovaným ročním výkonem 300 miliard kilowatthodin (300 TWh).
Čínský premiér Li Qiang se 19. července zúčastnil slavnostního zahájení stavby a podle čínských státních médií jej označil za „projekt století“.
Řeka Jarlung Cangpo, známá v Indii jako Brahmaputra a v Bangladéši jako Jamuna, je nejvýše položenou velkou řekou na světě, s průměrnou nadmořskou výškou kolem 4 000 metrů.
Přehrada má využít energii z velkého ohybu řeky, kde se koryto prudce stáčí do tvaru U a klesá téměř o 2 000 metrů, než vstoupí do Indie.
Po desetiletích plánování čínské úřady projekt schválily v prosinci 2024, čímž znovu vyvolaly vážné obavy o jeho proveditelnost, bezpečnost a dopad na životní prostředí.
Geologická rizika
Někteří odborníci v Indii a Bangladéši, kde jsou miliony lidí závislé na řece pro zavlažování, pitnou vodu a kontrolu záplav, vyjádřili obavy z možných rizik pro bezpečnost přehrady a negativního dopadu na tok řeky.
Krátce po oznámení Číny loni Y. Nithiyanandam, vedoucí geoinformačního výzkumného programu v instituci Takshashila v Bengalúru, vyjádřil silný nesouhlas s poukazem na geologickou nestabilitu a přeshraniční dopady.
„Oblast navržená pro stavbu přehrady je vysoce náchylná k sesuvům půdy a leží na geologickém zlomu, který protíná řeku Jarlung Zangbo,“ uvedl Nithiyanandam podle digitálního deníku The Pulse.
„Plánovat přehradu takové velikosti v tak složitém terénu představuje významné riziko pro níže položené oblasti Indie a Bangladéše, zejména v případě nehody nebo změny toku vody.“
Poukázal také na lednové zemětřesení v Tibetu v roce 2025, které si vyžádalo nejméně 126 obětí, jako na varovnou připomínku nebezpečí budování obřích infrastruktur v seismicky aktivních oblastech.
Region je dlouhodobě známý svou intenzivní seismickou a geologickou činností.
V dubnu 2000 vytvořil masivní sesuv půdy v obci Yigong v jihovýchodním Tibetu přírodní přehradu. O dva měsíce později hráz jezera praskla a povodeň zasáhla miliony lidí.
Dne 15. srpna 1950 zasáhlo oblast u ohybu řeky zemětřesení o síle 8,6 stupně, které způsobilo rozsáhlé škody v Číně i Indii. Zůstává nejsilnějším kontinentálním zemětřesením zaznamenaným od začátku moderní seismické evidence v Číně.
Studie proveditelnosti
Čínský geolog Jang Jung, ředitel Výzkumného ústavu pohoří Hengduan, dlouhodobě vystupuje proti rozsáhlým vodním projektům v této oblasti.
Už v roce 2014 publikoval sérii článků vysvětlujících, proč je region pro velké vodní elektrárny nevhodný. Upozornil, že Tibetská plošina, zdroj hlavních asijských řek, je závislá především na tání ledovců, což činí zásobování vodou nepředvídatelným kvůli slabým srážkám a výrazné sezónní variabilitě.
Podle něj by tak elektrárny čelily nízké provozní spolehlivosti, slabému výkonu a vážným rizikům spojeným se zamrzáním a blokacemi řek v zimním období.
Navíc varoval, že složité geologické podmínky regionu prakticky znemožňují stavbu účinných vyrovnávacích nádrží, které jsou nezbytné pro regulaci výkonu a stabilní provoz.
„Ekologický poklad“ v ohrožení
Mimo geologické obavy upozorňují environmentalisté, že přehrada Motuo představuje vážnou hrozbu pro jeden z nejunikátnějších a nejbohatších ekosystémů planety.
Wang Weiluo, hydrolog působící v Německu, kritizuje projekt od chvíle, kdy o něm Čína začala uvažovat v roce 2020.
Oblast je podle něj „jedinečný ekologický poklad, který musí být chráněn s nejvyšší péčí,“ řekl nedávno čínské redakci Epoch Times.
Místo stavby leží v oblasti Velkého kaňonu Jarlung Cangpo – nejdelšího a nejhlubšího kaňonu na světě. Kaňon je bohatý na endemické a ohrožené druhy a proslulý svou biodiverzitou a křehkým ekosystémem.
V roce 2021 vyzval tým čínských vědců vedený profesorkou Lu Zhi z katedry biologických věd Pekingské univerzity, aby byla oblast kaňonu vyhlášena národním parkem. V článku v časopise Nature zdůraznili naléhavou potřebu chránit ekologické prostředí před hrozbami spojenými s turistikou a infrastrukturními projekty.
„Dopady přehrazení řeky Jarlung Cangpo na životní prostředí by daleko překročily následky přehrady Tři soutěsky,“ zdůraznil Wang pro Epoch Times a poznamenal, že biodiverzita regionu je nenahraditelná a musí být svědomitě chráněna.
Podle Wanga je jedním z nejzásadnějších problémů to, že projekt je nelegální – nejen podle mezinárodních úmluv a dohod, ale i podle čínských zákonů.
Oblast kaňonu je v současnosti vyhlášena jako přírodní rezervace národní úrovně. Podle článku 32 čínských Předpisů o přírodních rezervacích „nesmí být v jádrových a ochranných pásmech přírodní rezervace budována žádná výrobní zařízení“.
Wang řekl Epoch Times, že projekt porušuje i několik mezinárodních úmluv, včetně Úmluvy o biologické rozmanitosti z roku 1992, Úmluvy UNESCO o světovém dědictví z roku 1972 a Deklarace UNESCO o úmyslném ničení kulturního dědictví z roku 2003.
Čínská státní média propagovala projekt jako vodní elektrárnu, která má převádět 60 miliard kubíků vody z horního toku řeky do podzemních tunelů pro výrobu energie a zároveň zachovat celkový průtok 140 miliard kubíků vody v dolním toku řeky, aby se předešlo sporům o vodní zdroje pro obyvatelstvo žijící níže po proudu.
Podle Wangových výpočtů by však tento scénář způsobil, že úsek řeky pod přehradou zcela vyschne – „ani kapka vody,“ uvedl. Voda by se dle něj objevila až tam, kde se s Jarlung Cangpo spojuje řeka Parlung severně od Velkého ohybu. Tento vyschlý úsek by znamenal kolaps vodního ekosystému řeky, varuje.
„To je ekologická katastrofa, kterou by přinesla přehrada Motuo,“ uzavírá.
–ete–
