Studie trvající 23 let zjistila, že jediné vyšetření flexibilní sigmoideoskopií dlouhodobě snižuje riziko kolorektálního karcinomu i úmrtí na toto onemocnění, zejména u mužů.
Jednorázové vyšetření tlustého střeva ve středním věku – jeden zákrok během jediného odpoledne – může podle jedné z nejdéle probíhajících studií screeningu kolorektálního karcinomu snížit riziko úmrtí na toto onemocnění nejméně na následující dvě desetiletí.
Norská studie, která po dobu 23 let sledovala téměř 100 000 dospělých, zjistila, že u mužů, kteří jednou podstoupili flexibilní sigmoideoskopii, tedy méně invazivní vyšetření tlustého střeva než je běžná kolonoskopie, bylo riziko vzniku kolorektálního karcinomu o 28 procent nižší a riziko úmrtí na toto onemocnění o 37 procent nižší než u mužů, kteří screening nepodstoupili.
Také u žen bylo zaznamenáno méně případů rakoviny, studie však u nich neprokázala významné snížení úmrtnosti.
Výsledky zveřejněné v odborném časopise Annals of Internal Medicine rozšiřují přibývající množství důkazů, že jediné vyšetření flexibilní sigmoideoskopií ve středním věku může mít dlouhodobý vliv na riziko kolorektálního karcinomu.
„Výsledky jsou v souladu s dalšími studiemi flexibilní sigmoideoskopie,“ uvedl v e-mailu pro Epoch Times Stephen W. Duffy, emeritní profesor screeningu rakoviny na Queen Mary University of London a výzkumný pracovník významné britské studie sigmoideoskopie, který se nové studie neúčastnil. Připomněl, že také britská studie zjistila po screeningu sigmoideoskopií významné dlouhodobé snížení výskytu kolorektálního karcinomu i úmrtnosti na něj.
Kolorektální karcinom je ve Spojených státech druhou nejčastější příčinou úmrtí na nádorová onemocnění. Protože se v počátečních stadiích často rozvíjí bez patrných příznaků, bývá mnoho případů diagnostikováno až v pokročilé fázi. Screening a včasné odhalení jsou proto mimořádně důležité.
Výraznější dlouhodobý přínos u mužů
Výsledky pocházejí ze studie NORCCAP, rozsáhlého populačního screeningového výzkumu provedeného v Norsku, do něhož byli v letech 1999 až 2001 zváni dospělí ve věku od 50 do 64 let.
Přibližně 20 000 dospělých bylo zařazeno do skupiny, která měla jednou podstoupit flexibilní sigmoideoskopii. Více než 78 000 účastníků tvořilo srovnávací skupinu, které byla poskytována běžná péče a během studie žádný screening nepodstoupila.
Ve srovnání s úplnou kolonoskopií se při flexibilní sigmoideoskopií používá kratší, tenčí a lépe ovladatelný přístroj. Protože umožňuje prohlédnout pouze dolní část tlustého střeva, lze vyšetření obvykle provést přibližně za 20 minut, bez úplné sedace a s jednodušší přípravou střeva. Pokud lékaři během vyšetření objeví podezřelé výrůstky, pacient je odeslán na důkladnější kolonoskopii, při níž lze odstranit přednádorové polypy i nádory v časném stadiu.
U mužů dosahovalo kumulativní riziko vzniku kolorektálního karcinomu během 23 let ve vyšetřované skupině 4,3 procenta, zatímco u mužů bez screeningu činilo 6 procent. Úmrtnost na toto onemocnění rovněž klesla – z 2,2 procenta na 1,4 procenta.
Přínos se soustředil na nádory dolní neboli distální části tlustého střeva, kam sigmoidoskop dosáhne, a přetrvával po celou dobu sledování.
U mužů ve studii se častěji vyskytovaly polypy v dolní části tlustého střeva, kvůli nimž následně podstoupili kolonoskopii. Tím se zvýšila pravděpodobnost, že budou přednádorové výrůstky nalezeny a odstraněny dříve, než se z nich vyvine rakovina.
„Protože se velké množství kolorektálních lézí nachází v dolní části tlustého střeva, prevence rakoviny v této oblasti má významný dopad na celkový výskyt kolorektálního karcinomu i úmrtnost na něj,“ uvedl Duffy.
Výzkumníci u mužů po screeningu zaznamenali také dva odlišné poklesy úmrtnosti. První nastal během dvou až pěti let po vyšetření a odrážel nádory odhalené v časnějším stadiu, kdy je léčba účinnější.
Druhý pokles se objevil přibližně devět až dvanáct let po počátečním screeningu. Podle výzkumníků tato pozdější změna pravděpodobně odráží případy rakoviny, které vůbec nevznikly, protože během následných kolonoskopií byly odstraněny přednádorové polypy.
