Zažít napínavé dobrodružství, a navíc ocitnout se v něm v dálných krajích, jsme jako děti mohly zažít díky skvělému vypravěčskému umění Otakara Batličky. Jeho útlé knížky jsme si podávaly z ruky do ruky a hltaly každé slovo až do konce.

Dobrodruh, spisovatel, radioamatér, vynálezce i člen protinacistického odboje se narodil v 12. března 1895 do kolébky na Královských Vinohradech.

O maminku přišel záhy, gymnázium nedostudoval, zato jakmile nabyl dospělého věku, požádal o pas a odcestoval do Argentiny. V Americe se pohyboval z místa na místo a pracoval v různých profesích. Protože jeho život je opředen legendami, není docela jisté, kde všude byl.


Prokazatelně navštívil Argentinu a Brazílii. Když vypukla první světová válka, musel se vrátit domů. Jeho loď byla v lednu 1915 potopena a Batlička se jako jeden z mála z ledové vody zachránil. Ze zajetí potom vstoupil do britské armády.

Po skončení první války se natrvalo vrátil do Prahy a oženil se. Manželkou českého dobrodruha se stala Marta Špačková, mladá úřednice.

Otakar Batlicka
Otakar Batlička. (Autor: archiv J. Čvančary – Hanzlík J. (22 June 2012) / CC BY 3.0 cz)

Bez maturity, navzdory znalosti jazyků, práci hledal těžko. Údajně si otevřel boxerskou školu, závodil na plochodrážním motocyklu, vyráběl čistící prášky, dělal komparzistu u filmu, pojišťoval psy nebo tlumočil. Také uměl dobře střílet. Nakonec pracoval u pražských Elektrických podniků jako řidič tramvaje, později i jako úředník. Podařilo se mu podat řadu zlepšovacích návrhů a vynálezů.

Jeho další vášní byl radioamatérský přenos, který se mu nakonec stal osudným. Roku 1929 se stal se jedním z průkopníků československého radioamatérského vysílání. Díky tomuto spojení pomocí rádiových vln se mohl znovu pomyslně „toulat po světě“.

Mladý hlasatel

Za první republiky vycházel časopis pro mládež Mladý hlasatel do kterého začal Batlička literárně přispívat. Volně zpracoval zážitky nejen ze svých cest, ale téměř jistě také příběhy, které na nich pouze vyslechnul. Do roku 1941 publikoval více než 150 povídek.

Vážení čtenáři, nenechte si ujít to nejlepší z Epoch Times! Přihlašte se k odběru Newsletteru. Jednou týdně vám tak budeme moci zasílat výběr těch NEJ zpráv.

Díky své dovednosti vysílat přes radiostanici se Otakar zapojil do odbojové činnosti v rámci organizace Obrana národa. S pomocí svého přístroje, jako radiotelegrafista, udržoval spojení s Moskvou a Londýnem.

Poslední dobrodružství bylo nejstrašnější. 14. října 1941, po rozbití sítě odboje, byl Batlička zatčen gestapem. Vysílání z jeho radiostanice se mu tak nakonec stalo osudným.

Uvězněn podstoupil výslechy v Petschkově paláci. Potom následovala poslední pouť – do Terezína, odtud do Mauthausenu. 13. února 1942 je Batličkova cesta života u konce. Byl popraven nacisty, pravděpodobně smrtící injekcí benzinu do srdce.

V roce 1946 byl Otakar Batlička vyznamenán Československým válečným křížem in memoriam. Od roku 1973 nese jeho jméno ulice Batličkova v pražské Libni.

Dílo

Ke knížce Rájem a peklem, ilustrované Bohumilem Konečným, se vyjadřují čtenáři:

Příběh je zajímavý od prvních stran, v amazonském pralese pak velmi čtivý a dobrodružný. Čtenář není unavován zbytečnými popisy krajiny, dozvídá se jen to, co potřebuje, příběh uhání vpřed a občas nabídne od událostí odpočinek v době, kdy odpočívá i celá výprava. Za mně supr čtení.“

Na vlně 57 metrů: „Kniha mého dětství plná zlatokopů, odvážných mužů i samorostů. Příjemné, mírně naivní čtení, bez zbytečných krutostí.“

Na vlnách odvahy a dobrodružství: „Četla jsem jí jako malá holka za „komančů“ a mně se moc líbila, takový český dobrodruh Jack London.“

Krátké povídky byly dobře vypointované a originální navzdory tomu, že většina z nich by nezaplnila ani jednu A4. Finální příběh lovců diamantů jsem hltal se zatajeným dechem.“

Batličkovo dílo je v podstatě archetypem klasické dobrodružné literatury z dob, kdy dobrodružství bylo opravdu dobrodružstvím. Jeho povídky jsou krátké a čtou se takřka samy.

Otakar Batlička stojí ve stínu jiných autorů. Zasloužil by si větší pozornost ze strany žánrových čtenářů, i pro svůj pozoruhodný život a hrdinnou smrt.

Historie je plná nepřízní osudu. Ale vzhledem k lidské povaze je také plná lidí, kteří svou vlastní vůlí těžké chvíle překonali.

Jejich příběhy nás v Epoch Times inspirují k tomu, abychom si udrželi směr uprostřed svých vlastních těžkostí, a doufáme, že stejně mohou pomoci i vám.

Protože jednoho dne nás budoucí generace mohou brát jako inspiraci stejně tak, jako my dnes čerpáme inspiraci ze života skutečných hrdinů. Doufáme, že do té doby budeme mít i my několik vlastních úžasných příběhů, které jim můžeme povyprávět.