Čínský režim vede „rozsáhlou a sofistikovanou dlouhodobou“ kampaň na ovlivnění zahraničních médií. Cílem je zesílení čínské propagandy ve světě, ukazuje průzkum největší světové žurnalistické organizace.
Průzkum zveřejněný 23. června 2020 provedla mezi svými členy v 58 zemích Mezinárodní federace žurnalistů. Dvě třetiny dotazovaných odpověděly, že Čína v mediálním prostoru jejich zemí vytváří „viditelnou přítomnost“.
Komunistická strana Číny se snaží protlačit ve světě pozitivní obraz velkých projektů Číny i země jako takové. Zároveň se objevují jasné signály, že se Peking zaměřuje na novináře v rozvojových zemích.
Těmto novinářům nabízí vzdělávací pobyty v ČLR, kde se mohou zúčastnit až desetiměsíčního výcviku na prestižních čínských univerzitách.
Polovina oslovených žurnalistů vycestovalo na plně hrazené pracovní pobyty do Číny, aby pak mohli ve svých zemích ukázat pozitivní stránky asijské velmoci. 36 procent dotazovaných novinářských odborů uvedlo, že dostali nabídku podepsat smlouvu o spolupráci s čínským subjektem a více než třetina dotazovaných uvedla, že utvořili partnerství o sdílení obsahu.
Peking těmito kroky outsourcuje propagandu do nečínských médií, aby rozšířil dosah svého zpravodajství, a zároveň chce získat přímou kontrolu nad infrastrukturou informací o Číně, ať už skupováním zahraničních sdělovacích prostředků, nebo zakládáním velkých mediálních joint-ventures, uvádí novinářská organizace.
Například aby Peking potlačil kritiku za porušování lidských práv v Sin-ťiangu, některá čínská velvyslanectví zorganizovala exkurze pro novináře z převážně islámských států, jejichž cílem bylo představit Sin-ťiang jako model ekonomického úspěchu a turistickou atrakci.
Původní obyvatelé Sin-ťiangu, muslimští Ujgurové, jsou přitom režimem tvrdě potíráni. Odhaduje se, že v tamních pracovních lágrech se nachází jeden až dva miliony Ujgurů, které čínské úřady nutí vzdát se své víry.
Pochybné smlouvy
Žurnalistické odbory z přinejmenším osmi zemí v asijsko-pacifické oblasti, Africe a Evropě podepsaly s čínskými protějšky memoranda o porozumění.
Častou doložkou smluv je dohoda o mlčenlivosti, což porušuje zásady transparentnosti, upozorňuje Mezinárodní federace žurnalistů. Kromě toho některé smlouvy zavazují novináře účastnit se na akcích pořádaných čínskou vládou.
Federace jako příklad uvádí Filipíny, kde partnerství s Čínou ovlivnilo způsob, jakým tamní novináři píší. Jejich články „odráží to, jak píší Sin-chua nebo státní média v Číně, což je obyčejně propaganda,“ uvedl v průzkumu jeden z dotazovaných žurnalistů z Filipín.
Kupování médií
S šířením propagandy pomáhají i čínské společnosti, které nakupují mediální společnosti v zahraničí nebo v nich mají alespoň podíl.
Internetový gigant Alibaba například vlastní aplikaci UC News, které publikuje zprávy v indonéštině, v hindštině a dalších 15 regionálních jazycích v Indii.
Zakladatel Alibaby, Jack Ma, po koupi hongkongského deníku South China Morning Post uvedl, že chce „dát čtenářům férovou příležitost“ pochopit Čínu.
V Keni má čínská televize CGTN (pobočka státní CCTV) zřízeno velké africké ředitelství s pobočkami po celém kontinentu. Přes satelit vysílá do všech afrických zemí a její reportéři se účastní výcviku v Číně.
V USA utratil anglicko-jazyčný státní deník China Daily miliony dolarů za nákup příloh v amerických novinách, uvedlo nedávno americké ministerstvo spravedlnosti. Obsahem příloh jsou informace týkající se Číny tvářící se jako klasické zpravodajství.
Původní článek newyorské edice The Epoch Times.
