Malý ostrov uprostřed Tichého oceánu vyvolává ve Washingtonu znepokojení. Proč? Protože je terčem čínského úsilí o expanzi. Pentagon se obává, že čínské aktivity by mohly mít také vojenskou povahu.

Uprostřed Pacifiku, 5 000 kilometrů severovýchodně od Austrálie, leží jediný ostrov Kanton o rozloze pouhých devíti kilometrů čtverečních, který patří ostrovnímu státu Kiribati. Palmy, bílý písek, tyrkysová voda. Korálový atol s velkou lagunou. Široko daleko jen voda. Přírodní ráj.
Kdyby to však nebylo příliš vzdálené pro turistiku.

Na hlavní ostrov Tarawa je to více než 1 500 kilometrů. Samotný ostrov neposkytuje dostatek věcí pro obživu. Jak se ukázalo v roce 2010, není možné, aby těch 20 obyvatel žilo pouze z kokosových ořechů a ryb. V té době došlo k výpadku v dodávce jídla a obyvatelé byli na pokraji smrti. Proč se ale Peking o tento ostrov nyní tak zajímá?

Během druhé světové války sloužilo kantonské letiště americké armádě jako základna letectva. Americké bombardéry používaly jeho dráhy jako součást trasy Air Ferry z Havaje do jižního Pacifiku. Je to již 40 let, co Američané ostrov opustili.

Kiribatský parlament v květnu 2021 oznámil, že čínská komunistická strana zvažuje plán opravy nepoužívané letecké dráhy a mostu na Cantonu a obnovení bývalé americké vojenské základny. Podrobnosti o plánech Pekingu nebyly kiribatské veřejnosti odhaleny.

Tessie Lambourne, vůdce hlavní opoziční strany v Kiribati, uvedla, že i když se jednalo o civilní projekt, byla „znepokojena hlavními záměry Číny“. Jinými slovy: zda by tato zařízení měla být využívána i pro vojenské účely.

Rovněž se obává financování projektu: „Víme, že záměrem Číny není jen pomáhat rozvojovým zemím … ale … pomoci jim způsobem, který nakonec pomůže jim s jejich zájmy. A možná vás přivede do vztahové závislosti.“

Ačkoli vláda Kiribati uvedla, že program modernizace zařízení slouží k civilním účelům na podporu dopravy a cestovního ruchu na ostrově, modernizovaná infrastruktura by vyhovovala také vojenským potřebám.

Americká armáda předpokládá, že dvoukilometrovou přistávací dráhu lze opravit a prodloužit na zhruba 2,4 kilometru. Jakmile bude modernizována, bude splňovat požadavky stíhaček, velkých dopravních letadel, námořních hlídek a bombardérů.

Čínská vojenská základna v Kantonu by byla trnem v oku tichomořské flotily USA. Ostrov má strategický význam v bitvě mezi USA a Čínou o nadvládu v Pacifiku. 8 000 kilometrů od Šanghaje by to Čínu přiblížilo Havaji a západnímu pobřeží USA. Komunistická strana Číny by mohla ostrov využívat ke sledování americké armády a spojeneckých sil na ostrově Guam, který není daleko.

Globální ambice čínského režimu

Přestože měl Peking doposud pouze jednu zámořskou vojenskou základnu (Džibuti v Africe), existují četné náznaky ambicí čínského režimu expandovat do celého světa.

Peking chce například vybudovat vojenskou základnu ve Spojených arabských emirátech (SAE). V roce 2018 podepsaly SAE s komunistickou stranou dohodu o modernizaci nákladního terminálu COSCO Shipping v přístavu Khalifa v Abú Dhabí. Modernizace má stát 300 milionů USD.

Nákladní terminál se nachází poblíž letecké základny Al-Dhafra, kde je rozmístěno 3 500 amerických vojáků, a přístavu Jebel Ali v Dubaji. Tento přístav má nejvyšší frekvenci lodí amerického námořnictva mimo území USA.

Se strategicky umístěnými základnami by měl Peking přístup jak k Rudému moři, tak k Perskému zálivu.

Základna SAE by se také mohla stát součástí řetězce dalších potenciálních vojenských základen čínského režimu v Indickém oceánu, včetně Pákistánu a Barmy.

Zájem Komunistické strany Číny o vojenskou základnu v Kambodži je znám od roku 2020. Zajímavé je, že některá zařízení financovaná USA na kambodžské námořní základně Ream v Thajském zálivu již byla zničena. Americkému vojenskému atašé byl během prohlídky základny odepřen přístup do určitých oblastí.

Satelitní snímky ukazují, že výstavba „námořní základny Ream“ rychle postupuje. Nedostatek transparentnosti na kambodžské straně zvýšil podezření, že se čínský režim podílí na rozšiřování základny Ream.

Začátkem května 2021 varoval Stephen Townsend, nejvyšší generál afrického velení USA, před touhou Pekingu vybudovat na africkém pobřeží Atlantiku důležitý námořní přístav pro umístění ponorek nebo letadlových lodí. Čína již v této věci oslovila jihoafrické země od Mauritánie po Namibii.

Pokud by se tento plán uskutečnil, byla by Čína schopna zásobovat své námořní síly v Atlantiku ze základen v Asii.

Úsilí Pekingu o expanzi vytváří pro USA nové výzvy. V únorové obranné politice USA byl Peking označen jako „výzva číslo jedna“.

Originální článek se objevil v The Epoch Times USA s názvem: China Targets Military Base on Pacific Island for Development (německá adaptace mk)

Z původního článku německé redakce deníku The Epoch Times přeložila G. K.