Družice Kostka, kterou vyvinuli a sestavili pouze studenti a studentky Vysokého učení technického (VUT) v Brně, čeká ve startovacím modulu rakety Falcon 9 společnosti SpaceX na svůj let do vesmíru. Na oběžnou dráhu by měla zamířit v červenci. Dnes studenti ukázali novinářům i veřejnosti model družice.
Kostka je satelit typu 1U, tedy krychle o hraně asi deset centimetrů a váze zhruba jeden kilogram. Tento typ satelitu bývá označovaný jako CubeSat nebo nanosatelit. Jde o finančně dostupné řešení, které umožňuje zapojení do vesmírného výzkumu i univerzitním týmům.
Nápad na sestavení družice přišel v roce 2023. „V České republice platí stigma, že vesmírné technologie dělají ti druzí, velké univerzity, obrovské firmy, vesmírné agentury. My jsme toto stigma chtěli pokořit,“ řekl zakladatel týmu YSpace Dominik Klement. Nejtěžší bylo podle něj dát dohromady tým. „Skupinku lidí, kteří budou ochotní pracovat na něčem, co je bude stát velké úsilí a má to nejistý výsledek,“ řekl Klement. Původně pětičlenný tým má nyní asi 50 členů, na vývoji družice se podílelo 83 lidí.
Do vývoje Kostky se zapojili elektrotechnici, studenti mechanického inženýrství nebo softwarového či systémového inženýrství. Od ledna 2024 do srpna loňského roku studenti družici navrhovali a vyvíjeli subsystémy. Poté stavěli letový model. Letos v únoru družice absolvovala vibrační testy, které ověřily, že družice vydrží silné vibrace při startu rakety. Od května je satelit ve vypouštěcím zařízení, které je namontováno na raketě spolu s dalšími satelity.
„Když jsme začali družici jako takovou skládat a začali jsme osazovat solární panely družice, měli jsme problém se solárními panely a trvalo nám třeba týden, než jsme přišli na zdroj problému. Ten byl mikroskopický. Byl to opravdu malinký kus cínu, který nám zkratoval jednu část obvodu,“ popsal jednu z komplikací vedoucí týmu Yspace Šimon Sloboda.
Na Kostku naváže další projekt, nyní je ve fázi designu. „Tím je mise CIMER, je to zkratka pro Cyanobacteria in Microgravity Environment Research. Je to mise třikrát většího CubeSatu. Jeho cílem je verifikovat využití mikrořas na orbitě ve vesmíru. Chceme ověřovat, že ty mikrořasy můžeme dehydratovat nebo uspat, vynést je na orbitu a v momentě, kdy potřebujeme aktivovat jejich životní schopnosti, mimo jiné generování kyslíku, ty mikrořasy oživit,“ doplnil Sloboda.
