Tipy, jak utišit vnitřní hlas, který vám našeptává, že to musíte hned koupit.
Pokud jde o nutkavé sklony, rozhodně jsem jich do vínku dostala víc než obvyklou dávku.
Dokážu si sednout s úmyslem podívat se na večerní zprávy a skončím s vlastním strojkem na těstoviny. Můžu jít do nákupního centra jen „na čumendu“ a odejít se třemi outfity, které si nikdy neobleču, dárkem, který nikdy nedám, a několika věcmi do domácnosti. Stačí letmý pohled do katalogu zásilkového prodeje a dřív, než vytočím číslo, už jsou na cestě k mým dveřím adirondacké zahradní židle a barevně sladěné větrné rukávy.
Proč? Vidím něco, co se mi líbí, a BUM! V hlavě mi sepne alarm, že to nutně potřebuju právě teď, že na to mám nárok – a ať si nikdo netroufne mi v tom bránit.
Tyto mé nutkavé sklony budou navždy součástí mé povahy, ale naštěstí jsem našla způsoby, jak je utišit a proměnit v pomocníky.
Sebevýchova
Když mě přepadne chuť podlehnout impulsivní touze, ptám se sama sebe, zda bych takové chování přijala u svých dětí. Představa, jak sama vztekle dupám, je odporná – a hned mě vrátí k rozumu.
Kluzká místa
Obchody, teleshoppingové kanály, lákavé reklamy a katalogy zásilkového prodeje jsou pro mě „kluzká místa“. Jen tam vkročím a hned tvrdě narazím. Když se jim vyhnu, vyhnu se i pokušení. Pokud něco konkrétního potřebuji, naplánuji si trasu po obchodě, koupím jen to, co je třeba, a co nejrychleji odejdu. Televizi mám nastavenou tak, aby se nikdy nezastavila na teleshoppingu, a u schránky mám připravený koš na letáky.
Udělejte utrácení složitější
Pro mě je nošení kreditní karty nebo šekové knížky až příliš pohodlné – a potenciálně nebezpečné. Proto u sebe nosím jen tolik hotovosti, kolik předpokládám, že přes den utratím. Nutí mě to plánovat dopředu a pomáhá vyhnout se impulzivním nákupům.
Sebemluva
Když mě láká koupě, mluvím sama se sebou. Ptám se: „Koupila bys to, i kdyby to nebylo ve slevě?“ Odpověď je většinou ne – a já to nechám být. Řeknu si: „Proč to nejdeš domů promyslet?“ Většinou se už nevrátím. Zeptám se: „Nemáš doma něco, co poslouží stejně dobře?“ Většinou mám. A připomenu si: „Nemusíš to kupovat jen proto, že můžeš. Nikdo to neřeší.“ Realita mě rychle zchladí.
Lékem je spoření
Zjistila jsem, že nejlepší protijed proti utrácení je spoření. Přináší mi totiž podobný pocit euforie jako nakupování – ale bez výčitek a pocitu viny, které přicházejí po bezhlavém utrácení.
Hledání kořenů
Neukojitelná touha pořizovat si věci často maskuje skutečný problém. Zjistila jsem, že mé nutkavé chování souvisí s potřebou uznání. Teprve když jsem si to uvědomila, dokázala jsem se s tím vypořádat.
Čtením dobrých knih o nutkavém chování, rozhovory s lidmi a vyhledáním pomoci u moudrých poradců jsem pochopila, proč dělám, co dělám. To mi umožnilo udělat kroky potřebné ke změně.
Pokud máte podezření, že i vy trpíte nutkavým utrácením, navštivte DebtorsAnonymous.org a udělejte si sebehodnoticí test. Najdete tam pomoc, která vám pomůže ovládnout nutkavé chování a udělat potřebné změny.
Milí čtenáři, rádi bychom slyšeli i vaše zkušenosti. Pište nám své tipy a podněty na adresu namety@epochtimes.cz.
–ete–
