Poslankyně Helena Langšádlová (TOP 09), která je místopředsedkyní Stálé komise pro hybridní hrozby, uspořádala 26. května v Poslanecké sněmovně kulatý stůl na téma Souběh čínské a ruské propagandy. Podle Langšádlové je informační vliv Ruska a Číny v České republice, a potažmo Evropě, silný a má podobu „informační války“, při níž Čína přebrala některé strategie používané Ruskem.
Kulatého stolu se účastnila Ivana Karásková z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO), která se zaměřila na vlivové působení Číny. Tamní komunistický režim dle ní používá řadu „metod pro ukotvení svých narativů v informačním prostoru“.
Základní strategií je podle Karáskové „správně vyprávět čínský příběh“, což v praxi znamená „ovlivňovat a formovat mezinárodní mínění“, vytvářet pozitivní obraz o Číně a „potlačit a přehlušit“ nežádoucí kritiku.
Pomocí různých informačních a vlivových kanálů se čínský režim podle Karáskové snaží u diváků a čtenářů vytvořit názor, že čínská pozice je „rozumná a legitimní“, zatímco kritici „přehání“ a „Čína není hrozbou“ v žádné oblasti.
Režim cílí na vytváření pozitivního obrazu Číny a současně na potlačení a přehlušení nežádoucí kritiky.
— Ivana Karásková, analytička AMO
Strategie je podle Karáskové jednoduchá – spolupracovat s vlivnými hráči v informačním prostředí a tvrdě potírat kritiky. Jako příklad uvedla informační kampaň proti předsedovi českého Senátu, který odcestoval na oficiální návštěvu Taiwanu, v důsledku čehož čelil několik let trvající kampani čínského režimu, která v Evropě a České republice využívala různé kanály a šířila smyšlená obvinění.
Do roku 2019 byla pode analytičky činnost čínského režimu rozpoznatelná „propaganda“ a měla omezený dosah. Po roku 2019 se působení mělo rozšířit a přijmout nové přístupy, když začala využívat platformy, jako jsou Instagram a YouTube, a techniky, které nevypadají jako propaganda.
Kanály a narativy
Jednou strategií je podle Karáskové „půjčování“ nebo „najímání“ hlasů, kdy čínský režim využívá influencery, youtubery nebo akademiky, aby šířili jeho propagandu. Zmínila také přílohu v českém deníku Právo, která byla vypracována a financována čínskou stranou a přizpůsobena grafice deníku. Podobné přílohy financované čínským režimem v minulosti vydával také The Wall Street Journal. Pro čtenáře bylo obtížně rozlišitelné, že se jedná o placenou reklamu čínského režimu.
Dojem, jaký má takto šířená propaganda vytvářet, je: „Moderní Čína vs. neschopný nebo nestíhající západ“, „Čína je země budoucnosti“, „Přidejte se k Číně, my jsme budoucnost“ a podobně. Chce upozorňovat, jak se v Číně masivně staví, buduje, investuje, a prezentovat to jako důkaz nadřazenosti Číny oproti Západu, který nedokáže tolik produkovat, zaostává a ztrácí sílu, míní Karásková.
Dojem harmonické a moderní Číny mají vytvářet najatí a zaplacení influenceři, což ukazuje řada případů v České republice i jiných zemích. Čínský režim organizuje placené výlety pro YouTubery do Číny, kde natáčejí videa tvořená na zakázku.
Další taktikou je podle Karáskové využít influencery, aby představili a propagovali čínské aktéry a doporučili svým divákům jejich kanály, které potom nabírají sledující a posilují svůj vliv. Jako příklad uvedla webovou stránku české verze Čínského rozhlasu a její profily na sociálních sítích.
Podle analýzy, kterou Karásková v minulosti vypracovala, například Rádio Hey a rádio Color odvysílalo tisíce epizod vytvořených čínským rozhlasem pro zahraničí.
Narativy vytvářené čínským režimem potom dle ní často zesilují účastníci krajně pravicové a krajně levicové scény, kteří je šíří (například řetězovými e-maily).
Proti kritikům čínského režimu používá Komunistická strana Číny agresivní útoky, rozšiřuje pomluvy a falešná obvinění v podobě postů, videí nebo zpráv různými kanály na sociálních sítích, sdělila Karásková a dodala, že v posledních letech čínský režim působí souběžně s Ruskem, přebral jeho strategie v hybridní válce a aktéři, kteří byli dříve proruští, se stali také pročínskými.
