Výrobci, kteří se dlouhodobě snaží o redukci plastů, uvádí, že jejich snahy by neměly být upozaďovány ani v období mimořádných krizí. A tou krizí byl nouzový stav letošního jara.
Nejen že stoupla spotřeba plastových obalů potravin, zdravotních pomůcek, o rouškách nemluvě – ale navíc vídáme i ptáky zamotané do nedbale odhozených roušek nebo přímo celé kontejnery roušek vysypané do světových vod.
Zatímco odložené roušky povlávají na kdejakém keřoví nebo na zemi, ochránci zvířat mezitím vyzývají obyvatele, aby roušky neodhazovali kdekoliv se jim namane. Vyzývají k zodpovědnosti při odkládání do odpadů. Zvířata se z takových pout nedokáží vysvobodit sama.
Prioritou byla ochrana před virem
Snížení rizika přenosu nákazy novým typem koronaviru a ochrana potravin před kontaminací byl jeden z hlavních důvodů, proč se v době nouzového stavu zvýšila četnost používání plastů u obalů potravin. Podle odborníků si díky koronaviru tuzemští spotřebitelé zároveň uvědomili primární funkci obalu u potravin.
„Primární funkcí obalu potraviny je vždy ochrana, zejména před možnou kontaminací výrobku. Spotřebitelé a obchodníci si tuto skutečnost naplno uvědomili až v průběhu koronakrize. Celková nálada na trhu se v tomto směru výrazně změnila. Původní trendy v oblasti redukce obalového materiálu, tak poměrně rychle vystřídaly snahy balit velké množství potravin do jednorázových plastů,“ sdělil pro Lesensky.cz marketingový manažer společnosti Hollandia Karlovy Vary Jan Škoda.
Nedořešené oblasti zpětného využití plastů
„V průběhu koronavirové krize byly plastové obaly vnímané jako nutné zlo, bez kterého nebylo možné zaručit hygienickou nezávadnost jak pro zákazníky, tak i pro pracovníky jednotlivých provozoven. Tato krize nám poukázala na nedořešené oblasti v systému zpětného využití, nad kterými již není možné zavírat oči,“ sdělil podobný náhled Lukáš Václavík z Institutu cirkulární ekonomiky.
Typickým příkladem změny vnímání obalů u potravin bylo dosud nepraktikované balení veškerého pečiva do igelitových sáčků. Podle obchodníků však tento příklad ukazuje, že faktor zdraví zde převážil nad vlastní hodnotou produktu.
Pokles výroby přinesl i plusy
Naproti tomu však znatelně klesla produkce živnostenských a průmyslových odpadů, díky uzavřeným provozům.
Není bez zajímavosti, že se objevil také pokles spotřeby plastů v jiných tržních segmentech, jako je například automobilový průmysl.
Přestože role faktoru zdraví v době nouzového stavu výrazně stoupla, výrobci by podle L. Václavíka neměli zapomínat na své dřívější záměry.
U řady potravin se plastový kryt používá naprosto zbytečně a jeho funkce je čistě estetická. Příkladem jsou překrývající plastová víčka u mléčných nápojů, kde víčko plní pouze estetickou funkci.
V případě, že by v dohledné době přišla druhá vlna koronaviru a s ní zpřísněná hygienická opatření, lze podle odborníků očekávat z hlediska obalových materiálů potravin podobný přístup jako na jaře.
„Žádné funkční a ozkoušené systémy, které by nahradily plasty na jedno použití v prodeji potravin, stále neexistují,“ uzavřel Václavík.
