Tyto velkolepé muzejní drahokamové kameje zobrazují Augusta jako hrdinského vládce a naznačují jeho rovnost s bohy.
Augustus (63 př. n. l.–14 n. l.) byl prvním římským císařem. Narodil se jako Gaius Octavius, později ho adoptoval jeho prastrýc Julius Caesar, po němž přijal jméno Octavianus. Po Caesarově zavraždění se Octavianus spojil s Markem Antoniem, aby pomstil jeho smrt. Rivalita mezi oběma však vyústila v občanskou válku.
Octavianus nakonec zvítězil a porazil spojenectví Antonia a Kleopatry. Ovládl celé římské impérium, učinil z Egypta provincii a připojil další území. Nahradil dřívější republikánský systém vlády formou autokracie, která se však snažila zachovat iluzi republikánských ideálů, aby si získala lid.
Na počátku své vlády v roce 27 př. n. l. přijal Octavianus jméno Augustus, což znamená „vznešený“ nebo „poklidný“. Augustus se pyšnil svou střídmostí. Mnohé mince a sochy proto zobrazovaly jeho skromný a zdrženlivý obraz, aby si naklonily příznivce návratu k republice. Stejně jako byl však ve skutečnosti absolutním vládcem, i některá umělecká díla ho oslavovala, zejména poté, co byl Caesar zbožštěn a Augustus se prohlašoval za jeho potomka. Několik měsíců po jeho smrti v roce 14 n. l. byl i Augustus prohlášen za boha.
Jednou z nejslavnějších soch starověku je Augustus z Primy Porty uchovávaný ve Vatikánských muzeích. Podle historiků umění byl vytvořen podle dnes ztraceného bronzového originálu z období Augustova života. Monumentální mramorová socha byla pravděpodobně objednána jeho nevlastním synem a dědicem, císařem Tiberiem, pro Augustovu vdovu Livii, Tiberiovu matku. Dílo nese prvky božství.
Spojení s božským je patrné i u drobných portrétních prací s Augustovou podobiznou – především sardonyxových kamejí, které pravděpodobně vznikly pro soukromý okruh císařské rodiny. Kamej je předmět z kamene, lastury nebo skla, z něhož se odřezáním vrstev vytváří reliéfní obraz, obvykle profilová podobizna na kontrastním pozadí. Sardonyx označuje odrůdu achátu s rovnoběžnými vrstvami sardu; je to neprůhledný drahokam obvykle červenohnědé barvy s bílými vrstvami.
Augustovy kameje
Britské muzeum v Londýně uchovává sardonyxovou kamej s Augustovou podobiznou datovanou do let 14–20 n. l. Nese název Blacasova kamej, neboť byla roku 1867 zakoupena od Louise, vévody z Blacasu d’Aulps (1815–1866). Předchozím majitelem byl člen slavné florentské rodiny Strozziů. Fragment, který byl původně součástí většího portrétu, je vyřezán z třívrstvého sardonyxu.
Na zachovaném obraze je císař zobrazen s aigisem – štítem, pancířem či pláštěm spojovaným s římským bohem Jupiterem a bohyní Minervou. Přítomnost mečového opasku, naznačená řemenem přes pravé rameno, odkazuje na Augustovu vojenskou moc. Drahokamový čelenkový pás byl pravděpodobně přidán až ve středověku; původně kamej zobrazovala vavřínový věnec, symbol vítězství.
Další sardonyxová kamej z období vlády císaře Claudia, synovce Tiberia, je součástí sbírky Metropolitního muzea umění v New Yorku. I zde je Augustus vyobrazen s aigisem, tentokrát ozdobeným hlavou boha větru vlevo. Podle badatelů může jít o narážku na letní větry, které přivážely do Říma egyptské obilné lodě – tedy připomínku Augustova připojení Egypta k říši. Na pravé straně je vyobrazena hlava Medúzy.
Muzeum uvádí, že Augustus s vavřínovým věncem je zde zobrazen jako „vítězný polobůh“ a že jde o jedno z mnoha děl, která ho „otevřeně zobrazují“ v tomto duchu.
Kamej měla několik významných vlastníků, než ji získalo Metropolitní muzeum: Thomase Howarda (1585–1646), hraběte z Arundelu, jednoho z největších anglických sběratelů umění raného 17. století; dále vévody z Marlborough, kteří prosluli kolekcí kamejí a intaglií; a konečně archeologa Sira Arthura Evanse (1851–1941), známého svými vykopávkami v Knóssu na Krétě.
Gemma Augustea, druhá největší dochovaná starověká kamej, je považována za nejvýznamnější dílo svého druhu z antiky. Oslavuje vůdcovství Augusta a Tiberia. Prvního z nich zobrazuje v horním panelu na trůnu; jeho božskost podtrhuje oděv a postoj připomínající Jupitera. Po Augustově pravici sedí ochránkyně Říma, bohyně Roma.
Mezi nimi je vyobrazeno znamení souhvězdí Kozoroha. Císař věřil, že jde o jeho šťastné znamení, a proto se stalo symbolem impéria – objevuje se i na kamejích. Jeden z těchto příkladů se nachází rovněž v Metropolitním muzeu.
V levé horní části Gemmy Augustey je zobrazen Tiberius, jak sestupuje z vozu, jehož otěže drží bohyně vítězství Viktoria. Ve spodním panelu bohové zajímají barbary a stavějí vítězný památník – tropaion. Dílo oslavuje vojenský triumf, zřejmě potlačení dalmatského povstání, které Tiberius uskutečnil na Augustův příkaz.
Toto mistrovské dílo o rozměrech zhruba 19 × 23 cm bylo pravděpodobně vytvořeno v císařské dílně kamejí, kterou založil velký řecký rytec Dioskouridés, jemuž se připisuje i výroba Augustovy osobní pečeti. První písemná zmínka o Gemmě Augustee pochází z inventáře kláštera Saint-Sernin v Toulouse z roku 1246. Na počátku 17. století již byla součástí sbírky habsburského císaře Rudolfa II. Zůstala majetkem císařské rodiny a dnes je vystavena ve vídeňském Kunsthistorickém muzeu.
Augustus byl obdivován během života i po smrti za to, že přinesl mír rozvrácené římské republice. Rozšířil říši do západní a střední Evropy i severní Afriky. Impérium, které založil, přetrvalo až do svého pádu v roce 476 n. l. Tyto vznešené muzejní drahokamové kameje zobrazují Augusta jako hrdinského vládce a naznačují jeho rovnost s bohy. Původně byly určeny jen pro úzký okruh vyvolených, dnes jsou přístupné všem – buď ve veřejných expozicích, nebo prostřednictvím online sbírek.
Máte tip na téma z oblasti kultury a umění? Napište nám na namety@epochtimes.cz.
–ete–
