Praha, 20.7. – Ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Rudolf Jindrák bude zmocněncem pro konzultace s Ruskem. Návrh na jeho jmenování je výsledkem debaty mezi prezidentem Milošem Zemanem, premiérem Andrejem Babišem, vicepremiérem Janem Hamáčkem a Petříčkem.
Plánované konzultace mají pokrýt celou šíři česko-ruských vztahů a nevěnovat se pouze dílčím aktuálním sporným záležitostem. Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že Moskva je připravena k dialogu s Českem na úrovni náměstků ministrů zahraničí, brzkému setkání ale podle úřadu brání nynější pandemie nemoci covid-19. Místo toho chce Moskva co nejrychlejší konzultace zplnomocněnců. Mluvčí ministerstva Marija Zacharovová také ještě před oficiálním oznámením z české strany uvedla, že by českým zmocněncem měl být Jindrák.
Česko-ruské vztahy se v posledních letech výrazně zhoršily. Ministerstvo zahraničí v květnu navrhlo Moskvě na základě vzájemné smlouvy o přátelských vztazích a spolupráci z roku 1993 konzultace k vyřešení vzájemných sporů. Rozhovory se ale dosud neuskutečnily, podle české strany Rusko nechtělo přistoupit na jednání v rovném postavení.
Rudolf Jindrák (* 1964) vykonával funkce velvyslance ČR v Maďarsku v letech 1998–2001, v Rakousku 2004–2006 a v Německu 2006–2014. V počátcích svého výkonu funkce jako náměstek ministra zahraničních věcí ČR (MZV ČR) v letech 2001–2004 jednal o Česko-německé deklaraci či situaci kolem jaderné elektrárny Temelín.
Na začátku roku 2017 si ho prezident Miloš Zeman vybral jako nového ředitele svého zahraničního odboru za Hynka Kmoníčka. Po vzájemné dohodě prezidenta Zemana a premiéra A. Babiše začal od roku 2020 souběžně pracovat na Úřadu vlády ČR, kde se měl věnovat především bilaterálním vztahům s Německem či zeměmi Visegrádu. Jindrák je nositelem Záslužného řádu Spolkové republiky Německo, Bavorského kříže za zásluhy, Maďarského záslužného kříže.
Jindrák vyrůstal v rodině prominentního komunisty a v letech 1984–1986 sám vykonával funkci vedoucího stranické skupiny. Podle Evidence zájmových osob byl v hledáčku StB Rudolf Jindrák od roku 1986. Vázací akt spolupracovníka Zpravodajské služby Generálního štábu (vojenská rozvědka) podepsal Jindrák po několika proběhlých schůzkách počátkem roku 1989. Jindrák však uvedl, že o vázacím aktu nevěděl a že vešel do kontaktu s vojenskou rozvědkou proto, že ho tehdejší vedení personálního odboru MZV ujistilo, že pohovor s představiteli bezpečnostních složek je běžnou součástí výjezdů všech pracovníků.
S komunistickou rozvědkou nikdy nespolupracoval, o svém kontaktu s Vojenskou rozvědkou Generálního štábu informoval po listopadu 1989 všechny své nadřízené. Od roku 1990 byl Jindrák celkem 6x prověřen ke styku s utajovanými skutečnostmi, z toho 4x na stupeň „Přísně tajné“ a 2x na stupeň „Tajné“. V současné době je držitelem prověření na stupeň „Tajné“, které je platné do ledna 2024. Dále je držitelem nejvyššího stupně prověření v rámci NATO.
Jindrákův nadřízený z Vojenské akademie Antonína Zápotockého v Brně v hodnocení jeho působení v armádě říká: „Konkrétní politickou prací, charakteristickou individuálním přístupem k funkcionářskému aktivu, prokázal již v mladém věku politickou vyzrálost se smyslem pro nové. Zásady proletářského a socialistického internacionalismu jsou mu vlastní, má vřelý vztah k sovětskému lidu.“ I služebně-politická charakteristika vojáka popisuje Jindráka jako zapáleného komunistu: „Osvědčil se v politické práci, ve které dovedl zdařile využít svou dobrou teoretickou průpravu z marxismu-leninismu.“
O Jindrákovi se opakovaně hovořilo jako o kandidátovi na post MZV v „úřednických vládách“ a na post ministra obrany ve vládě Petra Nečase. Nabídky odmítal s odůvodněním, že nechce vstupovat do takto politicky profilované funkce, resp. si uvědomoval svoji politickou angažovanost před rokem 1989, zejména členství v KSČ a podezření ze spolupráce s komunistickou vojenskou rozvědkou. To vždy bral jako svůj deficit.
