Už za pár týdnů má být spuštěn tendr na hybridní chladící věže pro nové bloky v Dukovanech. Jedním z hlavních uchazečů je i maďarská společnost vyrábějící své komponenty v Číně. Vzhledem k tomu, že jaderných tendrů se jako zhotovitelé nesmí účastnit ruské a čínské společnosti, ptali jsme se, jak je to se subdodavateli.
Jaderné elektrárny potřebují pro chlazení terciálního okruhu vodu, která odebírá vyprodukované páře její teplo a pomáhá ji měnit zpět na vodu. Toho lze docílit průtočným chlazením přímo z moře či velké řeky nebo pomocí chladících věží, ikonických staveb neodmyslitelně patřících i k našim dvěma jaderným elektrárnám v Temelíně a Dukovanech.
V souvislosti s výstavbou dalších dvou bloků v Dukovanech vyvstala otázka, zda bude dostatek vody pro chlazení všech bloků. Zásobárnou vody pro elektrárnu jsou vodní přehrady Dalešice a Mohelno na řece Jihlavě. Aby v daných omezených podmínkách elektrárna bloky uchladila, rozhodla se pro nové dva reaktory využít technologii hybridního chlazení.
Hybridní systémy chlazení mohou mít různou podobu v závislosti na lokálních podmínkách a potřebách uživatele. Zpravidla jde o kombinaci suchého a mokrého chlazení v různých poměrech. Zatímco mokré chlazení spočívá v klasickém chlazení vodou, suché chlazení představuje typicky ochlazování vzduchem za pomoci obřích ventilátorů.
Tendr za rohem
Tendr na hybridní chladící věže pro nové Dukovany má být vypsán na přelomu června a července, přičemž přesné datum ještě nebylo stanoveno, sdělila Epoch Times mluvčí Elektrárny Dukovany II (EDU II) Alice Horáková. O zakázku bude soutěžit několik firem, které mají s hybridním chlazením zkušenosti a výsledky by měly být známy do konce letošního roku.
Výběrové řízení sice organizuje korejská KHNP, která je hlavním dodavatelem komplexu, nicméně EDU II bude vykonávat „dohled nad nastavením kvalifikačních a hodnoticích kritérií a posuzovat jejich soulad s požadavky ve smlouvě“. Elektrárna se také bude vyjadřovat k závěrečné zprávě hodnocení KHNP, doplnila Horáková.
Jaderný veterán Jiří Marek naší redakci vysvětlil, že Korejci nemají s chladícími věžemi příliš zkušeností, protože všechny jimi postavené elektrárny stojí u moře a jsou chlazeny průtokem.
Maďarský uchazeč
Jedním z uchazečů v tendru bude i maďarská inženýrská a technologická společnost MVM Egi, která je dle svých slov „globálním lídrem v průmyslových chladicích technologiích pro energetiku“. Společnost patří pod maďarskou státní energetickou skupinu MVM Group, která mimo jiné vlastní i společnost Innogy ČR, která je jedním z největších dodavatelů elektřiny a plynu v Česku.
Tamás Sárvári, obchodní a marketingový ředitel MVM Egi, vysvětlil na jaderné konferenci NERS 2026, která proběhla 11. června v Praze, že jeho firma přesunula výrobu výměníků tepla z Maďarska do Číny.
„V Číně stoprocentně vlastníme továrnu na výměníky tepla a právě odtud dodáváme výměníky tepla nejen do Číny, ale do celého světa. A také je to továrna, kterou plánujeme použít k dodávce výměníků tepla například pro projekt Dukovany,“ pronesl.
„V Dukovanech navrhujeme řešení, které spočívá v tom, že postavíme chladicí věž s přirozeným tahem, která je chlazena suchým způsobem, ale v horní i dolní části této chladicí věže bychom instalovali také suchý a mokrý chladicí systém. Systém se v závislosti na teplotě a zatížení elektrárny rozhoduje, kterou část budeme více využívat,“ objasnil Sárvari.
