Socialistickou stranou vedená vláda Španělska oznámila plány udělit legální status přibližně půl milionu nelegálních migrantů.
Návrh, předložený 27. ledna, by umožnil asi 500 000 nelegálních migrantů, kteří již ve Španělsku žijí a pracují, získat legální status prostřednictvím zrychleného procesu.
Návrh dekretu by výrazně rozšířil přístup k povolením k pobytu a nevyžadoval by schválení parlamentem.
„Tisíce migrantů v této zemi pracují bez práv v podmínkách vykořisťování. Nemít doklady je způsob, jakým kapitalismus v této době pokračuje v otroctví ve 21. století. Proto je tato regularizace čistou sociální spravedlností,“ uvedla 26. ledna na síti X strana Podemos, jedna z levicových stran ve Španělsku.
Ministryně pro migraci Elma Saizová na tiskové konferenci sdělila, že na nová povolení by měli nárok nelegální migranti, kteří ke konci roku 2025 pobývali ve Španělsku alespoň pět měsíců a nemají trestní záznam.
„Jde o opatření, na kterém se dlouhodobě pracovalo, které bylo projednáno a které je nezbytné k reakci na realitu, jež existuje v našich ulicích a má dopad na soužití i ekonomiku,“ napsala v příspěvku na síti X.
Schéma by se rovněž vztahovalo na nelegální migranty, kteří požádali o azyl před koncem roku, avšak jejich žádosti dosud nebyly vyřízeny.
Španělsko v posledních letech zaznamenalo rozsáhlou migraci. Během uplynulých dvou let se počet přistěhovalců ve Španělsku výrazně zvýšil, přičemž čistá zahraniční migrace přesáhla podle Španělského národního statistického úřadu jen v roce 2024 hranici 600 000 osob.
Odhady naznačují, že na začátku roku 2023 žilo ve Španělsku přibližně 686 000 nelegálních migrantů, přičemž do roku 2025 jejich počet vzrostl směrem k 840 000, ačkoli přesná čísla se liší, protože nelegální migranti nejsou plně zachyceni v oficiálních registrech.
Podle španělského think-tanku Funcas zaznamenalo Španělsko v roce 2024 druhý nejvyšší počet prvních žádostí o azyl v Evropské unii, a to přibližně 164 000 žádostí, což představuje asi 18 procent z celkového počtu téměř jednoho milionu žádostí v rámci EU.
Hlavní cílovou zemí zůstalo Německo, které přijalo zhruba jednu ze čtyř žádostí o azyl v celé EU.
Struktura žadatelů o azyl ve Španělsku se liší od situace v několika dalších zemích EU.
Zatímco státy severní Evropy přijaly velké počty žadatelů z Blízkého východu, Španělsko se stalo hlavní cílovou destinací pro migranty z Latinské Ameriky.
Podle údajů Funcas tvořili Venezuelané přibližně 40 procent prvních žádostí o azyl ve Španělsku, následovaní Kolumbijci s 24 procenty. Peruánci představovali menší podíl, zhruba šest procent.
Podle humanitární analytické organizace ACAPS, která sleduje trendy vysídlení a migrace, v posledních letech do Španělska nelegálně přicházejí desítky tisíc migrantů ze západní a subsaharské Afriky po mořských i pozemních trasách.
ACAPS uvedla, že mezi lednem 2024 a červnem 2024 dosáhl počet příchozích po západní středomořské trase po moři téměř 25 000 osob, což představuje nárůst o 96 procent ve srovnání se stejným obdobím roku 2023. Většina migrantů pochází ze západní Afriky a převážná část z nich míří na Kanárské ostrovy.
Vládní plán vyvolal kritiku opozice.
Lídr pravicové strany Vox Santiago Abascal uvedl, že návrh by působil jako „přitahující faktor“ pro nelegální migraci.
V příspěvku na síti X Abascal napsal, že premiér Pedro Sánchez podporuje nelegální migraci a že dekret by nelegální příchody „urychlil“. Opatření odmítl a vyzval k repatriacím a deportacím.
Hlavní lídr konzervativní opozice Alberto Núñez Feijóo řekl, že pokud jeho Lidová strana vyhraje příští parlamentní volby, takové politiky zruší.
„V socialistickém Španělsku je nezákonnost odměňována,“ citoval Feijóa madridský deník El País 26. ledna.
Kampaň za toto opatření začala peticí z roku 2024, která získala více než 600 000 podpisů a byla podpořena řadou nevládních organizací a Španělskou biskupskou konferencí.
Ve svém nedávném prohlášení označili katoličtí představitelé ve Španělsku tento krok za „akt sociální spravedlnosti“.
Soukromá společnost VisaHQ, která se zabývá zpracováním víz a imigračními službami, uvedla, že španělská vláda zvolila královský dekret, aby obešla riziko parlamentního zablokování poté, co podobné pokusy v minulosti ztroskotaly.
Společnost rovněž uvedla, že zaměstnavatelské svazy dekret převážně podporují s odkazem na nedostatek pracovních sil v zemědělství, pohostinství, logistice a péči o seniory.
Na tomto článku se podílela agentura Reuters.
–ete–
