Ondřej Horecký

6. 10. 2019

Kolik státníků si v našich dějinách vydobylo takovou úctu jako Tomáš Garrigue Masaryk? Ze syna panského kočího na Moravském Slovácku se vypracoval na vystudovaného filozofa, univerzitního pedagoga a nakonec předního politika a zakladatele první republiky v historii národa.

Masaryk měl jednu obdivuhodnou vlastnost – dokázal se vždy držet svých morálních zásad a postavit se za pravdu, svědomí a rozumnost, i když to znamenalo jít proti vlastním lidem a čelit tvrdé kritice. Byl morální autoritou pro celý národ, jeho demokratické ideály měly výrazný vliv na vývoj politiky nejen u nás, ale i v zahraničí. „Mnoho lidí se bojí smrti, ale nedělají si nic z toho, že sami a mnoho jiných žijí jen položivotem, bez obsahu, bez lásky, bez radosti,“ říkával Masaryk, pro něhož byl plný život splněným snem.

„Život měříme příliš jednostranně; podle jeho délky, a ne podle jeho velikosti. Myslíme víc na to, jak život prodloužit, než na to, jak ho opravdu naplnit,“ dodává Masaryk.

Dětství

Dětská léta prožil ve skromných poměrech. Po stránce duchovní jej v té době ovlivnila jeho matka – zbožná křesťanka a další lidé z církve. Jak dospíval a otevíral se mu svět, Masaryk objevoval i svět učenců, svět vědy a politiky a postupně se své katolické výchově vzepřel, aniž by však odmítal duchovní svět a hodnoty lidskosti. Zkostnatělé a byrokratické náboženství už mu nemohlo poskytnout vnitřní naplnění, ale stejně prázdné se mu zdálo i odcizené akademické filozofování na fakultě ve Vídni.

Masaryk tedy stál jaksi uprostřed mezi rovinou duchovní a rozumovou. Neodmítal ani jednu z nich, nýbrž je považoval za vzájemně se doplňující. Dokazuje to i jeho výrok: „Láska ukazuje člověku cíl jeho života. Rozum ukazuje prostředky, jak jej uskutečnit.“

Proto náš první prezident obhajoval celistvost člověka, nutnost dívat se na život holisticky, neškatulkovat vědění do specializovaných políček a zažitých koncepcí, uzavřít se v nich a slepě odmítat či ignorovat vše mimo ně. Odmítal ostatně fundamentalismus ve všech jeho podobách, ať už v politice, vědě či náboženství.

Jací jsou rodiče, matka i otec, jaký mají poměr k sobě a k okolí, to má největší vliv na dítě.“

Zralost

Postupně jej začala lákat politika a sociologie. Politicky by se dal Masaryk zařadit snad jako křesťanský demokrat. V demokracii plně věřil, měl ji za správné mravní uspořádání společnosti a dokonce za „vůli boží“.

Socialismus chápal jako lásku k bližnímu, zato komunismus a jeho třídní boj a diktaturu odmítal. Nebál se kritizovat žádnou z partají, pokud se lidé v ní nechovali poctivě. O tom svědčí například tento jeho výrok: „Politické stranictví je přirozené; ale má své dobré i špatné, jako všecko lidské. Všeho se dá zneužít; záleží na tom, jsou-li lidé slušní a vzdělaní.“

Jeho přístup v jednání byl vysoce lidský, moudrý a laskavý, čímž si dokázal lidi získat. „Kamkoliv přišel, utichaly stranické spory i osobní vášně. Lidé se v jeho přítomnosti cítili povzneseni, cítili se být lepšími lidmi,“ napsal o něm filozof a publicista Milan Machovec. „Krise moderního člověka je obecná, je to krise celého člověka, všeho duchovního života,“ píše Masaryk ve Světové revoluci a znovu to opakuje již jako hlava státu na kameru v době první republiky:

„Problém dneška není jen hospodářský a politický, nýbrž především mravní.“ Ve svých filozofických i jiných spisech uměl být Masaryk upřímně kritický a často se mu podařilo udeřit hřebíček přímo na hlavičku, dotknout se jádra problému.

Ve svém díle Sebevražda se zabývá otázkou dopadu vývoje civilizace, pokroku a vědy na nárůst psychických poruch a sebevražd, jejichž počet rok od roku přibýval. Masaryk se zde ptá: Co když normálnost civilizovaného života vede k absurdnostem, jako jsou sebevraždy?

Měl za to, že moderní člověk jeho doby (a nepochybně i té naší dnes) se vyvíjí nesouměrně, jeho znalosti nejsou dostatečně integrovány a jeho rozum jde jinou cestou než cit a morálka. Tato rozpolcenost činí člověka nespokojeným se svým životem a on potom necítí v životě naplnění.

Rozhovory s T. G. M.

