řecká mytologie
Tři stoická učení římského filozofa Epiktéta
Epiktétos, někdejší otrok a později významný stoik, zanechal tři zásady, které ovlivnily antickou filozofii i moderní psychologii. Ukazují, jak přemýšlet o sobě, emocích a světě tak, aby člověk našel pevnější základ v nejistých časech.
Zkoumání Hérakla a Augiášových chlévů
Héraklés jako hrdina i inovátor proměňuje špínu v očistu a sílu v nápad. Mýtus o přesměrování řek se mění v obraz jednoty mysli, tvořivosti a odvahy změnit pravidla hry – od starověkého Řecka až po dnešní zatuhlé instituce i v osobním životě.
Pátrání po historii vzácného řeckého bronzu
Cesta bronzové „Artemis a jelen“ je téměř románová: ze soukromé římské vily přes bouřlivou aukci až do klidného peristylu Metropolitního muzea. Socha zde znovu ožívá v prostředí, pro které byla před dvěma tisíciletími stvořena.
Petrarca: Přátelství s autory starověku
Petrarca oslovoval dávné autory jako přátele a vedl s nimi myšlenkové rozhovory, které mu pomáhaly chápat vlastní dobu. Jeho setkávání s „Íliadou“, „Odysseou“ či „Dějinami od založení Říma“ otevírá okno do renesančního myšlení i dnešní inspiraci.
Caesarova „Galská válka“ jako klíč k pochopení velkého Římana
Julius Caesar nepřestal fascinovat dva tisíce let. Nový překlad „Galské války“ ukazuje nejen vojevůdce a politika, ale i autora, který psal vlastní legendu. Cynthia Damonová sleduje, jak se z ambiciózního muže stal symbol moci – i varování před ní.
Sardonyxové portrétní kameje císaře Augusta
Sardonyxové kameje, kdysi určené jen císařskému dvoru, dodnes oslňují mistrovstvím rytců i oslavou Augustovy božské moci. Od „Blacasovy kameje“ po slavnou „Gemmu Augusteu“ odhalují, jak se umění stalo nástrojem císařského kultu.
Antigoniny ctnosti
Mladá Antigona vzdoruje královskému výnosu a riskuje život, aby pohřbila bratra. Sofoklés z jejího činu vytvořil nadčasový příběh o odvaze, spravedlnosti a svobodě projevu, který oslovuje publikum dodnes.
Jak umění ožívá: Mýtus o Pygmalionovi
Sochař Pygmalion miloval svůj výtvor – a ten ožil. Skutečné umění, jako Shakespeareovy postavy nebo Bachova hudba, vzniká jen tehdy, když milujeme to, co tvoříme.
Prométheus, část 3: Jeho trest a vykoupení
I dnes zůstává Prométheus zrcadlem naší doby – „Frankensteinovská monstra“, která vznikají z toho, že člověk dostal oheň, jsou početná a obklopují nás. Naše touha po individuální svobodě a možnosti tvořit si vlastní utopie stojí proti naší současné potřebě skutečného řádu a spravedlnosti.