Ve srovnání s dřívějšími mokrými chladícími systémy podle něj toto řešení ušetří minimálně 50 procent vody. Zástupce maďarské společnosti rovněž uvedl, že na stavbě chladících věží chtějí spolupracovat s Metrostavem, s nímž by vytvořili společný podnik.
„My bychom byli dodavatelem technologií pro tento projekt. Navrhovali bychom inženýrské práce, navrhovali a dodávali bychom prvky chladicího systému pro projekt a také bychom tyto prvky instalovali, zatímco Metrostav by provedl stavební část projektu.
Na otázku účastníků konference, zda suché chlazení nesnižuje účinnost elektrárny, prohlásil, že ano, ale ne v tak velké míře. „Věříme, že mnohem důležitějším faktorem je úspora vody. Díky této úspoře vody můžete v některých oblastech provozovat dva reaktory, ne jen jeden. Takže když to sečtete dohromady, účinnost bude mnohem vyšší,“ odvětil.
Zakázku prověří stát
V roce 2021 vláda rozhodla, že z jaderných tendrů budou vyloučeny ruské a čínské společnosti. Deník Epoch Times proto oslovil několik státních institucí s dotazem, zda nebude čínský výrobce komponent bezpečnostním rizikem pro projekt, tak je tomu například v kritických sítích státu.
Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) uvedl pro Epoch Times, že „posuzování rizikovosti jednotlivých dodavatelů je otázkou globálně-politické bezpečnosti, která je doménou bezpečnostních složek a služeb“. Odpovědnost za vyhodnocení rizik má podle něj investor a bezpečnostní složky, přičemž úřad zjištěné informace případně zohlední ve své činnosti.
Lenka Babická z Oddělení strategie dodala, že země původu sama o sobě ještě nemusí představovat rizikový prvek. Dovoz a vývoz jaderných technologií podle ní podléhá přísným kontrolním režimům a rizika se posuzují individuálně. Případné rizikové výrobky lze vyloučit také na základě kvalitativních parametrů, upozornila.
Ohledně rizikovosti čínského výrobce se mluvčí EDU II vyjádřila, že monitoring a vyhodnocování bezpečnostních zájmů má na starosti stát. Podobně se vyjádřila i tisková mluvčí Ministerstva průmyslu a obchodu Štěpánka Filipová: „Stát průběžně monitoruje a vyhodnocuje bezpečnostní zájmy a rizika ve vztahu k projektu, dodavateli i potenciálním subdodavatelům. Ani proces, ani výsledky hodnocení však nemůže blíže komentovat, mimo jiné s ohledem na ochranu utajovaných informací“.
Společnost KHNP pro Epoch Times uvedla, že hodnocení nabídek bude probíhat „v souladu s kvalifikačními požadavky, technickými požadavky a dalšími hodnotícími kritérii, která jsou specifikována v zadávací dokumentaci, která kompletně podléhá schválení zadavatele projektu“. KHNP žádná další kritéria nad rámec výše zmíněných uplatňovat nebude, dodala.
Epoch Times oslovil také Bezpečnostní informační službu a společnost MVM EGI s žádostmi o komentář k potenciálního bezpečnostnímu riziku čínského subdodavatele. Ani jeden ze jmenovaných subjektů na naše dotazy nereagoval.
V roce 2018 vydal Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) varování, že software i hardware čínských firem Huawei a ZTE představuje bezpečnostní hrozbu pro systémy kritické informační infrastruktury, významné informační systémy a provozovatele základních služeb. Správci kritické infrastruktury ve státních institucích, energetice, telekomunikacích apod. musí provádět analýzu rizik a přijímat opatření na základě tohoto varování, což v praxi často vede k vyloučení těchto dodavatelů z nových zakázek v citlivých částech sítí.
V roce 2022 vydal NÚKIB doporučení mobilním operátorům, aby při hodnocení důvěryhodnosti dodavatelů 5G sítí preferovali dodavatele z „demokratických zemí“ s transparentním právním prostředím.
