Kateřina Kudláčková
Rýmovník – skvostný rostlinný poklad a jeho využití
Když se zamyslíme nad rostlinami, které přináší do našich zahrad eleganci a příjemnou atmosféru, nemůžeme opomenout Plectranthus, neboli rýmovník, jehož poutavá krása a snadná péče zaujaly srdce mnoha zahradníků a nadšenců do pěstování rostlin. Rýmovník je fascinující rostlina, která okouzluje nejen svými listy a jedinečným vzhledem. Jeho vlastnosti jej sice činí oblíbenou volbou mezi zahradníky i milovníky rostlin, ale jeho skutečné bohatství spočívá v jejích mimořádných zdravotních přínosech a léčivých vlastnostech, které byly využívány v tradiční medicíně po celá staletí.
Drůbeží masová směs s klobáskou a bramboráky
Masové směsi jsou vděčným, rychle hotovým pokrmem, například když přijde nečekaný host, anebo v případě, že se vám v mrazáku naskládalo po trochách od různých druhů masa, které by samy o sobě na rodinný oběd nestačily. A bramboráky – klasickou přílohou české kuchyně, také nic nepokazíte.
Recept: Kynuté Honzovy buchty
Všichni určitě máme doma uložený nějaký ten zaručený recept na nejlepší kynuté buchty, také zvané Honzovy buchty, a já vám přináším ten náš rodinný. Plnit můžete povidly, mákem, tvarohem, ořechy, ale klidně i ovocem.
Recept: Segedínský guláš
Segedínský guláš je nenáročný recept složený z nemnoha snadno dostupných surovin. Příprava je snadná, přesto se vyplatí nepospíchat a trpělivě si vystát u restování základu.
Recept: Velikonoční mazanec snadný na přípravu i vážení
Velikonoce jsou tu a k nim patří tradiční velikonoční mazanec. Existují různé typy, já mám pro vás jeden snadný, hrníčkový, kde se neváží.
Mobily – vytváříme si jejich používáním dvojníky, kteří nás ovládají?
V současnosti třebas Američané používají své telefony každý den déle než pět hodin – v průměru je kontrolují každých 10 minut, tedy zhruba 100krát za den. Výzkumy říkají, že to ovlivňuje nejen naši fyziologii, ale také náš duševní stav...
Adam Smith: Teorie mravních citů
„Jestliže k známému tvrzení, že stěží lze být dobrým ekonomem bez studia Bohatství národů, přidáme jako druhou premisu poznatek, že stěží může někdo plně pochopit teorii spontánního řádu rozvinutou v Bohatství národů, pokud nezná Teorii mravních citů, pak z nich po způsobu prostého sylogismu plyne závěr, že stěží může být někdo dobrým ekonomem, pokud nezná Teorii mravních citů.“
