Lukáš Rytina

21. 12. 2025

Vánoční stromek je dnes jedním z nejrozšířenějších prvků vánočních svátků. Najdeme ho v domácnostech i na veřejných prostranstvích. Odkud k nám ale připutoval? 

Pohanský původ?

Ve starověkém Římě hrály významnou roli zimní slavnosti Saturnalia, slavené původně 17. prosince, později prodloužené na několik dní. Saturnálie byly spojeny s uvolněním společenských pravidel, obdarováváním a samozřejmě s oslavou boha Saturna, patronem (nejen) úrody a hojnosti.

Stromy hrály roli v různých rituálech a slavnostech od pradávna. Různé staroevropské kmeny uctívaly přírodní síly a snažily se je zachytit skrze různé fyzikální jevy či objekty, například jako stromy či celé posvátné háje. Jako jedna z nejpopulárnějších pohanských slavností je germánský festival zimního slunovratu – jule, který připadá na 21.–22. prosinec. 

Dnes se většina historiků shodne, že právě tento svátek, při kterém se hodovalo a slavilo, byl při christianizaci nahrazen Vánocemi a v germánských zemích tak tyto dva svátky splynuly v jeden. Slovo jule a jeho varianty (jul, joulu, jól atd.) se dokonce v severských jazycích zachovalo jako označení pro Vánoce. Ke svátku patří mimo jiné i zdobení stromů, nejčastěji jedlí, a symbolické zapálení stromu, který měl hořet po celou dobu slavností.

Předchůdcem vánočních stromků byly tzv. rajské stromy, které byly součástí křesťanských her a dramat o stvoření Adama a Evy. Tyto stromy, často zdobené jablky, pak měly symbolizovat rajskou zahradu a byly vystavovány během prosincových svátků, primárně na 24. prosince. S postupem času se z nich vyvinul vánoční stromek.

Vánoční stromek, jak jej známe dnes, se začal formovat v raném novověku v severní a střední Evropě, zejména v německy mluvících oblastech. První písemné důkazy pro použití zdobených stromů pocházejí ze 16. století.

První vánoční stromky

Vánoční stromky se rozšířily v protestantských komunitách v německy mluvících zemích od 16. století. Mezi první doklady o vánočních stromcích patří zmínka z roku 1539, kdy měl být údajně takový strom přinesen do štrasburské katedrály, kterou spravoval reformátor Martin Bucer. Moravští bratři – jedna z nejstarších protestantských církví – pak měli na tento strom pověsit svíčky. Dalším dokladem je svorník (součást klenby, pozn. red.) na soukromém domu v alsaském Turckheimu, na kterém je vyobrazen vánoční strom a datace z roku 1576. 

Vánoční stromky nejsou církevní tradicí, a tak jejich rozšiřování trvalo po staletí. V 17. a 18. století se tradice postupně rozšiřovala ze severních částí Svaté Říše Římské na jih. Na počátku 19. století se vánoční stromky uchytily mezi vyššími vrstvami. V roce 1814 se vánoční stromek objevil na Vídeňském kongrese a za pár let se rozšířil po celém Rakousku. Ve 40. letech 19. století se stromky začaly objevovat i ve Francii a Dánsku. 

Rytina královny Viktorie a prince Alberta z roku 1848, která přispěla k rozšíření vánočních stromků po celém Spojeném království. (Volné dílo)

Za vlády královny Viktorie a jejího manžela Alberta, který pocházel ze saského vévodství, se vánoční stromky rozšířily i ve Spojeném království. K popularizaci přispěl portrét z roku 1848, na kterém byla vyobrazena královská rodina kolem vánočního stromku.

Ve Spojených státech se vánoční stromek setkal s kritikou puritánů kvůli jeho pohanským kořenům. Až ve 30. letech 19. století se ve Spojených státech objevily první stromky. Až magazín Godey’s Lady’s Book, publikovaný mezi lety 1830 až 1898 přispěl k akceptování vánočních stromků širší veřejností, když v letech 1848 a 1850 publikoval ilustrace britské královské rodiny u stromku. Na konci 19. století již byly vánoční stromky tradicí i v zámoří.

Výzdoba

Samotná výzdoba stromků má také svou tradici. Krom již zmíněných jablek na rajských stromech Adama a Evy se postupem času na vánoční stromek přidávaly totiž i další dekorace. Údajně to měl být Martin Luther, německý reformátor, kdo jako první položil svíčky na vánoční stromeček v 16. století. S nástupem průmyslové výroby v 19. století se začaly objevovat skleněné ozdoby, cukrovinky, barevné řetězy a další doplňky.

