Vstřícné líčení Tálibánu čínským režimem, které zamlčuje jeho násilnou historii a represe vůči ženám, se v Číně setkává s kritikou.

Tálibán se v polovině srpna rychle chopil moci v Afghánistánu a překvapil tak americké síly, které se měly do konce měsíce ze země stáhnout. Čínští představitelé a státní média návrat militantní skupiny k moci uvítali a zároveň využívají krize jako příležitost k tomu, aby očernili Spojené státy.

Zástupci čínského ministerstva zahraničí v minulých dnech označili Tálibán za „vůli a volbu afghánského lidu“ a uvedli, že režim bude „uvážlivější a racionálnější, než když byl u moci minule“.

Státní média se rovněž pustila do propagandy podporující vzestup Tálibánu. Ne všechny snahy však byly úspěšné.

Lidový deník, oficiální „hlásná trouba“ Komunistické strany Číny, zveřejnil 16. srpna krátké video popisující historii Tálibánu, aniž by zmínil jeho vazby na terorismus. Příspěvek byl během čtyř hodin stažen poté, co jej čínští internetoví uživatelé ostře zkritizovali.

Minutové video, které původně natočila čínská státní televize CCTV, uvádělo, že skupina vznikla během občanské války v Afghánistánu a byla vytvořena převážně „studenty z uprchlických táborů“. K jejímu rozšíření prý mělo dojít „díky podpoře chudých Afghánců“.

Ve videu se uvádí, že „událost z 11. září byla pro režim Tálibánu zlomová“, Spojené státy svrhly jeho vládu a zahájily dvacetiletou válku. Důvod zásahu Spojených států nebyl ve videu uveden.

Příspěvek se vyšplhal na 5. místo v žebříčku nejvyhledávanějších příspěvků na Weibo, což je čínská obdoba Twitteru. Nicméně poté, co vyvolal plamennou reakci čínských internetových uživatelů, byl smazán. Někteří z kritiků se ptali, proč video opomíjí násilnou minulost Tálibánu, například jeho zničení slavných bámjánských Buddhů, stínání hlav lidem na ulici nebo přísné restrikce vztahující se na ženy.

Video také chválilo Tálibán jako „disciplinovanou organizaci“ a tvrdilo se v něm, že chudí obyvatelé Afghánistánu podporují jeho protikorupční politiku a politiku hospodářského rozvoje. Někteří čínští internetoví uživatelé v reakci na to kritizovali, že státní média přikrašlují historii Tálibánu, což se rovná „podpoře nelidského režimu“.

Čínská vláda zatím režim Tálibánu oficiálně neuznala, ale několik týdnů předtím, než se Tálibán chopil moci, se čínský ministr zahraničí Wang I setkal s politickým vůdcem Tálibánu mullou Abdulem Gháním Baradarem a dalšími představiteli Tálibánu v čínském přístavním městě Tchien-ťin.

Během setkání Baradar ujistil Wanga, že Tálibán nebude ukrývat islamistické bojovníky, kteří by podnikali útoky v severozápadní čínské oblasti Sin-ťiang, která Pekingu dělá dlouhodobě starosti.

Podle odborníků čínský režim sleduje příležitosti v oblasti rozvoje Afghánistánu, pokud se podmínky v zemi stabilizují.

Podle Tung S’-čchiho, ředitele oddělení mezinárodních záležitostí tchajwanského think-tanku, může Afghánistán poskytnout příležitost pro rozšíření iniciativy čínského režimu Pásmo a cesta (Nová hedvábná cesta), což je program masivních investic do infrastruktury, jehož cílem je rozšířit politický a ekonomický vliv Pekingu po celém světě.

„Komunistická strana Číny nebyla schopna prosadit Pásmo a cestu v Afghánistánu kvůli korupci předchozí vlády. Takže se teprve uvidí, zda by Tálibán měl exekutivní sílu spolupracovat s čínskou komunistickou stranou,“ řekl Tung deníku The Epoch Times.

Poznamenal, že čínská komunistická strana má také zájem o afghánské přírodní zdroje. Zpráva americké vlády z roku 2010 odhaduje, že se v zemi nacházejí kovy a minerály v hodnotě přibližně jednoho bilionu dolarů, včetně kovů ze skupiny vzácných zemin, které jsou nezbytné pro výrobu špičkové elektroniky a zařízení.

Na této zprávě se podílel Luo Ya. Přeloženo z článku newyorské redakce.