Pražský institut bezpečnostních studií Prague Security Studies Institute(PSSI) představil studii vypracovanou společně se zahraničními partnery mapující vývoj obchodních vztahů mezi Čínou a zeměmi Višegrádské čtyřky (V4) a Srbskem za poslední desetiletí. Toto desetiletí přineslo významné zintenzivnění vzájemných vztahů, jejichž ekonomické výsledky (zejména s důrazem na konkrétní investice) publikovaná studie popisuje.
Studie se též zaměřila na debatu o screeningu potenciálně rizikových zahraničních investic probíhající v jednotlivých zemích. V souvislosti s čínskými investicemi se totiž objevuje podezření, že se jedná o nástroj k prosazování vlivu čínského státu v zahraničí.
I proto řada států začíná být ve vztahu k čínskými investorům opatrnější. „Mechanismem na prověřování potencionálně rizikových investic disponuje většina členských států EU a našich spojenců v NATO a je chvályhodné, že se i v ČR připravuje vlastní nový zákon, který by měl účinně chránit strategická odvětví naší ekonomiky,“ vysvětluje Petr Lang, programový ředitel Pražského institutu bezpečnostních studií.
Mírně odlišná je však situace mimo EU – v Srbsku, které bylo v rámci analýzy též zkoumáno. „V Srbsku bezpečnostní perspektiva při posuzování zahraničních investic víceméně absentuje, což představuje potenciální riziko pro národní bezpečnost. Tamní vláda totiž vnímá „ocelové přátelství“ s Čínou jako jeden z důležitých výchozích bodů své zahraniční politiky. To se odráží také na relativně vysokých čínských investicích do energetických a infrastrukturních projektů v Srbsku. Řada projektů a společností též využívá k financování čínské půjčky, což vzbuzuje určité obavy mezi představiteli EU a NATO,“ upozorňuje Jonáš Syrovátka, programový manažer Pražského institutu bezpečnostních studií.
Obchodní vztahy s Čínou se v zemích V4 vyvíjely v minulé dekádě překvapivě podobně. „Všechny země V4 mají s Čínou dlouhodobě vysoce nevyrovnanou obchodní bilanci. I proto se víceméně ve všech zemích V4 objevila po roce 2010 politická snaha vyjít vstříc čínskému zájmu o střední Evropu a přilákat tak nové investice. Například český prezident Miloš Zeman v této souvislosti mluvil o investicích ve výši několika set miliard korun. Následovalo však vystřízlivění, protože ze slibovaných projektů bylo realizováno pouze malé množství a čínský trh se pro podnikatele ze zemí V4 výrazněji neotevřel,“ podotýká Syrovátka.
Zdroj: PSSI
