Vědci objevili bakterii z tradičního kimči, která dokáže ve střevě zachytávat nanoplasty a podporovat jejich vylučování z organismu.
Nanoplasty představují jednu z nejnovějších výzev moderní medicíny a environmentálního výzkumu. Zatímco mikroplasty (částice od přibližně 1 µm do 5 mm) jsou již řadu let předmětem intenzivního studia, ještě menší nanoplasty (menší než 1 mikrometr, často v rozmezí 1–1000 nm) začínají vědce znepokojovat stále více. Jejich velikost jim totiž umožňuje překonávat biologické bariéry, pronikat do krevního oběhu a potenciálně se hromadit v různých orgánech lidského těla.
Právě proto vzbudila značnou pozornost nová studie jihokorejských vědců, kteří popsali dosud neznámou schopnost bakterie Leuconostoc mesenteroides CBA3656, běžně se vyskytující v tradičně fermentované zelenině známé jako kimči. Výsledky naznačují, že tento mikroorganismus dokáže zachytávat nanoplasty ve střevním prostředí a podporovat jejich následné vylučování z organismu. Studie popisuje efektivní biosorpci nanoplastů bakteriemi mléčného kvašení.
Jak bakterie zachytává plastové částice
Výzkumníci zjistili, že povrch buněčné stěny bakterie obsahuje specifické oblasti tvořené kladně nabitými aminokyselinami. Tyto oblasti fungují jako přirozená vazebná místa pro polystyrenové nanoplasty, které patří mezi nejčastěji zkoumané typy plastových částic.
V laboratorních podmínkách dokázala bakterie odstranit přibližně 87 procent nanoplastových částic přítomných v roztoku. Když vědci následně simulovali podmínky lidského trávicího traktu, účinnost klesla na přibližně 57 procent.
Pokusy na myších ukázaly vyšší vylučování nanoplastů
Ještě větší pozornost vzbudily experimenty na bezmikrobních myších. Zvířata, která dostávala bakterii CBA3656, vylučovala ve stolici více než dvojnásobné množství nanoplastových částic oproti kontrolní skupině.
Důležité přitom je, že bakterie plast nerozkládá. Funguje spíše jako biologický nosič. Částice na sebe naváže, omezuje jejich kontakt se střevní stěnou a následně je spolu s sebou odvádí z těla ven.
Nanoplasty se nacházejí téměř všude
Rostoucí zájem o nanoplasty souvisí s množstvím studií publikovaných v posledních letech. Výzkumy ukázaly přítomnost plastových částic v krvi, placentě, plicích, reprodukčních orgánech i mozkové tkáni člověka. Studie shrnuje současné poznatky o expozici mikroplastům a nanoplastům a jejich možných zdravotních dopadech.
Další přehled upozorňuje na potřebu dalšího výzkumu, protože mnoho mechanismů zatím není plně objasněno. Studie přináší komplexní přehled potenciálních zdravotních rizik nano- a mikroplastů.
Závěr
Objev jihokorejských vědců představuje zajímavý důkaz toho, že některé bakterie přirozeně přítomné v tradičně fermentovaných potravinách mohou mít vlastnosti, které byly dosud přehlíženy. Pokud budou výsledky potvrzeny i u lidí, mohl by se otevřít zcela nový směr výzkumu zaměřený na biologické odstraňování nanoplastů z trávicího traktu.
