„Ruské úřady v těchto dnech oznámily záměr zlikvidovat Memorial, nejstarší a nejrespektovanější ruskou nevládní organizaci,“ říká česká parlamentní skupina Přátelé svobodného Ruska. Mezi členy lidskoprávního centra náleží Oleg Orlov, patřila k nim také zavražděná ruská novinářka Natalja Estěmirovová.
V listopadu 2021 požádala ruská generální prokuratura Nejvyšší soud, aby nevládní organizaci uzavřel. Jako důvod podle Memorialu uvedla, že organizace soustavně porušuje zákon o takzvaných „zahraničních agentech“. Soudní slyšení v této záležitosti je naplánováno na 25. listopad 2021.
Hnutí založili na samém sklonku existence Sovětského svazu disidenti s cílem pracovat na vyrovnání s totalitní minulostí země. Mezi zakladateli organizace byl fyzik a nositel Nobelovy ceny míru Andrej Sacharov a také historik Arsenij Roginskij, který byl v roce 1981 uvězněn za vydávání samizdatového sborníku Pamjať (Paměť).
Velmi rychle se však působnost Memorialu rozšířila i na práci s palčivými problémy současnosti: organizace začala například monitorovat zločiny ruské armády na Severním Kavkaze během čečenských válek či další případy porušování lidských práv.
Za dobu svého působení Memorial zdokumentoval na tři miliony obětí sovětských represí (mezi nimi i tisíce Čechů), v posledních letech se organizace věnovala osvětové činnosti, spustila například projekt Poslední adresa, který připomíná oběti gulagu a rozšířil se i do Česka.
Podle české parlamentní skupiny Přátelé svobodného Ruska je útok na Memorial „dalším příkladem snahy Putinova režimu zlikvidovat všechny kritiky, ať už v opozici, nezávislé žurnalistice nebo občanské společnosti, kteří se nebojí poukazovat na nespravedlnost a zkorumpovanost režimu a staví se proti agresi režimu vůči sousedním zemím“.
„Finální rozhodnutí o likvidaci Memorialu má padnout na konci listopadu. Pevně doufáme, že řízení bude zastaveno,“ uvádí skupina Přátelé svobodného Ruska. „Současně nechť všichni vykonatelé těchto a podobných represivních rozhodnutí vědí, že tuto jejich činnost v Evropě sledujeme a v některých případech takové kroky mohou být postiženy současnými mezinárodními právními mechanismy (včetně těch sankčních).“
„My, níže podepsaní, chceme vyjádřit solidaritu s odvážnými kolegyněmi a kolegy z Memorialu, kteří i přes dlouhodobý nátlak svou odhodlanou, poctivou, obdivuhodnou prací nesou naději na lepší budoucnost Ruska. Odvážné vize přežívají, diktatury dříve či později zkolabují.“
Poslankyně Helena Langšádlová, senátor Lukáš Wagenknecht, senátorka Adéla Šípová, europoslankyně Markéta Gregorová, europoslanec Mikuláš Peksa, senátor David Smoljak, poslanec Pavel Žáček, senátor Mikuláš Bek, senátor Tomáš Fiala, poslanec Petr Gazdík, senátor Miroslav Balatka, poslanec Jan Farský a senátor Marek Hilšer.
