Většina lidí by si asi těžko spojovala známého čínského herce Jackie Chana se slovem „zbabělost“. Je známo, že Chanovo tělesné nasazení při filmování bývá hodně odvážné. Nenechává se zastupovat kaskadéry do takové míry, že ho žádná firma nechce pojistit.
Avšak existuje ještě jiný druh odvahy a tato odvaha znamená mnohem víc, než riskovat nějaké zranění při filmování. V nejdůležitějším okamžiku svého života prokázal Jackie Chan takovou zbabělost, která by se u takového muže, jakým je čínský právník Kao Č‘-šeng, nikdy neobjevila.
V jižní ostrovní provincii Čínské lidové republiky na tropickém ostrově Chaj-nan byl Chan tázán na svůj postoj ke komunistickým cenzorům, kteří zakázali jeho nejnovější film. Mezi posluchači se nacházel i ministerský předseda Wen Ťia-pao, který za svůj post vděčí Komunistické straně Číny. A tak vypustil Chan prázdná slova omlouvající nesvobodu. „Nejsem si jist, jestli mít svobodu je dobré nebo ne,“ řekl. „Jsem teď opravdu nejistý. Požívá-li člověk přílišnou svobodu, pak to vypadá tak, jako dnes v Hong Kongu. Objeví se velký chaos. Také na Tchaj-wanu panuje chaos.“
A ještě dodal: „Pomalu nabývám přesvědčení, že my Číňané musíme být pořád kontrolováni. Pokud nás nikdo nekontroluje, pak jednoduše děláme to, co se nám zachce.“
Chanova prokomunistická linie je známa: maže komunistické straně med kolem úst, aby prosadil svůj další film OKed, což je elitářské a skutečné pozorování chudých Číňanů atd. Ale ať už bylo tím důvodem cokoliv, bylo zcela zřejmé, že Chan moc dobře ví, která strana mu vynese výhody a peníze. Postavil své finanční a materialistické zájmy nad pravdu, svobodu i nad své vlastní krajany. Už jen to, slyšet taková slova z jeho úst a zažít tu atmosféru, ve které to bylo řečeno, nebylo nic příjemného.
Kaova odvaha
Mezitím na míle vzdálený Kao Č‘-šeng trpěl a trpí dále pod tlakem komunisty kontrolované policie.
Tak jako Chan byl i Kao jednou na vrcholu své profesní kariéry – v Kaově případě jako právník. Tak jako Chan se i Kao musel rozhodnout: má nadále následovat stranickou linii nebo poznat pravdu o režimu a bojovat za spravedlnost. Kao se však na rozdíl od Chana rozhodl pro druhou variantu.
A tak se ptal sám sebe, proč je režim tak krutý vůči praktikujícím Falun Gongu a křesťanům. Oni se jednoduše zdráhají nechat postavit stranu mezi sebe a svého boha. Kao si ale dovolil ještě více a začal se ptát veřejně, proč se to tak děje. Časem se z něho stal nejdůležitější obhájce (legální, politický) obětí komunistického násilí a pronásledování.
Nakonec se i on sám stal brzy obětí zvůle vládnoucí strany.
Začátkem letošního roku se Kaově rodině podařilo uprchnout ze země. Jakmile to komunistická strana zjistila, nechala Kaa zmizet. Dodnes nikdo neví, kde je, co mu udělali a zda je vůbec ještě naživu.
Jedno však víme zcela určitě: Kao Č‘-šeng je pravý hrdina. On riskoval svou advokátní praxi, reputaci, existenci a dokonce i život, aby pomohl pronásledovaným a aby vyslovil pravdu na veřejnosti.
Elitní způsob pohledu
Naproti tomu Jackie Chan lidem vždycky něco předstíral, vyhříval se na výsluní a neriskoval prakticky vůbec nic. Jak se trefně zmínil novinář John Pomfret z Washington Post, Chan vždycky papouškoval jen to, co říká takzvaná „elita“, která je již delší čas závislá na komunistické straně. „Já si však myslím to, že Chan vyjádřil pocity mnoha bohatých Číňanů. Dvacet let po „Tchien-an-men“ se čínská společnost značně změnila.“
Jednou z nejpodivnějších věcí je návrat k třídní společnosti a silné opovržení, s jakým se dívají bohatí Číňané na čínskou chudinu. Takže Chanův názor, že Číňané musejí být „pod kontrolou“, platil přirozeně pro chudé lidi. Ale o tom se ani zmiňovat nemusel, to je prostě samozřejmé.
Je to tedy přesně to, co chtěli posluchači v Pao slyšet, a proto mu vděčně tleskali. Ten, kdo se již někdy bavil se členy čínské elity, určitě už slyšel něco takového: ‚Říká se, že průměrný Číňan moc dobrých vlastností nemá. Z tohoto důvodu nemůžeme mít úplnou svobodu.“
„Elita měla samozřejmě vždycky více svobody. A také se čím dál víc spoléhá na nástroje státu, aby jí tyto svobody zůstaly zachovány a aby stát zabezpečil jejich výhody oproti obecnému lidu.“
Kao patříval kdysi ke stejné elitě, ale on se podíval za kulisy. A to ho činí pro režim tak nebezpečným a také z něho dělá hrdinu. Kao Č‘-šeng se prostě nikdy nenechal Komunistickou stranou Číny koupit.
Proto si budou i budoucí generace připomínat Kao Č‘-šenga ještě dlouho poté, co Jackie Chan zmizí, zanikne jeho filmový obchod a na jeho filmy bude padat prach kdesi v regále. Jackie Chan umí zahrát odvážného muže na obrazovce, ale Kao Č‘-šeng ztělesňuje pravou odvahu v reálném životě. Opět tedy vyšlo jednoznačně najevo, že tím skutečným hrdinou je Kao a že Chan si na hrdiny jen hraje.
D.J. McGuire je spoluzakladatel čínské e-Lobby a autor díla Dragon in the Dark: Jak a proč pomáhá komunistická Čína ve válce proti terorismu našim nepřátelům?
