Výzkumníci zjistili, že doplňky vitaminu D pomáhají udržet délku telomer – ukazatelů stárnutí, avšak odborníci zdůrazňují, že větší roli hraje životní styl a celkový kontext.
Každé ráno užívají miliony lidí doplňky stravy s vitaminem D – obvykle s cílem posílit kosti a podpořit imunitní systém. Na buněčné úrovni se však může odehrávat něco jiného – něco, co mění náš pohled na proces stárnutí.
Nedávná dlouhodobá studie zjistila, že u lidí, kteří denně užívali vitamin D po dobu čtyř let, došlo k mírně menšímu zkrácení telomer – markerů spojených s buněčným stárnutím – než u těch, kteří jej neužívali.
Ačkoli odborníci varují, že skutečný zdravotní přínos zůstává nejasný, autoři studie uvedli, že výsledky naznačují možný ochranný účinek vitaminu D u některých nemocí spojených se stárnutím.
Malý, ale významný objev
Studie známá jako VITamin D and OmegA-3 TriaL (VITAL) ukázala, že lidé užívající 2 000 „mezinárodních jednotek“ (IU) vitaminu D denně přišli asi o 140 párů bází telomer méně než ti, kteří dostávali placebo – jde o malý, ale statisticky významný rozdíl.
Telomery jsou úseky DNA na koncích chromozomů, které se s věkem přirozeně zkracují. Kratší telomery bývají spojovány se zvýšeným rizikem onemocnění, jako jsou srdeční choroby nebo Alzheimerova choroba.
„Výsledky studie naznačují slibnou roli vitaminu D při zpomalování biologického stárnutí a chronických onemocnění souvisejících s věkem,“ uvedla v e-mailu pro The Epoch Times spoluautorka studie dr. JoAnn Mansonová, profesorka medicíny na Harvard Medical School.
Současně však upozornila, že je zapotřebí ještě i další výzkum: „Před změnou obecných doporučení ohledně příjmu vitaminu D bude důležité tyto výsledky potvrdit v jiné randomizované studii.“
Realita
Účastníci studie měli na začátku v průměru 8 700 párů bází. Nezávislí odborníci však upozorňují, že rozdíl ve ztrátě 140 párů bází je velmi malý a spadá do rozsahu běžných výkyvů. To znamená, že se nemusí promítnout do měřitelných zdravotních přínosů.
„Tento rozdíl je jako říci, že váš hemoglobin vzrostl z 13,0 na 13,1,“ uvedla dr. Mary Armanios, profesorka onkologie a ředitelka Telomere Center na Johns Hopkins University. „Směřuje to správným směrem, ale nemá to klinický význam.“
Podle ní má délka telomer význam pro stárnutí jen v extrémních případech. Zatímco velmi krátké telomery mohou signalizovat nemoci související se stárnutím, neobvykle dlouhé telomery nejsou vždy lepší. Výzkum její skupiny z roku 2023, publikovaný v New England Journal of Medicine, například ukázal, že delší telomery mohou být spojeny s vyšším rizikem rakoviny.
„Většina lidí spadá do zdravého středního rozmezí, a to je přesně to, co chceme,“ dodala.
Armanios také upozornila, že metoda používaná k měření délky telomer – kvantitativní polymerázová řetězová reakce (qPCR) – je náchylná k ovlivnění laboratorními podmínkami, jako je teplota nebo manipulace se vzorky. Tyto proměnné mohou způsobit, že malé rozdíly nejsou spolehlivé. Mezi dostupnými metodami je qPCR navíc považována za nejméně reprodukovatelnou.
Bližší pohled na doplňování vitaminu D
Zatímco někteří odborníci vyzývají k opatrnosti při interpretaci údajů o telomerech, dr. JoAnn Mansonová upozornila, že nová zjištění jsou v souladu s dřívějšími výsledky studie VITAL. Ta ukázala, že vitamin D může snižovat zánětlivé markery a riziko pokročilých nádorů i autoimunitních onemocnění tím, že podporuje imunitní funkce.
