Průstřel břicha bývá vždy vážné zranění v boji. Nejen v boji, ale třeba i během demonstrace, jako se to stalo studentovi medicíny, Janu Opletalovi, na podzim roku 1939.
Postřelen byl 28. října, operován v nemocnici na Karlově náměstí, avšak zranění bylo komplikované a mladý muž zemřel na zánět pobřišnice 11. listopadu 1939.
Autor knihy o Opletalovi, Z. Vyhlídal, uvádí, že do davu nestříleli pouze němečtí vojáci, ale osudný výstřel mohl vyjít i z davu studentů německé techniky.
Mohl se i cíleně nacházet v hledáčku nacistů, Opletal byl místopředsedou studijní samosprávy Hlávkových kolejí.
V den, který předcházel 21. výročí založení ČSR, to byl právě on, kdo v emotivním projevu povzbudil studenty, aby se nazítří, 28. října, demonstrace zúčastnili.
Následně, během demonstrace proti nacistické okupaci, bylo střelbou zraněno na 400 lidí, přímo na místě našel smrt ještě jeden člověk. Byl jím dvaadvacetiletý pekařský pomocník Václav Sedláček. O Sedláčkovi se však v historii víceméně mlčelo. Důvodem mohlo být, že nebyl rodilým Čechem.
Když se 15. listopadu konal Opletalův pohřeb, odehrál se jako další demonstrace proti okupaci. Situace se zkomplikovala, když lidé v davu začali zpívat státní hymnu a poté přidali i protinacistická hesla.
Německé represe proto pokračovaly. V noci z 16. na 17. listopadu obsadilo gestapo s německou policií vysokoškolské koleje v Praze, Brně a Příbrami.
Zatčeny byly dva tisíce studentů, většina poslána do koncentračních táborů, devět jich ihned popraveno, všechny vysoké školy na Hitlerův rozkaz uzavřeny.
Se jménem čtyřiadvacetiletého medika, jenž byl první československou obětí druhé světové války, je spojen datum 17. listopadu. Pro trvalou připomínku události zavření českých vysokých škol byl 17. listopad vyhlášen Mezinárodní unií studentů Mezinárodním dnem studentstva.
O 50 let později se tento datum spojil se svržením komunistického režimu v Československu.
Následovali další Janové, oběti proti totalitě, jako Jan Palach, Jan Zajíc a další…
Jakákoliv totalita znamená nesvobodu.
Jan Opletal (31. prosince 1914 Lhota nad Moravou – 11. listopadu 1939 Praha), pocházel z velmi chudé rodiny na Olomoucku. Narodil se rodičům jako osmé dítě. Před nástupem na lékařskou fakultu Karlovy univerzity si velmi přál sloužit u letectva. Kvůli vadě zraku však nebyl přijat, později absolvoval vojenský jezdecký výcvik v ruzyňských kasárnách.
Na studium medicíny nastoupil v zimním semestru v roce 1936. Nadaného medika vyznamenal r. 1996 prezident Václav Havel in memoriam Řádem Tomáše Garrigua Masaryka.
