Komentář
Sidney Powellová je bývalá federální prokurátorka a přední kritička prezidentských voleb 2020. Mainstreamová média k nám o ní nedávno vyslala dvě zprávy. Obě zprávy ilustrují, jakým způsobem „uvědomělí“ novináři útočí na veřejně známé osobnosti, které nemají rádi.
Jednou z nich bylo, že Powellová nyní přiznává, že jejímu tvrzení o zmanipulovaných hlasovacích zařízeních by žádný rozumný člověk neuvěřil. Tou druhou bylo, že si myslí, že prezident Joe Biden bude nucen odstoupit, aby uvolnil místo Donaldu Trumpovi.
Obě tyto zprávy vážně zkreslují postoje Powellové způsobem, který má za cíl ji ponížit a marginalizovat.
S Powellovou jsem se nikdy nesetkal a nemám na ni žádný zvláštní názor, ať už pozitivní, nebo negativní. Profesionální novináři by však měli s každým jednat férově. Tím, že novináři nejednají s Powellovou spravedlivě, zpochybňují svou vlastní profesionalitu.
Powellová je obětí techniky „zkreslování a zastírání“. Nezodpovědní novináři používají techniku zkreslování a zastírání, aby vykreslili naprosto úctyhodné osobnosti – obvykle konzervativce – jako extrémní, potrhlé nebo zlé. Osobně tento prostředek znám, protože když jsem byl politicky aktivní (pdf), levicové noviny ho proti mně často nasazovaly.
Funguje to takto:
Předpokládejme, že senátor Jan Novák přednese důležitý politický projev. Tématem je, jak zlepšit základní a střední školství, a Novák navrhuje šest různých reforem.
Zodpovědný novinář, který by o projevu referoval, by všech šest návrhů pečlivě shrnul. Příběh by napsal tak, aby čtenáři měli pocit, jako by Nováka slyšeli na vlastní uši. Pro doplnění kontextu by autor mohl uvést reakce odborníků na vzdělávání, přihlížejících diváků nebo některých Novákových politických oponentů.
Nezodpovědný novinář nepřátelsky naladěný vůči Novákovi by se však mohl zaměřit pouze na jeden z oněch šesti návrhů, zkreslit ho tak, aby Novák vypadal špatně, a ostatních pět bodů zcela ignorovat. To je technika zkreslování a zastírání.
Někteří novináři by navíc mohli tento otrávený dortík ještě ozdobit polevou, a to tak, že by tuto zkreslenou verzi projevu předložili k vyjádření ostatním, čímž by získali předvídatelně nepříznivé reakce.
U Powellové na to šla média takhle:
Powellová velice kritizovala hlasovací zařízení společnosti Dominion Voting System. Společnost na to reagovala žalobou pro pomluvu. Její právníci požádali soud, aby žalobu společnosti Dominion zamítl.
Právníci Powellové podpořili svůj návrh na zamítnutí 86stránkovým právním memorandem (pdf) – jakousi právní obhajobou. Tento dokument je plný důvodů, proč by měl soud žalobu společnosti Dominion zamítnout.
Jedním z důvodů je technický právní argument používaný při obhajobě u případů pomluvy. Argument spočívá v tom, že osoba nemůže být činěna odpovědnou za vyjadřování názorů a že Powellová vyjadřovala svůj názor na hlasovací zařízení společnosti Dominion a na to, že tato zařízení byla zmanipulována tak, aby změnila výsledky prezidentských voleb v roce 2020. V memorandu se dále uvádí, že vzhledem k tomu, že zastupovala Trumpovu kampaň ve stranickém politickém prostředí, rozumní posluchači by pochopili, že vyjadřuje názory.
Přestože memorandum výslovně uvádí, že Powellová věřila (a věří), že její názor je správný, mainstreamová média překroutila právní argumentaci na osobní přiznání Powellové, že její tvrzení jsou nepravdivá.
Kromě toho média zatajila všechny další četné body obhajoby v memorandu.
Stejnou techniku zkreslování a zatajování použila mainstreamová média i při „informování“ o nedávných výrocích Powellové ohledně prezidentských voleb v roce 2020.
29. května 2021 poskytla Powellová rozhovor na pódiu v rámci politické konference. Rozhovor byl dlouhý a obsahoval mnoho materiálu, který by legitimní novináři mohli považovat za hodný zveřejnění. Média však zatajila vše až na jediný bod, a ten zkreslila.
„Reportáž“ týdeníku Newsweek byla typická. Psalo se v ní:
„,Může být jednoduše znovu dosazen do funkce,‘ řekla Powellová o Trumpovi během konference. Dav v reakci na její nepodložené tvrzení hlasitě zajásal. ,A Bidenovi řeknou, že se má vystěhovat z Bílého domu,‘ dodala s úšklebkem právnička.“
Toto líčení vykresluje Powellovou jako zlovolnou (úšklebek) a potrhlou (protože si myslí, že Biden bude donucen odejít z funkce a bude nahrazen Trumpem).
