Lékaři jsou vyzýváni, aby se při hodnocení rizika srdečních onemocnění nezaměřovali pouze na krátkodobý horizont, neboť se předpokládá, že výskyt těchto onemocnění u mladých lidí v příštích 25 letech výrazně vzroste.
Nová studie, kterou zveřejnila Northwestern University ve svém prohlášení z 25. dubna, ukazuje, že miliony dospělých ve věku 30, 40 a 50 let mohou směřovat k vážným srdečním potížím – i přesto, že jejich aktuální zdravotní stav se může jevit jako dobrý.
Výzkum Lékařské fakulty Northwestern University, publikovaný v časopise JAMA, zjistil, že přibližně jeden z čtrnácti dospělých ve věku od 30 do 59 let vykazuje vysoké 30leté riziko rozvoje kardiovaskulárního onemocnění. Přesto by většina z nich nebyla při běžné lékařské prohlídce identifikována jako riziková, protože jejich krátkodobé – desetileté – riziko se jeví jako nízké.
„Desetileté riziko bylo dosud standardem v klinické praxi, tato analýza však představuje důležitý posun v oblasti preventivní kardiologie a pomáhá zvýšit povědomí veřejnosti o tom, že riziko srdečních onemocnění lze odhalit i u mladých dospělých,“ uvedla hlavní autorka studie doktorka Sadiya Khanová, profesorka epidemiologie kardiovaskulárních onemocnění na Northwestern University.
Výzkum využil nový nástroj vyvinutý Americkou kardiologickou asociací, který umožňuje posoudit jak krátkodobé, tak dlouhodobé riziko. Analýza vycházela z údajů více než 9 700 dospělých bez známek srdečního onemocnění, což odpovídá přibližně 101 milionům lidí v celých Spojených státech. Zatímco většina z nich vykazovala nízké krátkodobé riziko, přibližně jeden z čtrnácti měl vysoké riziko v horizontu 30 let.
Zpráva uvádí, že tento typ rizika často zůstává v rámci primární péče bez povšimnutí, protože lékaři se při rozhodování o léčbě většinou spoléhají na modely desetiletého rizika.
„Tato zjištění ukazují, jak důležité je při vyšetření pacienta v rámci primární péče vyhodnocovat jak dlouhodobé, tak krátkodobé riziko – abychom mohli poskytnout komplexnější obraz pravděpodobnosti rozvoje srdečního onemocnění,“ uvedla doktorka Khanová ve svém prohlášení.
„Má-li mladší pacient vyšší skóre třicetiletého rizika kardiovaskulárního onemocnění, je na místě zvážit včasné intervence a důraz na preventivní opatření, která by mohla vést ke zlepšení tohoto skóre.“
Zjištění přicházejí v době, kdy se celková zátěž srdečních onemocnění ve Spojených státech podle prognóz výrazně zvýší. Výzkumníci poukazují na předpověď Americké kardiologické asociace z minulého roku, podle níž bude mít do roku 2050 více než 184 milionů dospělých – tedy více než 60 procent populace – nějakou formu kardiovaskulárního onemocnění nebo vysoký krevní tlak.
Za nárůst bude z velké části odpovědný rostoucí výskyt hypertenze (vysokého krevního tlaku), obezity, diabetu a stárnutí populace. Prognóza uvádí, že hypertenzí bude v roce 2050 trpět 61 procent dospělých, diabetes postihne téměř 27 procent a obezita přesáhne hranici 60 procent.
Ačkoli se očekává pokles míry kouření a tělesné neaktivity, podle citované prognózy Americké kardiologické asociace se zhorší jiné faktory, jako je nedostatek kvalitního spánku a rostoucí krevní tlak.
Podle předpovědí rovněž vzroste výskyt srdečních onemocnění, jako je ischemická choroba srdeční, srdeční selhání, cévní mozková příhoda či fibrilace síní – a to zejména u mladších a středně starých dospělých. Výzkumníci upozorňují, že po desetiletích pokroku začala míra výskytu srdečních onemocnění a mrtvice v posledních letech opět narůstat.
Doktorka Khanová uvedla, že včasné odhalení dlouhodobého rizika u mladších dospělých může pomoci zacílit preventivní opatření, jako je úprava stravy, zvýšená fyzická aktivita či kontrola krevního tlaku, která mohou předejít vážným zdravotním potížím v pozdějším věku.
„Tito jedinci představují skupinu, která by mohla mít prospěch z intenzivnějších preventivních opatření – například důsledné změny životního stylu nebo časnějšího nasazení statinů či antihypertenziv,“ uvádí zpráva.
Odborníci doporučují, aby lékaři při běžných prohlídkách začali používat jak desetileté, tak třicetileté kalkulačky srdečního rizika – s cílem lépe informovat pacienty a efektivněji řídit preventivní strategie, zejména v době, kdy jsou nově dostupné léčby obezity a diabetu.
Pokud však nedojde k širším systémovým změnám, varují vědci, že Spojené státy mohou čelit rostoucí vlně srdečních onemocnění, která by mohla v budoucnu přetížit zdravotní systém a zkrátit délku života populace.
Situace v České republice
Zjištění americké studie mají svůj význam i pro Českou republiku, kde kardiovaskulární onemocnění dlouhodobě představují hlavní příčinu úmrtí. Podle dat Ministerstva zdravotnictví tvořila v roce 2021 úmrtí na srdečně-cévní choroby 41,8 % všech úmrtí v populaci. Přestože se tato onemocnění často spojují se stářím, klíčové rizikové faktory – jako je vysoký krevní tlak, obezita či diabetes – se vyskytují již u lidí ve věku 25 až 64 let. Například hypertenzí trpí 48,6 % mužů a 32,4 % žen, obezita postihuje 37,3 % mužů a 28,2 % žen a 24,8 % mužů a 21,6 % žen pravidelně kouří.
Vzhledem k těmto číslům varují odborníci i u nás před podceňováním rizik u mladších dospělých. Národní kardiovaskulární plán 2023–2033, vypracovaný Ministerstvem zdravotnictví ve spolupráci s Českou kardiologickou společností, proto klade důraz na prevenci a včasný záchyt onemocnění v celé populaci, včetně mladších věkových skupin. Doporučuje nejen pravidelné měření základních ukazatelů kardiovaskulárního zdraví, ale i aktivní edukaci pacientů o dlouhodobém riziku a možnostech jeho snížení prostřednictvím změn životního stylu či včasného zahájení léčby. Stejně jako ve Spojených státech, i v českém kontextu může být zavedení dlouhodobých modelů hodnocení rizika důležitým krokem ke snížení budoucí zátěže zdravotního systému.
Článek byl redakčně doplněn o relevantní data z České republiky.
–ete–
