Kdo má hudební paměť, jakmile dnes uslyší hrát českou hymnu – píseň Kde domov můj, po ukončení posledního verše sloky očekává rázné pokračování – Nad Tatrou sa blýska, hromy divo bijú. A pak, pamětníci znají – zahřmění a následoval vždy ještě Sojúz něrušímyj… Tyto doby naštěstí pominuly, třetí hymnu už nemusíme.
Málokdo však zná všechny čtyři sloky zlidovělé písně, jež se stala naší českou hymnou – a nadále zůstává. Píseň vznikla na divadelních prknech, když J. K. Tyl napsal hru Fidlovačka aneb žádný hněv a žádná rvačka.
Tato hra byla v pořadí druhou, kterou Tyl napsal, krátce po uvedení ji však nepovažoval za šťastnou. Po prvním uvedení 21. 12. 1834 odpoledne na scéně Stavovského divadla ji veřejnost ani kritika vlídně nepřijaly.
Zato fidlovačka, podle které hra dostala název – to byla oblíbená jarní slavnost pražských ševců, která se každoročně konala zjara, v povelikonočním čase v Nuselském údolí u Botiče v Praze Nuslích.
Inspirací Tylovi k napsání Fidlovačky byly vídeňské frašky a původně zamýšlel napsat ji jako zpěvohru. Ke konci hry přichází na jeviště slepý muzikant Mareš a zazpívá píseň Kde domov můj. Píseň společně složili František Škroup a J. K. Tyl, přičemž Škroup byl autorem melodie. Dozvídáme se, že první sloka opěvuje konkrétní místo v Praze, kde tehdy asi ještě vládla příroda – tehdejší nuselské údolí, nad kterým se dnes tyčí známý Nuselský most, což bylo právě ta krajina, kterou opěvovali autoři.
Ovšem každý Čech si u veršů může představovat i jiný kout přírody. Byla doložena analogie z jiného textu Josefa Kajetána Tyla z téhož roku, že pokud zpívá v písni o české zemi, nemá na mysli Čechy jako správní útvar, nýbrž území obývané lidem českého jazyka, tedy (podle tehdejšího pojetí) i Slováky.
Přes původní neúspěch divadelní hry však samotná skladba rychle zlidověla a stala se národní písní. Čechy se tak staly první zemí, která jako hymnu přijala divadelní šlágr.
Nyní česká státní hymna Kde domov můj náleží podle zákona mezi státní symboly České republiky.
Kde domov můj, kde domov můj
Voda hučí po lučinách
Bory šumí po skalinách
V sadě skví se jara květ
Zemský ráj to na pohled
A to je ta krásná země
/:země česká, domov můj:/
Kde domov můj, kde domov můj
V zemi kde náš kníže svatý
Vírou v Krista v duši vzňatý
Krev svou v oběť za vlast lil
Český národ vykoupil
V zemi slavné, otcům drahé
/:V české zemi, domov můj:/
Kde domov můj, kde domov můj
V kraji znáš-li bohumilém
Duše útle v těle čilém
Mysl jasnou vznik a zdar
A tu sílu vzdoru zmar
To jest Čechů slavné plémě
/:Mezi Čechy domov můj:/
Kde domov můj, kde domov můj
Bože velký Hospodine
Ruka Tvoje světům kyne
Tebe vzývá národ můj
Věčný bože při něm stůj
Světovládný Hospodine
/:chraň vždy český, domov můj:/
Zajímavosti:
– nápěv verše „voda hučí po lučinách“ bývá dáván do souvislosti i s takřka shodným 8.–10. taktem Adagia z Mozartovy Koncertantní symfonie K 297b.
– motiv písně Kde domov můj použil Johann Strauss mladší ve skladbě Slovanské potpourri na melodie lidových písní a tanců op. 39
– píseň si osvojily i některé další slovanské národy, přičemž si vytvořily své vlastní národní verze. Slovenskou verzi s názvem „Domov Slováka“, se čtyřmi slokami, publikoval v roce 1862 Michal Chrástek v prvním díle sborníku Veniec národních piesní slovenských.
– píseň si osvojili a oblíbili též Bulhaři, kteří ji považovali za svoji vlastní národní píseň. Z korespondence Boženy Němcové lze vyvodit, že zřejmě první bulharskou variantu písně, s datem 14. února 1861, zapsal Ivan Chadži Simeonov, jeden z Bulharů, kteří studovali v Praze.
– na téma vzniku písně Kde domov můj napsal Ladislav Smoljak divadelní hru Hymna, kterou (asi r. 2008) uvedlo Studio Jára.
Související články: Josef Kajetán Tyl – „Bez peněz jsi chudý, bez druha chudší, bez srdce nejchudší.“
