Názor

Dnes se hodně diskutuje o politice. Jaký má vlastně význam pro náš každodenní život? Někdo věří, že politik nebo politická strana mohou vyřešit jeho problémy. A tak do nich lidé v každých volbách vkládají naději, že vyřeší jejich životní strasti. Někdo naopak tvrdí, že je lépe přijmout za svůj život vlastní zodpovědnost a rozhodovat o svých záležitostech sám. Mít ve všem svobodnou volbu však znamená také nést osobní zodpovědnost.

Často je důležité si odpovědět na otázku, zda chci sám nést zodpovědnost za svůj život, nebo chci tuto zodpovědnost přenést na někoho jiného.

Když přeneseme zodpovědnost na někoho jiného, sice se zbavíme starostí, ale měli bychom uvážit také to, že se spolu s tím vzdáváme i svobody o sobě rozhodovat. Nejenže potom někdo bude za nás problémy řešit, ale bude nám také vnucovat svůj způsob řešení. Budeme potom ještě moci odmítnout?

Toto dilema se přirozeně objevuje v různých oblastech každodenního života. Pokud budeme hovořit o zdraví, práci, vzdělání, činnosti médií a tak dále, všude se dostáváme na rozcestí mezi osobní zodpovědností a přenášením zodpovědnosti na někoho jiného.

A právě tady začíná diskuse o zvyšování role vlády a cestě k socialismu nebo naopak snižování role vlády a cestě k osobní zodpovědnosti.

Mohu přenést zodpovědnost za své zdraví na stát, ale stát bude chtít, abych platil peníze na zdravotnictví. Státní úřady a zaměstnanci také budou rozhodovat, na co moje peníze použije. Nakonec se může stát, že se budete chtít udržovat ve zdraví jiným způsobem než jaký prosazuje stát a skončíte v situaci, kdy musíte povinně přispívat na zdravotnictví a ještě z vlastní kapsy platit vámi preferovaný způsob udržování zdraví, který vám stát neproplatí.

V současné době se toto dilema silně demonstruje při řešení epidemie wuchanského koronaviru. Jedna možnost je, že se každý sám rozhodne, zda zůstane doma, bude se izolovat, nebude chodit mezi lidi, bude nosit roušku atd., a také si za to ponese zodpovědnost.

Nebo bude řešení krize lidem vnuceno. Musíš zůstat doma, musíš se izolovat, musíš nosit roušku a nakonec také možná dojde k řešení – musíš zaplatit za vakcínu a musíš si jí nechat vpíchnout. Budeme ještě moci odmítnout?


Knižní tip Epoch Times
Devět komentářů ke komunistické straně mapuje děsivou historii Komunistické strany Číny. Iniciovala hnutí, díky kterému vystoupilo ze „strany“ a jejích přidružených organizací již přes 300 milionů Číňanů. Zakoupíte na našem E-shopu.


Přemýšlení nad tím, jaký přístup je nejlepší, nechám na čtenářích. Můj záměr je otevřít téma k přemýšlení nad osobní zodpovědností a nad tím, jak nám osobní zodpovědnost přináší svobodu a sebeúctu.

Do článku přidávám pár myšlenek, které vyjádřil kanadský profesor Jordan Peterson.

„Chcete bojovat o svá práva? Nemůžeme se bavit o právech, aniž bychom se bavili o zodpovědnosti. Vaše práva jsou technicky vzato moje zodpovědnost. Když vynecháváte zodpovědnost, možná vynecháváte smysl života,“ říká Peterson. „Tak to vidím já. Tady jste. Trpíte. Pro co žít? Práva? Je téměř nemožné popsat, jak špatná myšlenka to je. Zodpovědnost. To dává životu smysl. Zvedněte nějaké břímě. Potom se sebou můžete žít…“ (celá myšlenka ve videu níže)

Dává zodpovědnost životu smysl? – Jordan Peterson

Pokud ještě chvíli zůstaneme u Petersona, který je (podobně jako já) podporovatelem aktivního přístupu k osobní zodpovědnosti, uveďme také, že Peterson vychází z mytologických příběhů, které podle něj člověku napovídají, aby převzal zodpovědnost za svůj život a šel realizovat svoje sny nebo se aktivně stavěl proti zlu.

V rozhovoru s moderátorem Brianem Rosem profesor Peterson říká…

Brian Rose: Poslední otázka pro ty 20-leté, co nás sledují. Hlavou se jim žene spousta myšlenek… tolik obsahu. Možná četli vaši knihu, ale někdy nevědí, co dělat.

Jordan Peterson: Udělej něco. Pusť se do toho nejlepšího plánu, který máš. Budeš se učit. Nebude to správný plán. Na tom nesejde. Když se do něj pustíš, hodně se toho naučíš. Další plán bude lepší. Pusť se do toho nejlepšího plánu, který máš.

Nečekej. Zestárneš mnohem rychleji, než si myslíš. Čas rychle utíká… začni. Běž do světa, zažij dobrodružství. Je to jedna z věcí, kterou jsem si znovu uvědomil, když jsem přednášel o příbězích Abraháma z knihy Genesis.

Bůh vyzval Abraháma k dobrodružství. Abrahám je dost starý… měl mít dobrodružství už mnohem dřív. Začal pozdě. Je ten, kterému se nedaří se do věcí pustit. Bůh mu řekl: Vystup ze svého komfortu. Běž do světa. Zažij dobrodružství. Ta dobrodružství jsou brutální… Jako první narazí na hladomor. Pak narazí na tyranii. Pokusili se mu vzít jeho ženu.

Určitě si říkal: Bože, měl bych se vrátit do svého stanu. Ale o tom to je… běž ven a začni něco dělat. Zažij neúspěch! Selži při snažení. Zjistíš, proč jsi selhal, a pak už nebudeš muset znovu selhat. Měj nějaký cíl a jdi si za ním. A buď ochotný změnit cíl, protože co víš… ale měj nějaký cíl! Alespoň budeš mít směr. Musíš mířit za něčím, o čem jsi přesvědčen, že stojí za to, vyzkoušet.

Pusť se do něčeho… neplýtvej časem.

Brian Rose: Přestaň jen sledovat.

Jordan Peterson: Ano, pusť se do něčeho.

Brian Rose: Udělej něco.

Jordan Peterson: Ano.

Videozáznam části jejich rozhovoru naleznete zde.