V USA se pod patronátem administrativy současného prezidenta Joea Bidena (demokraté) protlačuje do školní výuky takzvaná kritická rasová teorie. Teorii založenou na specifickém nahlížení na společnost se mají učit děti od školek po střední školy. Její zavádění do škol spustilo národní debatu.

Státy jako Idaho, Tennessee a Oklahoma již schválily zákony, které zakazují výuku kritické rasové teorie na školách. Podobné iniciativy probíhají také ve státech Georgia, Utah, Arkansas, Severní Dakota, Arizona, New Hampshire, Iowa, Louisiana, Missouri, Rhode Island, Západní Virginie a Texas.

Kritická rasová teorie je ve zkratce pracovní rámec, skrze nějž mají děti nahlížet na veškeré dění ve společnosti jako na neustálý sociální konflikt, vysvětluje Chris Chappel, moderátor pořadu America uncovered.

Podle analytiků se jedná o moderní odnož marxismu, protože má stejnou logiku a sdílí jeho podstatné rysy.

V čem kritická rasová teorie kopíruje marxismus?

Marxismus obsahuje mnohem víc než jen ekonomické teorie o státem plánované ekonomice a rovnostářském přerozdělování zdrojů a výdělků.

Jde o širší ideologii, která například tvrdí, že celá lidská historie je historií „třídních bojů“, což má údajně zapříčiňovat „pokrok“. Podle marxismu neexistuje situace, kdy mají z těchto bojů prospěch obě strany. Zatímco jedna strana musí vyhrát, druhá musí prohrát, protože každá forma společnosti se podle Marxe skládá pouze z tříd, které utlačují, a těch, které jsou utlačovány.

Pro Marxe je řešením „násilná revoluce“ a svržení stávajícího společenského řádu, dosazení marxistů do vedení společnosti, kteří už nebudou nikoho utlačovat a nastolí utopii komunismu, kdy všichni mají všechno a dostanou to, co budou potřebovat.

Kritická rasová teorie v podstatě přebírá myšlenku „třídního boje“, pouze ji nyní prezentuje formou „boje mezi rasami“ namísto Marxovy verze obsahující „třídy“.

To, co se mají učit děti v USA pod vedením Demokratické strany, není Marxovo učení o potlačování proletariátu (dělníků) buržoazií (majetnými vrstvami), ale o tom, jak bílí lidé potlačují lidi jiných ras.

Podle kritické rasové teorie pohání lidskou historii „rasový boj“. Nepřipomíná vám to něco?

15 států ji chce zakázat vyučovat na školách jako novodobou verzi marxismu. America uncovered. (Screenshot/YouTube)

Amerika nebyla podle této teorie založena roku 1776 na základě přijetí Deklarace nezávislosti, ale roku 1619, kdy byli na kontinent přivezeni první otroci, protože Amerika byla založena na „otroctví a rasovém boji“.

Kritická rasová teorie obsahuje mnohé další definice, ale většina z nich sdílí jeden pohled: „systémový rasismus“ je inherentní, hluboce zakořeněná část americké společnosti.

Teorie začala být významně protlačována po masových protestech hnutí Black Lives Matter, které přišly po smrti George Floyda, černocha, který zemřel, zatímco jej zatýkal policista poté, co Floyd přepadl benzínovou pumpu. Policista na něj zaklekl v oblasti krku a muž ztratil vědomí a následně zemřel. Floyd byl pod vlivem drog.

Zakladatelé hnutí Black Lives Matter se rovněž hlásí k marxismu a myšlenkám zakladatele Komunistické strany ČínyMao Ce-tunga.

Podobně jako Marx tvrdí, že není možné dosáhnout změny společnosti reformou nebo ozdravením, ale pouze „násilným svržením veškerého existujícího společenského řádu“.

