Žádný vítr, žádné sluneční světlo – s příchodem zimního času se opět objevují ojedinělá období tzv. energetického bezvětří. V současnosti se Německo nachází v prvním takovém období zimního pololetí 2025/26. Pohled na aktuální údaje ukazuje, jak málo elektřiny „obnovitelné zdroje“ místy dodávají – navzdory neustále rostoucím instalovaným kapacitám.
Temné období roku už začalo. Stejně jako loni představuje znovu zátěžový test pro německou energetickou síť. V pátek večer 7. listopadu začalo první období bezvětří a bezslunečního svitu v rámci zimního pololetí 2025/26.
Zatímco v uplynulých týdnech zajišťoval místy silnější vítr rekordní hodnoty výroby z větrné energie, rychlost větru v posledních dnech prudce klesla. K tomu se přidává převážně zatažená obloha a stále kratší denní světlo, což snižuje produkci solární energie.
Pouhých 0,35 procenta elektřiny
Během letošního roku pokračoval rozvoj „obnovitelných“ zdrojů energie. V Německu jsou nyní v provozu větrné elektrárny na pevnině i na moři s instalovaným výkonem celkem 76,3 gigawattu (GW). U fotovoltaiky je to už 113,7 GW.
Dohromady tak tvoří jmenovitý výkon 190 GW. Pro srovnání – spotřeba elektřiny (zatížení sítě) ve Spolkové republice se podle denní doby pohybuje mezi 31 a 70 GW, tedy jen zhruba jednou šestinou až necelou třetinou instalovaného výkonu. Dalo by se tedy předpokládat, že tyto dva zdroje budou dodávat elektřiny dostatek.
V těchto dnech však podle údajů energetického portálu „Energy Charts“ Fraunhoferova institutu (ISE) dosahovala výroba z větru a slunce místy i méně než 1 GW. Minimum bylo zaznamenáno v sobotu v 16:45 hodin – tehdy šlo o pouhých cca 665 megawattů (MW, tedy 0,665 GW). To představuje jen 0,35 procenta instalovaného výkonu.
Podíl všech „obnovitelných“ zdrojů na celkové spotřebě přitom klesl na 14 procent. V říjnu, který byl bohatý na vítr, tento podíl místy dosahoval více než 125 procent. To znamená, že přebytek elektřiny byl tak velký, že provozovatelé sítí museli odvádět více než 15 GW do zahraničí, aby udrželi stabilitu sítě.
Jak je tedy zajištěna dodávka elektřiny?
Když obě hlavní energie, které měly být tahouny pokročilé energetické transformace, téměř nevyrábějí, vyvstává otázka bezpečnosti dodávek. V sobotu večer zanechala kombinovaná výroba ze slunce a větru výpadek ve výši 58,3 GW. Jak se tuto mezeru podařilo zaplnit? Provozovatelé sítí museli, jako obvykle, výrazně zvýšit výkon uhelných a plynových elektráren – na více než 32 GW.
Další podporu poskytlo propojení evropských států. Téměř všechny sousední země Německa poslaly Spolkové republice v sobotu večer v čisté bilanci přibližně 10 GW elektřiny. V pátek večer to bylo v nejvyšším bodě dokonce téměř 14 GW.
Když Německo musí jako zálohu spouštět své fosilní elektrárny, automaticky se tím zhoršuje jeho uhlíková bilance. Hodnoty přesahující 500 gramů ekvivalentu CO₂ na kilowatthodinu (gCO₂eq/kWh) jsou pak běžné. Pro srovnání – ve Francii se v sobotu večer pohybovaly tyto hodnoty kolem 25 gCO₂eq/kWh, tedy zhruba na jedné dvacetině německé úrovně.
Nejde o skutečné období bezvětří?
Podle Rafaela Fritze, energetického meteorologa z Fraunhoferova institutu pro energetiku a energetické systémy (IEE), se současný pokles výroby z větru a solární energie však nepovažuje za skutečné období bezvětří. Vysvětluje to tím, že výroba z větrných a fotovoltaických elektráren by se v následujících dnech měla opět zvýšit – alespoň podle jeho předpovědi.
„Fáze, jako je ta nadcházející, nejsou podle našeho hodnocení nijak vzácné, ale lze je podle dosavadních zkušeností pozorovat pětkrát až desetkrát ročně,“ uvedl Fritz.
Dosud neexistuje jednotná oficiální definice, od jaké úrovně nedostatečné výroby elektřiny z těchto dvou „obnovitelných“ zdrojů lze již hovořit o období bezvětří. Rozhodujícími faktory by ale jistě byly délka trvání slabé výroby a maximální dosažený výkon těchto zdrojů v dané fázi.
–etg–