Stačí otevřít Rozhovory s T. G. Masarykem od Karla Čapka, abychom nalezli soubor jeho citátů:

„Žít do sta let, to by neměl být žádný kumšt – to se rozumí, těmi umělými, nepřirozenými zásahy se toho nedosáhne. Růst na zdravém vzduchu a v sluníčku, rozumně jíst a pít, žít mravně, pracovat svaly, srdcem, mozkem, mít starosti, mít cíl – to je celý recept makrobiotiky, a neztratit živý zájem: protože zájem, to je právě život sám, bez zájmu a bez lásky není života.“

tomáš garrigue masaryk citáty

„Děti se mají nechat trochu řádit; dítě vyrostlé venku je vynalézavější, samostatnější a praktičtější – dítě městské si často neumí ani ořezat tužku a vůbec nemůže vypěstit svou manuální dovednost.“

„Rád jsem chodil na ryby, na pstruhy a lipně. To nebylo ani tak kvůli těm rybám, spíš pro to brouzdání vodou a pro ty krásné hodiny na březích potoka. To víte, kde jsou pstruzi, tam je vždycky krásně.“

„Snad je to slabost, ale mám ostych před lidmi. Nerad mluvím; kdykoliv jsem měl přednášet a řečnit na schůzi nebo i ve škole, vždycky jsem měl trému; a přece, co jsem se nařečnil!“

„Učitel na škole má dětem vštěpovat republikánství, demokratickou svobodu a rovnost; má se stát dítěti kamarádem. Jeho autorita má spočívat na rozdílu věku, na jeho převaze ve všech věcech vědění, praxe a charakteru. Já jsem vypozoroval, že americké děti mívají k učitelům a učitelkám daleko kamarádštější poměr než u nás, a že Američané po celý život rádi vzpomínají na své učitele a na školy. U nás si děti oddychnou, když vychodí školu.“

„Ne slepá autorita rodičů, ne pasivní poslušnost dítěte, vymáhaná věčným okřikováním a hubováním, ale výchova příkladem… Jací jsou rodiče, matka i otec, jaký mají poměr k sobě a k okolí, to má největší vliv na dítě. Když takové děcko doma pozoruje nesoulad a hádky rodičů, hrubost, neúctu, nepravdivost, jak může z něho, nepřemůže-li to v sobě úsilím, být slušný člověk?“

„Nikde jinde na světě neslyšíte lidi tolik reptat a stěžovat si jako u nás; to je ta nekuráž a ještě něco horšího. Já si myslím, že každý takový nespokojený člověk má nerad své povolání; proto nadává na politiku, na poměry a na celý svět. Člověk, který dělá svou práci bez zájmu a jenom z chlebařství, je nešťastný a otrávený člověk. Já rád poslouchám, když někdo mluví s láskou a chutí o svém povolání; co všechno se od něho dozvíte!“

Morální základy české společnosti

Tento článek vyšel ve speciální edici – magazínu Morální základy české společnosti. Spolu s T. G. Masarykem v něm najdete i další velké české osobnosti jako např. Karel IV., František Palacký, Tomáš Baťa a další. Magazín lze zakoupit v síti Kosmas.

Související témata

Přečtěte si také

Fiala pro britský The Guardian: Orbán nejedná v zájmu Evropy
Fiala pro britský The Guardian: Orbán nejedná v zájmu Evropy

Snahy Viktora Orbána stylizovat se do pozice mírotvůrce jsou špatné a „nejsou v evropském zájmu“, uvedl český premiér Petr Fiala v rozhovoru pro britský deník The Guardian.

Mrtvice: Příznaky, příčiny, léčba a přírodní postupy
Mrtvice: Příznaky, příčiny, léčba a přírodní postupy

Cévní mozková příhoda (CMP) je celosvětově druhou nejčastější příčinou úmrtí po srdečních chorobách, zasahuje více než 17 milionů lidí ročně.

„Brzy budeme opět velkým národem.“ Trump slibuje, že bude prezidentem pro všechny Američany
„Brzy budeme opět velkým národem.“ Trump slibuje, že bude prezidentem pro všechny Američany

AKTUALIZOVÁNO. Bývalý americký prezident Donald Trump v závěru čtyřdenního sjezdu Republikánské strany přijal nominaci do listopadových prezidentských voleb.

Britský soud dal klimatickým aktivistům vysoké tresty vězení za protestní akci
Britský soud dal klimatickým aktivistům vysoké tresty vězení za protestní akci

Britský soud dnes poslal pětici klimatických aktivistů z hnutí Just Stop Oil (Zastavme ropu) do vězení za protest na dálnici M25 v 2022.

10 nejlepších tipů pro psaní skutečné poezie
10 nejlepších tipů pro psaní skutečné poezie

Naposledy jste možná napsali básničku na základní škole, ale nebojte se. Vezměte si tužku a začněme.