Předseda newyorské pobočky hnutí Black Lives Matter řekl v červnu 2020, že aktivisté „spálí“ současný systém ve Spojených státech, pokud nedostanou to, co chtějí. „Pokud nám tato země nedá, co chceme, pak tento systém vypálíme a vyměníme. Jasné?“ řekl Hawk Newsome. Nepřipomíná vám to Marxovy myšlenky o násilné revoluci a svržení společenského řádu?

Kritická rasová teorie tyto myšlenky přebírá a aplikuje je do úplné demontáže amerických institucí, které vidí jako „neodmyslitelně rasistické“. Například policie má být zrušena v rámci hnutí „Defund the Police“ („přestaňte financovat policii“).

V současné americké společnosti dostala kritická rasová teorie novou tvář a je vydávána za antirasistickou.

Alespoň tak ji prezentují ve svých knihách Ibram X. Kendi (Jak být antirasistou) nebo Robin DiAngelo (Bílá křehkost). Obě knihy patří dnes v USA mezi bestsellery. Tyto knihy prezentují americkou společnost jako „kulturu bílé nadvlády“.

Tyto myšlenky by se podle názorů některých lidí měly učit děti již od mateřské školy. Jiní zase vidí kritickou rasovou teorii jako další věc, která ještě více rozděluje společnosti a podněcuje novou vzájemnou nenávist.

15 států ji chce zakázat vyučovat na školách jako novodobou verzi marxismu.

America Uncovered: Is Marxism Invading our Schools? | Critical Race Theory Explained

America Uncovered: Is Marxism Invading our Schools? | Critical Race Theory Explained

Související články

Přečtěte si také

Dotace na elektromobily nejsou třeba, na trhu se prosadí samy, myslí si ministr Kupka
Dotace na elektromobily nejsou třeba, na trhu se prosadí samy, myslí si ministr Kupka

Podle ministra dopravy Martina Kupky není třeba dotovat koupi elektromobilů, cestu na trh si najdou samy, jakmile spadnou ceny. Stát zainvestuje 5 miliard do dobíjecích stanic.

Trump se setkal s polským prezidentem Dudou v Trump Toweru
Trump se setkal s polským prezidentem Dudou v Trump Toweru

Bývalý prezident Donald Trump se ve středu večer v New Yorku setkal s polským prezidentem Andrzejem Dudou, přičemž dvojice diskutovala o zásadních mezinárodních otázkách, jako je situace na Ukrajině, Blízký východ a výdaje NATO.

„Jsme v té nejhorší čtvrtině v rámci Evropy.“ Obezita u dětí se v ČR zvyšuje, má vliv i na duševní zdraví
„Jsme v té nejhorší čtvrtině v rámci Evropy.“ Obezita u dětí se v ČR zvyšuje, má vliv i na duševní zdraví

Na téma Obezita, vliv prostředí a duševní zdraví se ve středu v Poslanecké Sněmovně konal kulatý stůl, kde se sešli a diskutovali spolu zástupci různých odvětví medicíny, kteří se problému obezity u dětí věnují.

„Přece nechceme ztratit další generaci.“ Senátoři chtějí širší diskuzi o vlivu sociálních médií na děti
„Přece nechceme ztratit další generaci.“ Senátoři chtějí širší diskuzi o vlivu sociálních médií na děti

Senátorka Daniela Kovářová iniciovala širší diskuzi o negativních dopadech nových médií a sociálních sítí na děti a eventuálně problematiku i legislativně omezit. Kolegové z podvýboru ji podpořili.

Vít Rakušan a jeho slavná výjimka z migračního paktu
Vít Rakušan a jeho slavná výjimka z migračního paktu

Vít Rakušan tvrdí, že z migračního paktu budeme mít výjimku kvůli velkému počtu ukrajinských uprchlíků. Nebudeme prý muset přijímat migranty, ani platit pokutu půl milionu Kč za nepřevzatého migranta. Už v červenci 2023 jsem psal o tom, že s výjimkou pro Ukrajince v migračním paktu je to mnohem složitější.