Ocelová rytina vánočního stromku Martina Luthera z časopisu Sartain’s Magazine, kolem roku 1860. (J. Bannister / Volné dílo)

Elektrická světla na stromeček, která dnes považujeme za samozřejmost, se začala rozšiřovat na přelomu 19. a 20. století poté, co Edward Johnson, jeden z asistentů Thomase Edisona, v roce 1882 představil první vánoční strom v New Yorku, který byl osvětlen elektrickými světly. V roce 1890 se již prodávaly světelné řetězy na vánoční stromky. Elektrická výzdoba pak postupně nahradila svíčky.

Ve stejnou dobu se začalo rozvíjet i řemeslo skleněných ozdob na stromeček. Hans Greiner, německý podnikatel, měl v 19. století přijít s nápadem foukaných skleněných koulí na stromek, které se dnes staly pravděpodobně tou nejpopulárnější dekorací, spolu se světly. Jejich výroba započala ve sklářském městě Lauscha v německém Durynsku. 

Kresba vánočního stromku dánského malíře Viggo Johansena z roku 1891. (The Skagen Painters / Silent Night / Volné dílo)

Umělé stromky a environmentální otázky

S rostoucí poptávkou po vánočních stromech v 20. století se objevily i umělé alternativy. První umělé stromky vznikly v Německu již v 19. století z husího peří. Později se rozšířily do celého světa. V poválečných dekádách se pak objevily hliníkové a plastové verze.

Umělé stromky se sice nabízejí k opakovanému využití, ale i tak mají ekologické dopady skrze produkci plastu a emise s ním spjaté. Proto se dnes mnozí podnikatelé zaměřují na každoroční udržitelnou sadbu stromků, které jsou určeny přímo pro použití na Vánoce.

Dnes se vánoční stromky rozšířily po celé Západní společnosti. Najdeme je na náměstích všech významných měst i na zahradách a v obývacích pokojích téměř každé domácnosti. Jsou neodmyslitelnou součástí Vánoc a tvoří příjemný sezónní doplněk. Ani po symbolické stránce nestrádají, vždyť se u nich po společné večeři setkáváme, abychom si navzájem předali dárky. I proto se při pohledu na ně většinou usmějeme. 

Související témata

Související články

Přečtěte si také

Spor o ministra životního prostředí vyřešen. Motoristé navrhli nového kandidáta

Po měsících pří s prezidentem Petrem Pavlem, dnes premiér Babiš představil nového kandidáta Motoristů na post ministra životního prostředí. Bude jím poslanec Igor Červený.

Ukrajinští uprchlíci mohou dále žádat o zvláštní dlouhodobý pobyt, rozhodla dnes vláda

Vláda na dnešním jednání schválila nařízení, podle kterého si budou moci Ukrajinci i v letošním roce zažádat o udělení zvláštního dlouhodobého pobytu. SPD hlasovalo proti.

Rajchl vyzval k zasílání stížností na Radu ČT. Moravec jej odmítl pozvat do pořadu namísto Zůny

Jaromír Zůna a jeho náměstek se dle Ministerstva obrany odmítli zúčastnit Otázek Václava Moravce. Místo nich nabídnutého Jindřicha Rajchla měl naopak moderátor odmítnout.

Rozhovor: Podceňování přednemocniční léčby covidu během pandemie a otázka nanovláken v rouškách

V době vyhlášení pandemie pracoval jako praktický lékař. Vzpomíná na zkušenosti s využíváním ivermektinu, jeho "pašování" ze Slovenska, či na interpelaci ministra zdravotnictví.

Merz varuje před Čínou, od Trumpovy politiky se však distancuje

Německý kancléř Merz v Mnichově varoval před rostoucí mocí Číny a vyzval k posílení evropské obrany v NATO. Zároveň se však vymezil vůči hodnotové i obchodní linii administrativy Donalda Trumpa.

Ve Francii budou setkání ve formátu Ramstein zaměřená na energetiku, uvedl Zelenskyj

Ve Francii se tento týden uskuteční jednání ve formátu Ramstein, která budou zaměřena na energetiku.

Jak militarizace čínské umělé inteligence přetváří hrozbu invaze na Taiwan

Umělá inteligence mění hru kolem Taiwanu: Peking testuje blokádu, sází na dezinformace a řeší boj o špičkové čipy.

NASA se znovu pokouší dostat lidi na Měsíc

NASA pomocí programu Artemis plánuje návrat lidí na Měsíc. Mise Artemis II, která by se měla uskutečnit v březnu tohoto roku, otestuje systémy pro budoucí přistání.

Dlouhověkost jako nový cestovatelský trend: Co obnáší a proč láká stále více lidí

Nový trend cestování za dlouhověkostí láká na testy, biohacking i pobyty v modrých zónách. Jak změní turismus v roce 2026?