Stará přísloví obsahují kus lidové moudrosti, pocházející ze životních zkušeností národa. Lidé již na ně zapomínají, přísloví však obsahují mnoho univerzální pravdy, která většinou platí nadčasově.
Tak třeba – jak být zdravý? Přísloví nám napovídá:
Veselá mysl – půl zdraví.
Čistota – půl zdraví.
Kam chodí slunce, tam nechodí lékař.
Lékař léčí, příroda uzdravuje.
Sněz každý den jablko, zaženeš lékaře.
Takže, když to všechno sečteme, měli bychom být více než jeden a půlkrát zdraví? Dalo by se to tak spočítat, ovšem se zdravím člověka to není tak jednoduché.
„O zdravie sa staraj, kým si zdravý,“ praví slovenské přísloví. A tím je zřejmě myšlena prevence před nemocí.
A Češi přidávají:
„Mnoho jídel, mnoho nemocí.“
„Kam střídmost nechodí, tam chodí lékař.“
A tak zdraví zřejmě souvisí s jídlem, není to tak? Také se říká: Jez do polosyta, pij do polopita – a budeš dlouho živ!“
A co práce, nevadí?
„Ponoukej ruce k dílu, a ne hubu k jídlu.“
Tak už nám to je jasné. Práce musí být také dobrý prostředek ke zdraví.
„Kdo chce spát sladce, nech večeří krátce.“
Aha, také spánek nemůžeme zanedbávat. Méně večer jísti, budeme krásně spát.
„Co neuspíš před půlnocí, po půlnoci nedospíš.“
Je lepší chodit brzy spát, třeba jako slepice? A potom platí, že „ranní ptáče dál doskáče“. Nebo půjdeme spát pozdě a potom se ráno budeme křísit kávou?
Můžeme si vybrat přísloví, které budeme aplikovat na svůj denní život. Nezapomeňme však, že: „V zdravém těle zdravý duch.“ „Lékař léčí, Bůh uzdravuje.“
Na závěr je tu inspirace pro dámy, které chtějí být zdravé i krásné:
„Zdraví a veselá mysl jsou zdrojem krásy.“ — Miguel de Cervantes