Ale video, jehož příslušná část začíná v čase 1:04:35, nám ukazuje něco zcela jiného. Ukazuje spíše úsměv než úšklebek a ukazuje nám souvislosti, které levicová média vynechala.
Powellová se vyjádřila v reakci na hypotetickou otázku. Moderátor právničku vyzval: „Dobrá, Sidney, dejme publiku i nám možnost se společně trochu zasnít.“ Moderátor pak pokračoval tím, že předestřel nepravděpodobný scénář, v němž všechny klíčové státy změní své již certifikované výsledky voleb. Pak pokračoval: „Dovolme si na chvíli snít. Trumpa prohlásí vítězem. … Co se pak stane?“
Powellová tedy nereagoval na nic, co se již stalo nebo co se pravděpodobně stane. Moderátor jí vykreslil hypotetickou situaci a požádal ji, aby spekulovala.
Každý rozumný člověk by pochopil, že moderátorův hypotetický scénář je velmi nepravděpodobný. Vyžadoval by volební audity a zvrácení výsledků ve všech klíčových státech, nové hlasování prezidentských volitelů, přepočítání hlasů Sboru volitelů v Kongresu a oznámení Kongresu, že vítězem se stal Trump. Byl to, jak moderátor dvakrát výslovně řekl, „sen“.
Powellová je právnička a nepravděpodobné hypotetické scénáře znají všichni právníci. Profesorské „hypošky“ (jak se jim říká) jsou základem výuky na právnických fakultách. Pedagogové právnických fakult je točí, aby studenty donutili zvažovat a reagovat na proměnlivé faktické situace.
Tváří v tvář této otázce postupovala Powellová zcela zodpovědně. Zpočátku upozornila, že se jedná o „neprobádané území“. Poté upozornila na některé předchozí případy, v nichž soud zrušil výsledky voleb a nařídil nově certifikovanému poraženému, aby se vzdal funkce ve prospěch nově certifikovaného vítěze. V takových případech, jak poznamenala Powellová, působí vítěz pouze původní funkční období; „ztracený čas“ se nezapočítává. Její odpověď ukázala, že chápe, že soudy využívají určité pravomoci (tzv. „spravedlivé pravomoci“) k vytyčení pravidel na dosud neprobádaném území.
Poté upozornila, že předchozí soudní rozhodnutí se netýkala prezidentských voleb. Přesto jejich základní principy aplikovala na prezidentské volby.
Podle těchto zásad, uzavřela Powellová, by soud mohl donutit Bidena, aby postoupil funkci Trumpovi, aniž by mu započítal ztracený čas, stejně jako v jiných případech, kdy došlo ke zvrácení zmanipulovaných voleb.
S Powellovou lze v právních otázkách nesouhlasit, ale její odpověď si zasloužila, aby o ní bylo referováno s respektem.
Mediální pisálci, kteří se nespokojili s prvotním sejmutím Powellové, předložili svou z kontextu vytrženou verzi několika právním vědcům, kteří naivně nabídli předvídatelně negativní stanoviska.
Očerňování Sidney Powellové je příkladem toho, proč jsem před mnoha lety přijal tato pravidla:
Za prvé, nikdy nepřijímejte zprávy médií o soudních jednáních jako fakta. Novináři se obvykle nevyznají v právu, a i když se vyznají, často mají svou vlastní agendu. Vždy si soudní dokumenty přečtěte sami.
Za druhé, vědec by nikdy neměl komentovat událost na základě popisu jednoho reportéra. Vždy si před vydáním stanoviska proveďte základní průzkum.
A konečně, buďte skeptičtí k tvrzením médií, v nichž jsou média silně zaangažována. V případě voleb 2020 přijala většina celostátních médií narychlo a bez předchozího šetření narativ o tom, že volby proběhly „bez problémů“. Jejich fanatické trvání na tomto narativu tváří v tvář důvodným pochybnostem je jedním z důvodů, proč jej zpochybňovat.
Rob Natelson je profesorem práva v důchodu a vedoucím pracovníkem v oblasti ústavního soudnictví v Independence Institute. V 90. letech vedl několik vítězných celostátních referend (tzv. ballot issue campaigns). V roce 2000 byl druhým z pěti kandidátů v otevřených primárkách na guvernéra Montany. Je autorem knihy „The Original Constitution: What It Actually Said and Meant“ (3. vydání, 2014).
Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusejí nutně odrážet názory The Epoch Times.