Předchozí výzkumy vitaminu D a délky telomer přinesly smíšené výsledky – některé studie neprokázaly žádný účinek, zatímco jiné dokonce zaznamenaly souvislost mezi vyšší hladinou vitaminu D a kratšími telomerami.
Pokyny Národní akademie medicíny doporučují 600 IU vitaminu D denně pro většinu dospělých a 800 IU pro osoby starší 70 let. Endokrinologická společnost navíc doporučuje doplňky pro starší lidi, osoby s prediabetem a další skupiny ohrožené nedostatkem.
„Většina odborných společností nedoporučuje rutinní screening vitaminu D, ani jeho plošné užívání v běžné populaci,“ uvedla Mansonová. Některým skupinám však mírná suplementace prospět může – například starším lidem, osobám s omezeným vystavením slunci nebo pacientům s poruchami vstřebávání, jako je Crohnova choroba či celiakie.
Vitamin D ve výzkumech o zdravém stárnutí
Další studie naznačují, že vitamin D může podporovat zdravé stárnutí u starších lidí. Rozsáhlá evropská studie DO-HEALTH například zjistila, že denní dávka 2 000 IU vitaminu D vedla u osob starších 70 let k mírnému zlepšení pevnosti kostí a nižšímu výskytu infekcí. Nikoli však k poklesu nových chronických onemocnění.
Dlouhodobější observační výzkum, jako je německá studie ESTHER, spojuje vyšší hladiny vitaminu D s nižším výskytem kardiovaskulárních chorob a celkovou úmrtností. Protože ale šlo o nerandomizovanou studii, nelze vyloučit vliv životního stylu a dalších matoucích faktorů.
Podle odborníků je třeba více rozsáhlých a dlouhodobých studií, které pomohou určit, komu vitamin D prospívá nejvíce, v jaké dávce a s jakými výsledky.
Metabolismus vitaminu D je v těle přísně regulován, a proto jsou k udržení zdraví dostačující malé až střední dávky. Denní dávka 2 000 IU byla ve studii VITAL hodnocena jako bezpečná a nezvyšovala riziko nežádoucích účinků. Velmi vysoké dávky – nad 10 000 IU denně – však mohou způsobit zvýšenou hladinu vápníku a potenciální toxicitu, varovala Mansonová.
Co to znamená pro vás
Odborníci se shodují, že nejnovější výsledky neznamenají, že by všichni měli začít užívat vitamin D s cílem zpomalit stárnutí. „Vitamin D má dobře doložené přínosy pro zdraví kostí,“ uvedla dr. Mary Armaniosová, „ale délka telomer by neměla být hlavním důvodem, proč začít doplňky užívat.“
Pro ty, kteří vitamin D užívají kvůli zdraví kostí, svalů nebo imunity, však může být nová studie dalším argumentem, proč v suplementaci pokračovat.
Vitamin D se přirozeně nachází v obohacených potravinách, jako je mléko, cereálie nebo pomerančový džus. Také v tučných rybách, například v lososu a sardinkách. K vlastní tvorbě vitaminu D přispívá i přiměřené vystavení pokožky slunečnímu záření.
„Ačkoli je snadné spolknout tabletu,“ poznamenala Mansonová, „mnohem více pro dlouhodobé zdraví udělá pravidelný pohyb venku a pestrá strava.“
Marion Nestleová, emeritní profesorka výživy a veřejného zdraví na New York University, označila výsledky za zajímavé. Zdůraznila však, že vyžadují další potvrzení a objasnění jejich klinického významu. Do té doby doporučuje lidem trávit čas venku. „Sluneční světlo na kůži je nejlepším zdrojem vitaminu D – mnohem lepším než doplňky, i kdyby šlo jen o pár minut denně.“
–ete–
