Sociální vyloučení, chudoba a problémy rodin a dětí v době pandemie nezmizely. Při ohlédnutí za terénní prací a vytížením nízkoprahových klubů v posledním roce je patrné, že krize velmi dopadá také na ty nejzranitelnější – děti a dospívající a prohlubuje sociální problémy městských sídlišť.
Jak fungují sociální služby v době omezení – digitalizace
Sociální služby a pomoc dětem a dospívajícím se v časech pandemie mění. Počáteční problémy s nedostatkem ochranných pomůcek a dezinfekce vystřídala potřeba částečně digitalizovat oblast sociálních služeb a reagovat na nové problémy potřebných. Lidé s horšími kompetencemi oceňovali pravidelný informační servis, který jim sociální pracovníci poskytovali v novém a nepřehledném světě.
Domácí úkoly v nízkoprahových klubech
Nízkoprahové kluby se proměnily v čase pandemie a zavření škol v prostor, kde se dětem ze sociálně slabých rodin pomáhalo s domácími úkoly a výukou. Sociální pracovníci jim pomáhali převážně s technikou, sehnali počítače, které v některých rodinách chybí, a děti tak musí vypracovávat domácí úkoly z mobilního telefonu, nebo dětem pomáhali úkoly na svých počítačích přepisovat. Pomoc se tak nezastavila a probíhala neustále včetně víkendů.
„Když nám v březnu(2020) pandemie všem převrátila životy, také sociální služby a pomoc dětem a mládeži se musely přizpůsobit novým podmínkám a pomáhat třeba i na dálku,“ říká Vendula Fendrychová, manažerka sociálních služeb v neziskové organizaci Jahoda, z. ú. a dodává:
„Největším problémem u znevýhodněných dětí na sídlišti je v době pandemie absence školní výuky, a tím i ztráta důležitých sociálních kontaktů a pravidelného režimu. Pomáháme často dětem a dospívajícím, kteří mají problém zapadnout do kolektivu, a dlouhá izolace těchto dětí od jejich vrstevníků jim v tom nepomáhá.“
Symptomy emoční nepohody u dětí v době pandemie
Omezení sociálních služeb, volnočasových aktivit a školní docházky mělo často za následek nárůst negativních jevů sídliště, jako například popíjení alkoholu nebo experimentování s návykovými látkami.
„Následkem dlouhé izolace pozorujeme u dětí také psychickou a emoční nepohodu, která se projevuje zvýšenými úzkostmi, depresí nebo tendencemi k sebepoškozování či poruchám příjmu potravy. Tyto symptomy se projevují i u dětí z běžných rodin, které by se do fokusu nízkoprahových sociálních služeb, pracujícími s dětmi ohroženými sociálním vyloučení, jinak nedostaly,“ podotýká Martina Zikmundová, ředitelka České asociace streetwork, která tyto sociální služby zastřešuje.
Dopad krize prohloubí problémy sociálně vyloučených
Výzvou pro oblast sociálních služeb bude v příštích měsících také nutnost zvládnout dopady krize, která prohloubí problémy sociálně vyloučených. Bude poměrně složité obnovit motivaci ke studiu některých dětí, které měly se vzděláním problémy i za normálních okolností.
Připravit se také můžeme na růst chudoby – díky:
– horší finanční gramotnosti sociálně vyloučených
– v kombinaci s propouštěním,
– nedostatkem práce
– nedostatkem brigád
– zadlužováním
Nedostatky zákona o sociálních službách
„Současná situace nám znovu ukazuje nedostatky zákona o sociálních službách, který třeba vůbec nepočítá s poskytováním služeb online na dálku. Právě částečná digitalizace služeb je díky pandemii COVID-19 nezbytnost a velká výzva, která nás čeká,“ uzavírá Magda Juráňová, ředitelka neziskové organizace Jahoda, z. ú.
JAHODA, z. ú. je nezisková organizace s více než dvacetiletou praxí v podpoře dětí a rodin. JAHODU tvoří odborníci v sociálních službách a vzdělávání. Provází děti, mladé lidi a jejich rodiny od útlého věku až do dospělosti. Provozuje nízkoprahové kluby a terénní program pro děti a mládež, školky a jesle a komunitní rodinná centra. Organizuje volnočasové, vzdělávací, kulturní a sportovní aktivity. (Např. jednodenní festival volného času Strawberry Fields) Stará se o lepší život ve městě.