Jinými slovy, samotné vyšetření u mužů nic nevyléčilo. Změnilo však jejich dlouhodobé riziko tím, že vedlo k následným kolonoskopiím, při nichž mohly být nebezpečné výrůstky odstraněny.
Proč byl přínos u žen menší
U žen, které podstoupily screening sigmoideoskopií, klesl výskyt kolorektálního karcinomu o 11 procent. Jednoznačný pokles úmrtnosti na toto onemocnění však prokázán nebyl. Jejich riziko vzniku rakoviny během 23 let se snížilo ze 4,7 procenta ve srovnávací skupině na 4,2 procenta ve vyšetřované skupině.
Rozdíl mezi muži a ženami souvisí s tím, ve které části střeva se nádory obvykle vyvíjejí, uvedla v e-mailu pro Epoch Times gastroenteroložka Aasma Shaukatová, přední světová odbornice na prevenci kolorektálního karcinomu a profesorka na Lékařské fakultě Grossmanovy školy Newyorské univerzity, která se studie neúčastnila.
„U žen se častěji vyskytují nádory v proximální části tlustého střeva,“ uvedla Shaukatová. Flexibilní sigmoideoskopie vyšetřuje pouze dolní část tlustého střeva a nedosáhne do jeho horní neboli proximální části, kde se u žen nádory objevují častěji.
Výzkumníci se domnívají, že tento rozdíl pomáhá vysvětlit kombinace biologických faktorů, například odlišnosti v hormonech, genech a biologii nádorů. Přesné důvody se však stále zkoumají.
Ženy mají podle Shaukatové také ve stejném věku obvykle nižší výchozí riziko kolorektálního karcinomu než muži, přičemž jejich riziko za mužským zaostává přibližně o deset let.
„Riziko šedesátileté ženy se více podobá riziku padesátiletého muže,“ uvedla. „Pokud je výchozí riziko nižší, je menší také absolutní přínos screeningu.“
Co výsledky znamenají pro screening
Podle lékařů hraje při rozhodování o tom, kdy se screeningem začít a jaký typ vyšetření zvolit, důležitou roli individuální riziko kolorektálního karcinomu.
Riziko se zvyšuje s věkem. Lidé s výskytem kolorektálního karcinomu v rodině, zánětlivým onemocněním střev nebo s polypy tlustého střeva v osobní anamnéze mohou potřebovat dřívější či častější screening.
Současná doporučení ve Spojených státech uvádějí, že dospělí s průměrným rizikem by měli se screeningem kolorektálního karcinomu začít přibližně ve 45 letech. K dispozici je několik možností, jejichž volba závisí na individuálním riziku, dostupnosti a osobních preferencích.
S vyšším rizikem jsou spojeny také faktory životního stylu, včetně kouření, nadměrné konzumace alkoholu, obezity, nedostatku pohybu a stravy bohaté na červené nebo průmyslově zpracované maso.
Kolonoskopie, která se při nepřítomnosti polypů obvykle provádí jednou za deset let, zůstává ve Spojených státech nejčastěji používaným screeningovým vyšetřením. Umožňuje totiž prohlédnout celé tlusté střevo a během stejného zákroku odstranit polypy. Lidem s vyšším rizikem, například těm, kterým již byly polypy nalezeny nebo se u nich onemocnění výrazně vyskytuje v rodině, se kolonoskopie často doporučuje častěji než jednou za deset let.
Testy ze stolice, například fekální imunochemický test neboli FIT, jsou neinvazivní a obvykle se opakují jednou za jeden až tři roky. Flexibilní sigmoideoskopie se ve Spojených státech používá méně často, ale pokud si ji pacient zvolí, může se provádět jednou za pět let.
Studie ukázaly, že všechny tři postupy mohou snižovat riziko kolorektálního karcinomu i úmrtnost na něj, liší se však v tom, co dokážou odhalit.
„Nemáme studie, které by je přímo porovnávaly mezi sebou,“ uvedla Shaukatová. „Napříč jednotlivými studiemi jsou však všechny tři metody účinné při snižování výskytu kolorektálního karcinomu i úmrtnosti na něj.“
Hlavní závěr
Ve Spojených státech zůstává upřednostňovanou screeningovou metodou kolonoskopie.
Flexibilní sigmoideoskopie sice obvykle vyžaduje méně sedace, oba zákroky však zpravidla vyžadují podobnou přípravu střeva. Kolonoskopie je proto podle Shaukatové komplexnější možností.
Nové výsledky nemění současná americká doporučení, poskytují však důkazy, že i jediné screeningové vyšetření ve středním věku může mít dlouhodobý účinek – zejména u mužů.
Celkové poselství studie je jednoduché: kolorektálnímu karcinomu lze často předcházet a přínos včasného odhalení a odstranění přednádorových výrůstků může přetrvávat po celá desetiletí.
–ete–
